Niveaux de soins - Niveaux d'intervention médicales (NIM ...
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE¡lní sociologie - 3. seminář.pdf · RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Po vzniku...
Transcript of RURÁLNÍ SOCIOLOGIE¡lní sociologie - 3. seminář.pdf · RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Po vzniku...
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
3. cvičení – Společenský život vesnice
Letní semestr 2014/2015
PEF ČZU
Doktorand: Ing. Jakub Petr
E-mail: [email protected]
Kancelář: PEF/E229
Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30
St 13:00 – 14:30
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Životní rytmus a řád udávaly na předindustriální
vesnici zemědělské práce a křesťanský liturgický
kalendář
S hospodářským rokem a snahou zajistit úrodu byla
spojena řada iracionálních představ a výročních rituálů,
jejichž věrská složka postupně ustupuje do pozadí a
mizí s obecným civilizačním vývojem a s modernizací
života
Dominují ekonomické, integrační a zábavní funkce
Zanikající tradiční formy společenského života v druhé
polovině 19. st. nahrazují nové aktivity, vážící se na
činnost spolků či politických stran
Společenský život vesnice
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Po vzniku Československa k nim přistupují oslavy
ideově motivované jubilejními daty vzniku
samostatného státu a významných osobností národních
dějin
K podstatným změnám dochází po únoru 1948 s
nástupem vlády jedné politické strany, centrálně řízené
ekonomiky a jednotné státní kulturní politiky
Zvýraznění funkce politicky motivovaných oslav a
svátků, na vesnici se vedle lokálních tradic formuje
společenský život v návaznosti na aktivity
konsolidovaných jednotných zemědělských družstev
Společenský život vesnice
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Kolektivizace znamenala zásadní změnu způsobu
života a kultury na vesnici, počátek nové hierarchie
hodnot, jiné vzory společenských vztahů a odlišné
životní strategie
Po listopadu 1989 se změnou politických poměrů se
společenský život na vesnici opět transformuje
Dochází k revitalizaci některých starších tradic,
vážících se na oblast náboženského života a tradiční
agrární kultury
Na venkov se dostávají projevy soudobé masové
kultury globalizovaného světa
Společenský život vesnice
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Současný společenský život vesnice představuje
různorodé ritualizované chování vyrůstajícího ze
starých agrárních tradic, křesťanské víry, sekulárních
občanských projevů industriální civilizace a z
fenoménů moderního globalizovaného světa
Vedle církevního kalendáře hrály v minulosti důležitou
roli v životě venkova zemědělské práce, které se
cyklicky opakovaly
Se společenskými změnami význam zemědělské práce
v životě většiny vesnických obyvatel mizí (některé
rituály po transformaci přežívají, protože plní
integrační role)
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Masopust a jeho poslední dny, ostatcích, fašanku,
končinách spojených s průvody masek po vesnici
Vývoji masopustních obchůzek byla věnována obsáhlá
literatura
Kontinuita obchůzek je různá
V některých lokalitách si rituál uchovává konstantní
podobu z hlediska skladby masek, použitých rekvizit,
tanečních projevů i dramaturgie, ale většinou nabyl
nezávazně bujarého karnevalového charakteru
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Modernizace rituálu se projevila v přesunu obchůzek z
pracovních dnů na dny pracovního volna
(sobota a neděle) v organizačním zajištění některou ze
společenských organizací, nejčastěji hasičů či sportovců
a v aktualizaci masek, které jsou inspirovány soudobým
společenským děním, politickými skandály či běžícími
