RURÁLNÍ SOCIOLOGIE¡lní sociologie - 3. seminář.pdf · RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Po vzniku...

43
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 3. cvičení – Společenský život vesnice Letní semestr 2014/2015 PEF ČZU Doktorand: Ing. Jakub Petr E-mail: [email protected] Kancelář: PEF/E229 Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30 St 13:00 14:30

Transcript of RURÁLNÍ SOCIOLOGIE¡lní sociologie - 3. seminář.pdf · RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Po vzniku...

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

3. cvičení – Společenský život vesnice

Letní semestr 2014/2015

PEF ČZU

Doktorand: Ing. Jakub Petr

E-mail: [email protected]

Kancelář: PEF/E229

Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30

St 13:00 – 14:30

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Životní rytmus a řád udávaly na předindustriální

vesnici zemědělské práce a křesťanský liturgický

kalendář

S hospodářským rokem a snahou zajistit úrodu byla

spojena řada iracionálních představ a výročních rituálů,

jejichž věrská složka postupně ustupuje do pozadí a

mizí s obecným civilizačním vývojem a s modernizací

života

Dominují ekonomické, integrační a zábavní funkce

Zanikající tradiční formy společenského života v druhé

polovině 19. st. nahrazují nové aktivity, vážící se na

činnost spolků či politických stran

Společenský život vesnice

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Po vzniku Československa k nim přistupují oslavy

ideově motivované jubilejními daty vzniku

samostatného státu a významných osobností národních

dějin

K podstatným změnám dochází po únoru 1948 s

nástupem vlády jedné politické strany, centrálně řízené

ekonomiky a jednotné státní kulturní politiky

Zvýraznění funkce politicky motivovaných oslav a

svátků, na vesnici se vedle lokálních tradic formuje

společenský život v návaznosti na aktivity

konsolidovaných jednotných zemědělských družstev

Společenský život vesnice

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Kolektivizace znamenala zásadní změnu způsobu

života a kultury na vesnici, počátek nové hierarchie

hodnot, jiné vzory společenských vztahů a odlišné

životní strategie

Po listopadu 1989 se změnou politických poměrů se

společenský život na vesnici opět transformuje

Dochází k revitalizaci některých starších tradic,

vážících se na oblast náboženského života a tradiční

agrární kultury

Na venkov se dostávají projevy soudobé masové

kultury globalizovaného světa

Společenský život vesnice

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Současný společenský život vesnice představuje

různorodé ritualizované chování vyrůstajícího ze

starých agrárních tradic, křesťanské víry, sekulárních

občanských projevů industriální civilizace a z

fenoménů moderního globalizovaného světa

Vedle církevního kalendáře hrály v minulosti důležitou

roli v životě venkova zemědělské práce, které se

cyklicky opakovaly

Se společenskými změnami význam zemědělské práce

v životě většiny vesnických obyvatel mizí (některé

rituály po transformaci přežívají, protože plní

integrační role)

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Masopust a jeho poslední dny, ostatcích, fašanku,

končinách spojených s průvody masek po vesnici

Vývoji masopustních obchůzek byla věnována obsáhlá

literatura

Kontinuita obchůzek je různá

V některých lokalitách si rituál uchovává konstantní

podobu z hlediska skladby masek, použitých rekvizit,

tanečních projevů i dramaturgie, ale většinou nabyl

nezávazně bujarého karnevalového charakteru

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Modernizace rituálu se projevila v přesunu obchůzek z

pracovních dnů na dny pracovního volna

(sobota a neděle) v organizačním zajištění některou ze

společenských organizací, nejčastěji hasičů či sportovců

a v aktualizaci masek, které jsou inspirovány soudobým

společenským děním, politickými skandály či běžícími

televizními seriály

Signálem změn je také věk nositelů, neboť aktivními

účastníky masopustních průvodů se stávají děti

Setkání s „maškarádami“ se odbývá před domem,

případně ve vstupních dveřích, oproti starší praxi kdy

účastníci průvodu „hospodařili“ ve světnici, v komoře

nebo jinde po usedlosti

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Masopustní obchůzka náleží k nejživějším tradičním

projevům současné kultury včetně přetrvávajících

lokálních diferenciačních znaků

Náleží k nim udržované „pochovávání basy“ jako

symbolu konce veselé zábavy a muzik celého masopustu

Rituál, který paroduje pohřební obřad, je spojen s

humorně satirickým projevem ventilujícím komunální i

celostátní společenské a politické problémy

Celé masopustní období bylo obdobím nevázaného

veselí, maskování, změny identity a „světa na ruby“

S rozvojem spolkového života se pořádaly v této době

plesy a bály (např. maškarní plesy)

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Masopustní veselí končilo na agrární vesnici

„Škaredou středou“ a udělením tzv. popelce

V následující době 40 denního předvelikonočního postu

se muziky ani jiné zábavy už nekonaly

Se ztrátou vlivu církve a „ateizací společnosti“ dnes

plesy nerušeně pokračují i v postní době, místy

proběhne v postu i masopustní průvod, protože ho

pořadatelé nestačili z nějakého důvodu zorganizovat v

tradičním termínu

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Masopustní obchůzka maškar - soubor Světlovan z

Bojkovic a „Pochovávání basy“ Zdroj obrázku: http://www.nulk.cz/files/akce/2013/fasank/DSC_0411.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Neobyčejně důležité období z výročního cyklu bylo období kolem jarní rovnodennosti, protože časově korespondovalo se začátkem hospodářského roku

Četné rituály měly zajistit zdar konané práci a ochránit její výsledky před případným poškozením či zničením

