Download - RURÁLNÍ SOCIOLOGIE¡lní... · RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Tradiční venkovská lidová kultura – tradice, zvyky a obyčeje Za venkovany jsou považování ti, kteří splňují sociální

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

TÉMA PŘEDNÁŠKY:

VENKOVSKÁ SPOLEČNOST A ÚVOD

DO SOCIÁLNÍCH SÍTÍ

Letní semestr 2015/2016

PEF ČZU

Doktorand: Ing. Jakub Petr

E-mail: [email protected]

Kancelář: PEF/E179

Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30

St 13:00 – 14:30

mailto:[email protected]




Studium venkovských sociálních životů

Zachycující celou venkovskou realitu (sociální strukturu, sociálně-kulturní život, sociální organizaci apod.) za použití empirických metod

Otázky k porozumění sociálního prostředí venkovské obce:

Jaká je sociální struktura venkovské obce?

Jaký je místní život? Jak lidé jednají na venkově?

Jaké jsou mezilidské vztahy?

Kdo jsou lokální aktéři?

Zda či jak spolupracují? Pokud ano, jak se tato skutečnost projevuje?

Jaké jsou lokální/vnitřní zdroje venkovské obce?

Venkovská společnost

Základní pojmy

Sídlo: prostorově oddělené seskupení lidských obydlí, hospodářských objektů, dopravních zařízení na vymezeném území (základní centrum lidské aktivity)

Obec: základní správní - administrativní jednotka VS (Zákon o obcích č. 128/2000Sb.)

Venkovská obec a její statistické vymezení:

Dle metodiky ČSÚ: dle starších standardů obce do 2000 obyvatel (nyní do 3000 obyvatel)

Dle metodiky EU a OECD: obce jejichž hustota zalidnění je nižší než 150 obyv./km2

Město: obec, které byl udělen status města (taková obec, která má alespoň 3000 obyvatel), pokud tak na žádost obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády

Okresní města, Krajská města, Statutární města, Hlavní město

Specifický městský způsob života, relativní velikost a vyšší hustota osídlení, kompaktnost a způsob zástavby, rozvinutá výrobní zařízení a infrastruktura, poskytování správních, obchodních, kulturních funkcí pro širší okolí aj.

Městys: neboli městečko - velikostně a významově stojící mezi městem a vsí

sídla, kterým bylo v minulosti uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (role spádového městečka pro okolní vesnice)

Vesnice: (ves, víska, dědina) je sídlo venkovského typu, relativně kompaktní seskupení obytných budov se základní vybaveností, závislost na hospodářském využívání půdy (sídlo do 2000 obyvatel),

intravilán venkovské obce, centrum vesnice je náves

(některé vesnice jsou však místními částmi města)

Samota: osamocené venkovské lidské obydlí (sídlo s počtem obyvatel menších než 10) nepřítomnost dalšího stavení „na doslech" ani „na dohled“, obvykle patří do obce, na jejímž území se nachází

Základní pojmy


A. Fyzický prostor

(venkov jako geograficko-demografické celky a jejich

vymezení)

B. Čas

(cyklické pojetí času, představa o opožděnosti ve vývoji)

C. Venkovská subkultura

(sepjetí s přírodou, pevnost normativ. řádu, nedůvěra

ke změnám, důvěra v lokální záležitosti)

D. Venkovská sociální struktura

(venkov jako sociální kategorie, sociální diferenciace,

struktura, mobilita)

Matice venkovské společnosti


Obraz města a venkova – městská a venkovská

společnost, která se zásadně liší způsobem života a

kulturními projevy

Venkovský člověk vs. Městský člověk

Venkov se liší od města nejenom jako fyzický

prostor, ale také jako sociální prostor

Venkovská společnost jako sociální prostředí

si zachovává svá specifika a jedinečnosti

Zažité vzory jednání, sociální vazby, kulturní

dědictví

Význam funkce rodiny a místních autorit



Tradiční venkovská lidová kultura – tradice,

zvyky a obyčeje

Za venkovany jsou považování ti, kteří splňují sociální

znak trvalého bydlení na venkově

Život s lidmi v komunitě

,,Komunita“ – společenství živých bytostí, kteří obývají

společný prostor (vzájemná interakce, vycházející

například ze společných potřeb nebo zájmů)

Může to být obyvatelstvo obce, nebo se může jednat

o skupinu se společnými zájmy, spolek, klub, občanské

sdružení, církev, školu, aj.