televizními seriály
Signálem změn je také věk nositelů, neboť aktivními
účastníky masopustních průvodů se stávají děti
Setkání s „maškarádami“ se odbývá před domem,
případně ve vstupních dveřích, oproti starší praxi kdy
účastníci průvodu „hospodařili“ ve světnici, v komoře
nebo jinde po usedlosti
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Masopustní obchůzka náleží k nejživějším tradičním
projevům současné kultury včetně přetrvávajících
lokálních diferenciačních znaků
Náleží k nim udržované „pochovávání basy“ jako
symbolu konce veselé zábavy a muzik celého masopustu
Rituál, který paroduje pohřební obřad, je spojen s
humorně satirickým projevem ventilujícím komunální i
celostátní společenské a politické problémy
Celé masopustní období bylo obdobím nevázaného
veselí, maskování, změny identity a „světa na ruby“
S rozvojem spolkového života se pořádaly v této době
plesy a bály (např. maškarní plesy)
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Masopustní veselí končilo na agrární vesnici
„Škaredou středou“ a udělením tzv. popelce
V následující době 40 denního předvelikonočního postu
se muziky ani jiné zábavy už nekonaly
Se ztrátou vlivu církve a „ateizací společnosti“ dnes
plesy nerušeně pokračují i v postní době, místy
proběhne v postu i masopustní průvod, protože ho
pořadatelé nestačili z nějakého důvodu zorganizovat v
tradičním termínu
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Masopustní obchůzka – Obec Vortová Zdroj obrázku: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Masopustní obchůzka maškar - soubor Světlovan z
Bojkovic a „Pochovávání basy“ Zdroj obrázku: http://www.nulk.cz/files/akce/2013/fasank/DSC_0411.jpg
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Neobyčejně důležité období z výročního cyklu bylo období kolem jarní rovnodennosti, protože časově korespondovalo se začátkem hospodářského roku
Četné rituály měly zajistit zdar konané práci a ochránit její výsledky před případným poškozením či zničením
Symbolickým aktem byly rituály spojené s poslední postní nedělí Smrtnou a následující Květnou nedělí, která uvádí velikonoční čas
Personifikace zimy do postavy smrti, smrtky, smrtolenky, mařeny a zelený stromek jako atribut nového léta mají ještě předkřesťanský původ
I když církev ve středověku vynášení smrti zakazovala jako pohanský zvyk, nepodařilo se jí ho z tradice vymýtit
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Přinášení nového léta – „Létečka“, chození s borkem,
jedličkou – ztrácí kolektivní formu, individualizuje se a
pojí jen s návštěvou rodiny a příbuzných
Nositeli jsou skupiny, nejčastěji organizované v rámci
folklorního souboru nebo školního zařízení, které
uvedené zvyky dramatizují pro scénické předvádění
nebo je realizují v reálném prostředí a čase původní
tradice
Pálení čarodejnic (Noc čarodejnic či Valpuržina noc)
v noci z 30. dubna na 1.května
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Folklorní soubor Leluja a přinesení „Létečka“ Zdroj obrázku: http://leluja.cz/index.php/cs/fotogalerie/category/51-letecko
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Pálení čarodejnic Zdroj obrázku: http://www.cssd.cz/ke-stazeni/fotogalerie/akce-a-vyjezdy-1/paleni-carodejnic-v-chebu/
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
K aktivně prováděným obřadům na Květnovou neděli
náleží mezi katolickými křesťany svěcení ratolestí na
památku biblického příběhu o vjezdu Ježíše Krista do
Jeruzaléma
Velikonoční období lze označit v rámci církevního roku za
klíčové, protože křesťanská liturgie připomíná umučení
božího syna Ježíše Krista a oslavuje jeho zmrtvýchvstání
V rámci pašijového týdne, od Zeleného čtvrtku do Bílé
soboty, věřící konají obřady evokující jim poslední dny
Kristova života – na Zelený čtvrtek Poslední večeři Páně,
na Velký pátek obřady Božího hrobu, na Bílou sobotu
svěcení ohně před kostelem, od kterého je zapálena
velikonoční svíce, paškál a jako „světlo Kristovo“
přinesena do chrámu, kde probíhá slavnost Vzkříšení
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Nedělní Boží hod sděluje věřícím radostnou velikonoční zvěst
S velikonoční liturgií souvisí obřadní klepání a hrkání (řehtání, řepotání, ščukotání) od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty
Na znamení smutku mlčely nejen chrámové varhany, ale také zvony, které podle lidové tradice „odlétly do Říma“, proto jejich zvuk nahradilo „dřevěné“ zvonění z různě konstruovaných ideofonů
I když má původ hrkačů v současnosti menší počet účastníků, v řadě obcí se udržuje včetně stanovené trasy, termínů obchůzky, rozčlenění účastníků a slovních projevů, jen obdarování penězi je nového data a nahradilo původní naturálie, které se redukují na případné sladkosti
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Velikonoční hrkání Zdroj obrázku:http://nasedlovice.hys.cz/fotogalerie/velikonocni-hrkani
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Ústředním bodem české profánní velikonoční tradice
bylo obřadní mrskání živými pruty – mrskut, tatarování,
šlahačka, šmigrust – probíhající na Červené pondělí
I když původní smysl obřadu – magický akt přenesení
životodárné síly zeleného prutu na člověka – už není
relevantní poslání zvyku, udržuje se stále v povědomí
Dnes dominují společenské funkce, realizované
„přátelskou“ návštěvou dívek a rodinných příslušnic
V občanské sféře mají velikonoční svátky dopad na
aktualizovanou výzdobu obydlí zavěšováním kraslic,
vystřihovánek a obrázků do oken či v interiéru
I do oslavy současných Velikonoc zasáhla komerce
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Současné Velikonoce, u větší části populace chápané
jako svátky jara, jsou příležitostí ke společenskému
setkání s rodinou nebo přáteli, doba prodlouženého
víkendu umožňuje pobyt v přírodě a pěstování turistiky
V měsíci květnu se na panoramatu mnohých vesnických
sídel objevuje máj (starý symbol jarních dnů a oživlé
přírody)
Postavení máje je příležitostí ke společenskému setkání
a kulturnímu programu, stejně jako její kácení koncem
května
Staré tance pod „zeleným stromem“ jsou zapomenuty a
zůstala společensko-integrační rovina zvyku
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Svatodušní svátky na rozdíl od svátků velikonočních
nebo vánočních ze širšího povědomí společnosti zmizely
v důsledku poválečné ateizace
Bez komerčního pozadí se staly záležitostí věřících
křesťanských církví, pro které tvoří jeden z mezníků
liturgického roku
„Letnice“ jak se svatodušní svátky také nazývají byly na
agrární vesnici provázeny králenskými rituály
– chlapeckými objížďkami na koních a dívčími
obchůzkovými obřady, spojenými s tanečními a
písňovými projevy
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Chlapecké jízdy obsahovaly často soutěživé prvky a
pro svou reprezentativní povahu se staly předmětem
zájmu národně orientovaného folklorního hnutí, které
svatodušní jízdy prezentovalo na národních
slavnostech
Nebo při různých jubilejních příležitostech, po druhé
světové válce na folklorních festivalech
Nejznámějším projevem je medializovaná tzv. „Jízda
Králů“
Agrární tradice a jejich postmoderní transformace
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE „Jízda Králů“ Zdroj obrázku: http://www.taggmanager.cz/poi_images/2994/5921_jizda_kral.jpg
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
I když stará agrární vesnice náleží minulosti, některé z
rituálů spojené s hospodářským rokem a se