Venkov jako sociální prostor:

obvykle s nízkou hustotou obyvatel a zástavby,

s lidmi v nich tradičně orientovanými na

zemědělství, pastevectví, lesnictví či rybolov

(dnes rekreanti z měst) s životním stylem

vycházejícím pod tlaky globalizace a

modernizace

Venkovská společnost je vnitřně rozdílná

(názorové rozdíly mezi obyvateli rozdílného

pohlaví a různých stupňů vzdělání)



Obecně známý je poznatek, že obyvatelé

venkovských obcí jsou navzájem vázáni

těsnějšími vazbami

Značné rozdíly v chování a způsobu života lidí

žijících v příměstských vesnicích, kteří

pravidelně dojíždějí do města za

prací(nedostatek pracovních příležitostí na

venkově), nákupy a kulturou, a lidí, kteří žijí

na území odlehlého venkova

Atraktivita venkovských obcí pro život a

podnikání (pokud nejsou v okolí měst) je

nízká



Na českém venkově žije dnes asi jedna čtvrtina populace České republiky (přibližně 2,7 mil.)

Venkovské regiony se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku

Snižující se počet osob zaměstnaných v zemědělství vyplývá, že převážná většina dnešních venkovanů v produktivním věku je svou existencí svázána s městem, kam pravidelně dojíždí za prací aj.

Jejich životní orientace je formována jinými podněty než každodenním kontaktem s přírodou, jak tomu bylo u rolníků

Na venkově zůstává stará generace, z mladých ti, kteří zde mají příznivé rodinné zázemí a možnost stavby rodinného domu na vlastním pozemku



V dnešní době vyjma bohatých zemědělských oblastí se venkov s různou intenzitou nadále vylidňuje, zároveň dochází ke stárnutí venkovské populace a trvale žijící obyvatele nahrazují víkendoví rekreanti z měst

Do popředí se dostávají rekreační funkce venkova

Venkovská samota se stává přitažlivou i pro alternativní jedince, jimž současná konzumní společnost nevyhovuje

S transformací vlastnických vztahů k půdě po r. 1989 se situace nezměnila

K individuálnímu zemědělskému hospodaření se odhodlala jen malá skupina vlastníků půdy, ale i přes číselný nárůst soukromých zemědělců tvoří na dnešní vesnici pouze okrajovou sociální skupinu




Převážná část obyvatel vesnice nachází zaměstnání v jiných profesích a jejich život formuje globalizovaná urbánní kultura

Zemědělské nebo zahrádkářské práce pro ně představují jen doplňkovou činnost v rámci volnočasových aktivit nebo u mladé generace úplně absentují v souvislosti s jejich odlišnými hodnotovými preferencemi

Ve společnosti chybí úcta a důvěra v poslání zemědělce

Být zemědělcem je na počátku 21. století neobvyklé i na venkově, kde se zemědělstvím už živí málokdo


Obrazem: čeští zemědělci (Zdroj: http://www.vysocina-news.cz/data-to-40/20695/preface/full.jpg


RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku: http://3.bp.blogspot.com/-

jzoGWtGNqfo/UDDtkxJmapI/AAAAAAAAJbU/9B2HHpyZKdQ/s1600/Claas1.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Obrazem: čeští myslivci Zdroj: obr. č.1: Ilustrační foto. Autor: DENÍK/archiv a obr. č. 2:

http://www.greathunting.eu/2013/02/zpivani-lesa.html


Myslivci a Myslivost

Myslivost jako součást kulturního dědictví (udržení a rozvoj tradic a zvyků)

Jak se stát myslivcem?

Lov zvěře:

Čekaná

Myslivecký hon jako „svátek myslivců“

Poslední leč – hodnocení sezóny s kapkou alkoholu a vyhlášení „krále honů“

Odraz v umělecké a hudební tvorbě (např. myslivecké ceremonie, hudební skladby, obrazy, začátek a konec honu oznámen troubením apod.)

Myslivost poskytuje suroviny pro kožešnictví, kloboučnictví, brašnářství, řezbářství apod.

Zdroj obrázku:http://www.alwadovelkosklad.sk/wp-

content/uploads/jagermejter.jpg

Zdroj obrázku:

http://www.infoportaly.cz/karvinsko/havirov/2289-myslivci-a-

jejich-druhy-hon


Průvodním jevem života současné vesnice je konfrontace

s městskými rekreanty

Rekreace jako forma trávení volného času

realizovaná různými formami nabývá masové podoby

Především vychází z aktivního zájmu o poznávání

přírody provázeného například pěší turistikou nebo

určité formy úniku z industrializovaného městského

prostředí v podobě ,,druhého bydlení“, kde městští lidé

tráví volný čas a prázdninovou dobu

S městskými obyvateli jako rekreanty se vesnice

setkávala už dříve

Lidé z města – trampové, chataři, chalupáři


Vztah k přírodě a formy trávení volného času v přírodě

ovlivnila hnutí šířená z amerického a anglického

prostředí jako byl „woodcraft“ ze kterého ideově čerpaly

jak skauting, tak i tramping.

Tramping nebo i trempink je české a slovenské

občanské lidové hnutí inspirované Ligou lesní moudrosti

„woodcraftem“ a americkým Divokým západem,

skautingem (resp. junáctvím)

Tramp nebo i tremp pochází z ang. a používal se

v Americe jako označení pro tuláka

Překlady dobrodružných románů Karla Maye, např.

příběhy o indiánském náčelníkovi Vinnetouovi a

zálesáku Old Shatterhandovi, překlady Jacka Londona

Trampové


Tramping jako hnutí umožňuje realizovat své představy o životě a klasické touhy mladých lidí po romantice, dobrodružství, vztazích založených na přátelství a vzájemné důvěře malých skupin, a na jednoduchém, srozumitelném a přírodním způsobu života podle svých představ (láska, úcta k přírodě a svobodě), přirozený humanismus, bratrství, sport provozovaný v přírodě)

Adekvátně bývá pojem tramping též označován slovem vandr či „vandrování“;

Dále bývá označován slangovým výrazem čundr resp. „čundrák“, z původně německého "tschundern" – "toulat se"

Pojem "čundrák'" býval původně poměrně pejorativní označení, později ztratil svůj hanlivý význam a zlidověl.

Trampové


První čeští trempové byli starší skauti (roveři), kterým

přestal vyhovovat pevný řád skautské organizace, ale

měli vztah k přírodě a romantice

Trempové vytvářeli svébytnou subkulturu a navštěvovali

tehdy ještě neosídlenou přírodu zejména v jižním

okolí Prahy, především v povodí řek Vltavy a Sázavy,

později i v povodí řeky Berounky aj.

Český tramping měl vždy svá dosti osobitá a často i velmi

výrazná specifika

Tramping se posléze rozšířil v menší či větší míře do

všech koutů bývalého Československa

V povodí Vltavy a Sázavy pak také vznikly první osady a

tábořiště

Trampové


Trampové

Specifické názvy jednotlivých osad (včetně vlajky a

totemů, „domovenka členů na rukávě“ – T.O. vs. T.S.)

Osadní kapely, táboráky a trampské písně

Vliv na českou lidovou a populární hudbu – např. folk a

country apod.

Eda Ingriš – Teskně hučí Niagara, Jenda Korda –

Vlajka letí vzhůru (trampské hymny)

Trampský písničkář Wabi Daněk – Rosa na Kolejích aj.

„Trampská atletika“

Je důležité poznamenat, že lidové spolky a svazy jako je

např. Sokol (ČOS), Junák byly totalitními režimy

nevybíravým způsobem potlačovány a zakazovány

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampská chata "Kamarád" v údolí Divoké Orlice

zdroj obrázku: http://www.panoramio.com/photo/67933940

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampská chata Walden je svědectvím subkultury –

Valašské Klobouky (okr. Zlín) Zdroj obrázku: http://www.ahojahoj.szm.com/ahoj_buda_walden.htm