zemědělskými pracemi přežily a realizují se v jiných
souvislostech a s novými funkcemi
Z výročního obřadního cyklu se starými agrárními
vazbami se prožívaly ve vesnickém a původně i v
městském prostředí vedle masopustu nejintenzivněji
hodové a posvícenské slavnosti, situované na sklonek
léta a do podzimní doby předadventní
Termín konání hodové (posvícenské) slavnosti se
nejčastěji váže ke svátku patrona místního farního
kostela (tzv. patronské hody), ale i na jinou dobu, pokud
ve vesnici zakořenila tradice tzv. císařských hodů
Hodové a dožínkové slavnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
V případě, že se organizace hodové slavnosti ujmou
vdané ženy, jsou hody označeny adjektivem „babské“,
objevuje se také termín „hodky“, jímž se označuje
hodová slavnost v jarním a letním období (letní hodky)
nebo dozvuky hodů
Nejčastěji nesou název podle světce, k jehož svátku
probíhají, nebo podle atributů – hody s právem,
krojované hody, slovácké hody, hody s věncem
Vůdčí postavení mladé chasy a jejich volených
představitelů, stárků, stavění ozdobného stromu, máje a
tanec pod ní, průvod obcí pro stárky a stárkové, obřadní
oděv s hodností nebo rituály se zvířetem či s ozdobným
věncem
Hodové a dožínkové slavnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Na organizaci hodů se podílejí vedle neformálních
organizací mládeže (chasy) také obecní úřady, kulturní a
společenské organizace, nejčastěji hasiči
Máj, která je jedním ze symbolů hodů a pod níž se celá
slavnost odbývá, má v lokalitě stabilní místo, posvěcené
tradicí
Vytíná se v obecním lese a odpovědnost za její postavení
nese první stárek
Máj se pečlivě vybírá, aby bal pěkně rovná, jedlová nebo
smrková (když se kůra kmene oloupe, máj svítí do dálky
a je symbolickou dominantou na panoramatu vesnice)
Zelený vršek, zdobí papírové stuhy a květy, stejně jako
věnec připevněný pod zeleným vrškem
Hodové a dožínkové slavnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Před případným podřezáním máje se místní brání
technickými prostředky, železnými pruty a hrubým
drátěným pletivem, které obepíná kmen u země, aby
se máj nemusela v noci hlídat
Podzimní hodová festivita tradičně provázena tzv.
„stínáním berana“, rituálem rozvinutým do humorně
laděného divadelního představení s množstvím
dramatických prvků a specifických rekvizit, řadou osob
ve speciálních kostýmech
Vyvrcholení představuje obřad pod májí, kde je
příromný beran v tzv. ortelu obžalován z různých
morálních poklesů a nehod, které se v uplynulém roce
v obci staly
Hodové a dožínkové slavnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Veršovaný ortel je přednášen různě nazývaným
„soudcovským úřadem“
Před pomyslnou smrtí beran odkazuje části svého těla
různým protagonistům ortelu i přítomným
hodovníkům, ale když má být poprava vykonána,
přijíždí na koni tzv. pardon, s žádostí o milost
Ze sporu mezi katem a pobočníkem pardona a pak
vlastním pardonem vychází vítězně pardon
Kat odhazuje popravčí šavli, sám zahajuje tanec pod
májí a poté zavdává a zavádí do tance nejdříve stárkové
a pak ostatní přítomné dívky
Hodové a dožínkové slavnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Hodové stínání berana Zdroj obrázku: http://www.folklorunas.cz/dedina-37-Troubsko
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Součástí hodové festivity je hudební složka, zajišťovaná
lokální či v širším regionu působící dechovou hudbou
Doprovází chasu cestou pro stárky a stárkové, hraje k
tanci před jejich domy, vyhrává tuše a během zavádění
k tanci, stejně jako o hodové zábavě
Chasa je očekávána před stárkovskými domy,
připravuje se pro ni a pro přítomné diváky pohoštění,
hudba hraje oblíbené melodie, před domy se tančí, zpíva