Trempové u táboráku Zdroj obrázku:http://kawi.cz/tramping/vandrovni/01.jpg

TRAMPSKÝ SRAZ – „STRUNY KYTAR A TRAMPSKÉ PÍSNĚ“ ZDROJ OBRÁZKU: HTTP://WWW.TRAMPNET.SK/TVORIVOST/KT_REZBAROV/KTR.HTM


Chataření a chalupaření, označované jako

tzv. ,,vázaná rekreace nebo druhé bydlení“

„Páteční úprky z města na chatu“

Druhé bydlení – je termín označující obytné objekty

(chaty, chalupy) sloužící pro individuální rekreaci a

může se jednat i o obytný objekt (byt či dům), který

majitel nevyužívá jako trvalé bydliště

Amenitní migrace (požitková či zelená migrace) – je

sociologický a urbanistický pojem, který označuje

stěhování určité skupiny městských obyvatel na

venkov(= není podmíněna eko. důvody, ale zájmem o

jinou kvalitu života)

Chataři a Chalupáři


Jeden typ migrantů hledá možnost žít v lepším přírodním prostředí, druhý se zaměřuje na kulturní specifika cílové oblasti – místní tradice, zvyky a obyčeje

Amenitní migrace může přinášet pozitiva i negativa

Pro vesnice může být přínosný příliv nových obyvatel, rizikem je možné nepřijetí přistěhovalců ze strany původních vesničanů

Chataření, coby kategorie trávení volného času spojená s venkovským prostředím, se po druhé světové válce stává postupně masovou záležitostí

Kořeny ve 20. letech 20. století (omezeno na vyšší společenské vrstvy), ale během 50.- 60. let se stává prestižní záležitostí životního stylu městských obyvatel


Chatová osada Felinka u Ostré Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Felinka7.jpg

Chatová osada v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně v okresu

Nymburk

Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chata_u_Hrbackovych_tuni.jpg


Spojuje je touha po odpočinku v prostředí tak

odlišném od města a vytržení ze stereotypu

uspěchaných všedních dnů

Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid, příjemná

změna prostředí, která nabízí mnoho aktivit

Češi se rádi věnují zahrádkaření a kutilství

S pestrou nabídkou všeho, co si jen může srdce chataře

a chalupáře přát, tyto koníčky zaznamenávají rozkvět

Aktivity chataře - chalupáře: např. posekat trávník,

okopat záhon, očesat jablka, pěstovat vlastní zeleninu,

natřít plot, postavit lavičku nebo přístřešek na dřevo,

ozdobné skalky atd.



Chataření se koncentruje do turisticky atraktivních

míst v dojezdovém okolí velkých měst a průmyslových

aglomerací, kde se chatové kolonie rozrůstají často v

krajinářsky cenných partiích, většinou na okrajích

vodních ploch a toků

Postupně narůstají jak jejich rozměry, tak standard

vybavení

Živelnost výstavby měla za následek různorodost

architektury chat, které v souhrnu nepůsobily

esteticky a narušily krajinný ráz (rušivý prvek)

Problémy ekologického rázu s hromadícími se

odpadky nebo absentující kanalizací

Chataři


Chataření se s masovostí zásadně proměnilo a projevila

se jeho výrazná negativa:

Chatové kolonie jsou přelidněny, lidé ztrácejí soukromí,

romantika ustoupila masovému jevu, který vyžadoval

jiné formy soužití mezi rekreanty i s domácím

obyvatelstvem vesnic, jež chatové kolonie obklopovaly

Přímý kontakt s vesničany chybí - chybějí přirozené

sousedské vazby, které nahrazuje anonymita stejná

jako ve městě

Chataři


Chalupa je venkovské obytné stavení (usedlost),

ke kterému obvykle patřila pole jen s malou výměrou

nebo žádna pole (domkáři)

Menší venkovské hospodářské stavení

Přeměna bývalých zemědělských usedlostí na

rekreační objekty městských obyvatel

V současnosti se používá termín rekreační chalupa,

(jako obytný objekt ,,druhého bydlení“)

Uživatelé chalup jsou obvykle nazýváni jako

chalupáři

Chalupáři


Masový nástup nastává v období normalizace od

počátku 70. let minulého století, i když kořeny sahají

do poválečné doby a jsou spojeny s vysídleným

pohraničím

Sociologové konstatují, že šlo jednak o kompenzaci za

striktně omezené cestování do kapitalistické ciziny a

jednak o únik do soukromé sféry před represivním

politickým režimem

Svou roli hrála jistě také možnost seberealizace při

rekonstrukčních a opravárenských pracích a zhoršující

se životní prostředí ve velkoměstských aglomeracích

Chalupáři


Chalupa slouží majiteli a jeho nejbližším přátelům

Důležitá je dočasná změna sociální role v souvislosti s pracemi, které chalupář vykonává a které znamenají odreagování se od městského života a duševní práce

Chalupáři představují na vesnici jinorodý element, většinou s vyšším vzděláním, který je starousedlíky různě reflektován

Vztahy mohou být neutrální nebo se mohou posunout do pozitivní i negativní polohy (od podceňování z důvodu nepraktičnosti a odlišných biorytmů až k respektování, když chalupáři inspirují místní obyvatele)

Chalupáři


Pokud se chalupáři sžijí s vesnickým

kolektivem, mohou iniciovat některé aktivity,

které vedou k rozvoji lokální kultury a

společenského života

Například jako je vydávání publikací o historii,

obnova lidových tradic, zvyků a obyčejů, údržba

drobných památek a lidových staveb nebo ochrana

přírody apod.

Chalupáři

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Staré bělidlo (Babiččino údolí)

Zdroj obrázku: testovani.ceskyjenbezchybne.cz/testovani/wordpress/wp-content/uploads/2012/04.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku: Vlastní


Lidé z měst spojuje touha po odpočinku v

odlišném prostředí od města a vytržení ze

stereotypu každodenních všedních dnů

Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid,

příjemná změna prostředí, která nabízí

mnoho aktivit

Vnímání a vymezování na základě znaků

různorodé povahy

Stavební zákon: Jednoduché stavby - pro

individuální rekreaci (rekreační chalupa,

rekreační chata, rekreační domek, zahrádkářská

chata)

Chata Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby Chalupa


Rekreační chata: (dle stavebního zákona) je stavba určená k individuální rekreaci, obestavěný prostor do 360 m3 a zastavěná plocha do 80 m2. Může být podsklepená a má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Viz. - § 2, vyhl.č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.

Rekreační chalupa:

(dle stavebního zákona)

starší stavební objekt,

který byl vybudován pro

účel bydlení a později

vyčleněn z bytového fondu

a rekolaudován pro účel

individuální rekreace

Chata Vymezení: Chalupa


Je obytný objekt, který využíváme především k rekreaci a bydlení, podle toho je uzpůsobena stavba

Lze ji využívat celoročně, ale většině obyvatel slouží především sezónně

Chata je obvykle malá či střední stavba a je umístěna většinou více pohromadě a vytváří tzv. chatoviště (chatové osady či kolonie)

Je venkovské obytné

stavení (usedlost)

Bývalé hospodářské

stavení, které jsou v

současnosti oživována a

využívají se také k

rekreaci a bydlení

Chalupa je původní

(starší) stavba, která

nemění ráz krajiny,

stojí jednotlivě

Chata Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby Chalupa


o Odlišují se různými znaky, ať už kvantitativními či kvalitativními

o Vzhled, místo výskytu a velikost - různorodost architektury

o Otázka vybavenosti, vzdálenosti a ekologických aspektů (hromadící se odpadky nebo absence kanalizace u chatařů)

o Chaty a chatové osady jsou obvykle v dojezdovém okolí od měst (zatímco u chalup to tak být nemusí, nicméně dnešním trendem jsou horské chaty a chalupy)

o Otázka lokálního rozvoje?

- přínosy a rizika chatařů a chalupářů

Chata Chalupa


Obecně vedou k utváření sociální struktury

společnosti (od těch malých až po velké skupiny)

Souhrn užitečných sociálních kontaktů, styků,

známostí, konexí mezi lidmi

Koncept sociálních sítí slouží sociologům především

k popisu toho, jak je možno využít vztahů s

druhými, více či méně blízkými osobami

,,produktivním způsobem“, tedy k maximalizaci

svého vlastního profitu

Každý člověk, který je součástí sociálního

systému, má svou osobní síť

Úvod do sociálních sítí


Sociální sítě jako soubor vztahů a norem, které

dovolují lidem sledovat vlastní cíle a které slouží

k upevňování společnosti

Vazby vytvářené uvnitř sociálních sítí působí na

chování jedinců a skupin

Sociální vazby se mohou vytvářet mezi jedinci,

kteří se nikdy nesetkali a neznají se (sociální

vazby nemusí být na první pohled viditelné)