a žertuje
Hodové slavnosti mají dnes ve vesnickém prostředí
společensko – integrační, reprezentativní a zábavné
poslání
Hodové a dožínkové slavnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Na nové společenské podmínky se adaptovaly kolektivní oslavy ukončení důležitých zemědělských prací, mezi nimiž přední místo mají dožínky, oslava provedené sklizně obilí
Od konce 19. století byla dožínková slavnost organizována spolky nebo agrárně orientovanými politickými stranami, po druhé světové válce a kolektivizaci sloužila k propagaci úspěchů socialistického zemědělství
Dožínky od okresních až po celostátní byly politickou demonstrací vítězstvím socialismu na vesnici
Po transformaci zemědělství v 90. letech dožínky zůstaly v některých jihomoravských obcí součástí jejich kulturního kalendáře
Hodové a dožínkové slavnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Organizátoři se obracejí k dožínkovému rituálu
předindustriální vesnice a volí imaginární pár
hospodáře s hospodyní, starší a mladší pár ženců,
konají dožínkový průvod, který vytváří chasa v
pracovních krojích
V dožínkovém průvodu se objevuje žebřinový vůz a
průvod vede „banderium na koních“
Celá dramaturgie slavnosti včetně rekvizit – věnce z
obilí a květů, ozdobeného nářadí, dožínkové koláče
– vychází ze starého výročního rituálu, který se
reprodukuje formou scénického folklorismu
Slavnost má estetickou, zábavní a společensko-
integrační funkci
Hodové a dožínkové slavnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Dožínkový průvod a „Banderium na koních“ Zdroj obrázku: http://mikloid.rajce.idnes.cz/DOUDLEBSKE_DOZINKY_2010_-
_2_3_pruvod_a_kone/?order=create&src=0#IMG_2829.JPG
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
K živým výročním společenským příležitostem náležejí
zejména ty, které jsou spojeny s obdarováním
Mohou být komerčně využity, provází je v médiích
mohutná reklama
Vedle globálně prožívaných Vánoc a Velikonoc k nim
patří také oslava svátku sv. Mikuláše
Mikulášské družiny, tvořené postavou světce v
biskupském rouchu, andělů a čertů, které v předvečer
svátku procházejí městskými ulicemi i po vesnicích se
konstituují různě
Maskování lze zakoupit nebo vyrobit, záleží na
kreativitě tvůrců
Doba adventní a vánoční
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Mikulášská nadílka může mít kolektivizovanou formu
Organizují ji předškolní nebo školní zařízení pro své
svěřence a jejich rodiče, součástí akce je kulturní
program realizovaný dětmi, obdarování a volná hudební
produkce s tancem
Mikulášská slavnost se může konat i venku pod širým
nebem, večer, kde získá potřebnou tajuplnou atmosféru
Součástí akce může být také slavnostní rozsvícení
vánočního stromu, který již tradičně zdobí návesní
prostory a náměstí a patří neodmyslitelně k
nastávajícímu vánočnímu času
Doba adventní a vánoční
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Adventní doba agrární vesnice vyústila do vánočních svátků
Tradice jejich slavení je starého data, protože jde zároveň o magickou dobu zimního slunovratu
Soudobá interpretace Vánoc se tak odvijí od biblického příběhu o narození spasitele, ale také z předkřesťanských novoročních rituálů nebo ze současného „ambivalentního“ rituálu soudobé konzumní společnosti
Obnovenými podniky se staly vánoční trhy, jarmarky, pořádané obecními či městskými úřady, kde je vedle komerčního prodeje a kulinářských specialit zajištěn kulturní program s různě silným akcentem na tradiční jevy (se zaměřením na lidovou kulturu tyto akce organizují muzea v přírodě)
Doba adventní a vánoční
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
K veřejným kulturním akcím vánočního času patří živé betlémy, ztvárnění betlémské scény s narozením Ježíše Krista
Hudební vystoupení v kostele nebo venku pod vánoční strom situovaný na veřejném prostranství, jeho slavnostní rozsvícení a kulturní pořady jsou novodobou tradicí, jejíž rozmach lze doložit po r, 1989, i když kořeny jsou spojovány s brněnskou iniciativou spolehlivě datovanou do r. 1924
Vánoční „půlnoční“ mše a její návštěva je součástí vánočního rituálu v řadě sekularizovaných rodin, stejně jako prohlídka kostelních betlémů
Novou tradicí větších sídel je půlnoční vítání Nového roku na náměstí, doprovázené ohňostrojem a společným přípitkem
Doba adventní a vánoční
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Po uvolnění politických poměrů v r. 1989 rozpadem východního bloku a demokratizací společnosti se změnily podmínky také pro církevní život a náboženskou víru
Náboženské rituály nahradily rituály profánní, protože rituály hrají svou roli i v životě moderního člověka 21. století
V životě agrární vesnice měla náboženská víra a církev svou nezastupitelnou roli
Křesťanské svátky dodávaly životu pevný řád
Perzekuce a kontrola církve komunistickým režimem po r. 1948 měla za následek vznik „ilegální podzemní církve“ (církevní obřady se stáhly do zdí kostelů)
Společenská dimenze duchovního života
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Zákazy postihly jak každoročně se opakující církevní
průvody (procesí), které provázely katolickou liturgii na
Květnou neděli a Bílou sobotu nebo na svátek Božího
Těla ve čtvrtek po svátku Nejsvětější trojice, tak také
pravidelná procesí za vyprošení požehnání pro zemskou
úrodu na svátek sv. Marka Evangelisty (25. dubna)
Omezení se vztahovala také na putování n a poutní
místa v blízkém okolí i do vzdálených poutních destinací
často v zahraničí, organizovaná buď v souvislosti se
zasvěcením poutní svatyně, nebo ve formě prosebné a
děkovné poutě v návaznosti na výroční dny přírodních
pohrom, požárů a epidemií, které obec v minulosti
postihly nebo se jí naopak vyhnuly
Cílem bylo vyprošení ochrany pro celou lokalitu
Společenská dimenze duchovního života
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Poutní místa hrála důležitou roli v životě venkovského
lidu jak z hlediska duchovního, tak společenského,
protože setkání obyvatelstva z různých částí země bylo
příležitostí ke kulturní výměně
Ani v socialistické éře fenomén poutí zcela nezanikl,
protože se ho státním a stranickým orgánům nepodařilo
zcela potlačit
Pouť nepřerušily ani válečné události, ani poúnorová
ateistická propaganda a diskriminace věřících
Společenská dimenze duchovního života
Zdroje:
Válka M. Sociokulturní proměny vesnice. 1 vydání. Brno: Masarykova
univerzita, 2011. ISBN: 978-80-210-3908-7
Frolec, V. – Tomeš, J. : Masopustní tradice. Brno 1979
Šimša, M.: Ostatkové právo na Hané. Jeho postavení ve struktuře
masopustních zvyků a vztah k ostatním obřadům výročního obyčejového
cyklu. Národopisná revue 16, 2006
Jeřábek, R.: Masopustní maska „pohřebenáře“ v mezinárodním kontextu.
Národopisné aktuality 5, 1968
Scheufler, V. – Scheuflerová, J.: Vynášení smrti a jeho výklady. Český lid 78,
1991
Mikysková, M.: Hrkači, klapači a Jidáši v okolí Vyškova a Bučovic. In: Lidové
obyčeje na Hané a jejich slovní, hudební a taneční projevy. Vyškov 1999
Pospíšilová, J.: Jak sme řepotali. Národopisná revue 9, 1999, s. 91-94
Hrazdilová, L.: Študlov. Z výzkumu současné vesnice. Národopisný věštník
20 (62), 2003, s. 159
Jeřábek, R.: Objížďkový obyčej „chytání Kuruců“ v Bojkovicích v 18. století.
In: Lidová tradice. Praha 1971
Stránská, D.: Lidové obyčeje hospodářské. Zvyky při setí
Večerková, E.: Hodová slavnost dnes a „stínání berana“ před 170 lety v
Loučkách u Tišnova. Vlastivědný věštník moravský 57, 2005