Osobní sítě odkazují ke vztahům, které osoby mají

s jinými jedinci či institucemi nacházejícími se v

jejich sociálním okolí

Osobní síť každého jedince či skupiny odkazuje k

sociálnímu kapitálu (multidimenzionální koncept)

Hustota sítě vztahů podporuje vznik,tvorbu a

zhodnocení sociálního kapitálu

Sociální sítě jsou „provázané důvěrou“ a vysoká

míra důvěry v kontextu soc. sítě usnadňuje její

fungování a naopak



Vznikající prostřednictvím členství v dobrovolných

sdruženích a spolcích, tak kontakty s rodinou, přáteli,

sousedy a známými

Charakter struktury sociálních sítí v komunitě je

klíčovým ukazatelem hladiny sociálního kapitálu

Pokud jsou lidé aktivní v občanských sdruženích,

vytvářejí sítě občanské angažovanosti, zvyšují tím

sociální kapitál společenství, což může mít pozitivní

vliv na rozvoj regionu

Ale také uzavřenost či otevřenost sociálních kontaktů a

samotný objem vazeb je důležitou charakteristikou

sociálních sítí.



Sociální struktura je do jisté míry výsledkem

kombinace různých kapitálů, které vlastní jedinci s

určitým sociálním postavením

Např.:

Intelektuální kapitál

Sociální kapitál (odlišné koncepty a složky

kapitálu)

„Otcové zakladatelé“ : P. Bourdieu, R. Putnam,

J. S. Coleman

Kulturní kapitál

a další formy kapitálu…



Venkovské sociální sítě

Vycházejí z venkovského způsobu života:

Přirozenější, pospolitost a mezilidská důvěra,

obvykle úzké osobní vztahy, kontakty a trvalejší

vazby (sousedského a příbuzenského typu)

Městský způsob života je obvykle více neosobní,

anonymní, klesá počet osobních vztahů a roste počet

profesionálních vztahů a fyzických kontaktů

Odlišná sociální – vzdělanostní - profesní struktura

venkovských a městských obyvatel



Místní akční skupina (MAS) je PO, založená na

principech místního partnerství za účelem podpory a

rozvoje venkovského regionu.

Jde o společenství občanů, neziskových organizací,

soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy, které

spolupracují na rozvoji venkova

MAS se podílí na realizaci programu obnovy a

všestranného rozvoje venkova s cílem zlepšit kvalitu

života na venkově

MAS nese implementační odpovědnost za iniciativu

LEADER



Iniciativa LEADER = podpora spolupráce aktivních činitelů působících ve venkovských společenstvích a ekonomikách za účelem trvaleudržitelného rozvoje venkova

Propojení aktivit a vytváření sítí subjektů v oblasti rozvoje venkova, vzájemné posuzování nových místních strategií, předávání zkušeností

“Síťování“, partnerství a spolupráce

Inovativnost – nové řešení problémů venkovských regionů

Posouzení místních specifik regionů a jejich co nejlepší využití


DĚKUJI ZA POZORNOST

A

PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE

Seznam použité literatury a zdrojů:

Válka M. Sociokulturní proměny vesnice. 1 vydání. Brno: Masarykova

univerzita, 2011. ISBN: 978-80-210-3908-7

Sedláčková M. Důvěra a demokracie. 1. vydání. Praha: Sociologické

nakladatelství (SLON), 2012. ISBN 978-80-7419-058-2

Keller J. Nejistota a důvěra. 1. vydání. Praha: Sociologické

nakladatelství (SLON), 2009. ISBN 978-80-7419-002-5

Vajdová Z. Místní společenství Orlicka. 1. vydání. Praha: Sociologický

ústav AV ČR, 2009. ISBN 978-80-7330-170-5

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zajimavosti_nazvu_obci_v_ceske_

republice

http://pef.czu.cz/~marikova/Prednasky/cv7.pdf

http://www.pavlat-znalec.cz/investing/stpr/stpr/stpr06.html

http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akci-skupiny

http://www.mas-trebonsko.cz/iniciativa-leader