Symbolickým aktem byly rituály spojené s poslední postní nedělí Smrtnou a následující Květnou nedělí, která uvádí velikonoční čas

Personifikace zimy do postavy smrti, smrtky, smrtolenky, mařeny a zelený stromek jako atribut nového léta mají ještě předkřesťanský původ

I když církev ve středověku vynášení smrti zakazovala jako pohanský zvyk, nepodařilo se jí ho z tradice vymýtit

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Přinášení nového léta – „Létečka“, chození s borkem,

jedličkou – ztrácí kolektivní formu, individualizuje se a

pojí jen s návštěvou rodiny a příbuzných

Nositeli jsou skupiny, nejčastěji organizované v rámci

folklorního souboru nebo školního zařízení, které

uvedené zvyky dramatizují pro scénické předvádění

nebo je realizují v reálném prostředí a čase původní

tradice

Pálení čarodejnic (Noc čarodejnic či Valpuržina noc)

v noci z 30. dubna na 1.května

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Folklorní soubor Leluja a přinesení „Létečka“ Zdroj obrázku: http://leluja.cz/index.php/cs/fotogalerie/category/51-letecko

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Pálení čarodejnic Zdroj obrázku: http://www.cssd.cz/ke-stazeni/fotogalerie/akce-a-vyjezdy-1/paleni-carodejnic-v-chebu/

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

K aktivně prováděným obřadům na Květnovou neděli

náleží mezi katolickými křesťany svěcení ratolestí na

památku biblického příběhu o vjezdu Ježíše Krista do

Jeruzaléma

Velikonoční období lze označit v rámci církevního roku za

klíčové, protože křesťanská liturgie připomíná umučení

božího syna Ježíše Krista a oslavuje jeho zmrtvýchvstání

V rámci pašijového týdne, od Zeleného čtvrtku do Bílé

soboty, věřící konají obřady evokující jim poslední dny

Kristova života – na Zelený čtvrtek Poslední večeři Páně,

na Velký pátek obřady Božího hrobu, na Bílou sobotu

svěcení ohně před kostelem, od kterého je zapálena

velikonoční svíce, paškál a jako „světlo Kristovo“

přinesena do chrámu, kde probíhá slavnost Vzkříšení

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Nedělní Boží hod sděluje věřícím radostnou velikonoční zvěst

S velikonoční liturgií souvisí obřadní klepání a hrkání (řehtání, řepotání, ščukotání) od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty

Na znamení smutku mlčely nejen chrámové varhany, ale také zvony, které podle lidové tradice „odlétly do Říma“, proto jejich zvuk nahradilo „dřevěné“ zvonění z různě konstruovaných ideofonů

I když má původ hrkačů v současnosti menší počet účastníků, v řadě obcí se udržuje včetně stanovené trasy, termínů obchůzky, rozčlenění účastníků a slovních projevů, jen obdarování penězi je nového data a nahradilo původní naturálie, které se redukují na případné sladkosti

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Velikonoční hrkání Zdroj obrázku:http://nasedlovice.hys.cz/fotogalerie/velikonocni-hrkani

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Ústředním bodem české profánní velikonoční tradice

bylo obřadní mrskání živými pruty – mrskut, tatarování,

šlahačka, šmigrust – probíhající na Červené pondělí

I když původní smysl obřadu – magický akt přenesení

životodárné síly zeleného prutu na člověka – už není

relevantní poslání zvyku, udržuje se stále v povědomí

Dnes dominují společenské funkce, realizované

„přátelskou“ návštěvou dívek a rodinných příslušnic

V občanské sféře mají velikonoční svátky dopad na

aktualizovanou výzdobu obydlí zavěšováním kraslic,

vystřihovánek a obrázků do oken či v interiéru

I do oslavy současných Velikonoc zasáhla komerce

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Současné Velikonoce, u větší části populace chápané

jako svátky jara, jsou příležitostí ke společenskému

setkání s rodinou nebo přáteli, doba prodlouženého

víkendu umožňuje pobyt v přírodě a pěstování turistiky

V měsíci květnu se na panoramatu mnohých vesnických

sídel objevuje máj (starý symbol jarních dnů a oživlé

přírody)

Postavení máje je příležitostí ke společenskému setkání

a kulturnímu programu, stejně jako její kácení koncem

května

Staré tance pod „zeleným stromem“ jsou zapomenuty a

zůstala společensko-integrační rovina zvyku

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Svatodušní svátky na rozdíl od svátků velikonočních

nebo vánočních ze širšího povědomí společnosti zmizely

v důsledku poválečné ateizace

Bez komerčního pozadí se staly záležitostí věřících

křesťanských církví, pro které tvoří jeden z mezníků

liturgického roku

„Letnice“ jak se svatodušní svátky také nazývají byly na

agrární vesnici provázeny králenskými rituály

– chlapeckými objížďkami na koních a dívčími

obchůzkovými obřady, spojenými s tanečními a

písňovými projevy

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Chlapecké jízdy obsahovaly často soutěživé prvky a

pro svou reprezentativní povahu se staly předmětem

zájmu národně orientovaného folklorního hnutí, které

svatodušní jízdy prezentovalo na národních

slavnostech

Nebo při různých jubilejních příležitostech, po druhé

světové válce na folklorních festivalech

Nejznámějším projevem je medializovaná tzv. „Jízda

Králů“

Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE „Jízda Králů“ Zdroj obrázku: http://www.taggmanager.cz/poi_images/2994/5921_jizda_kral.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

I když stará agrární vesnice náleží minulosti, některé z

rituálů spojené s hospodářským rokem a se

zemědělskými pracemi přežily a realizují se v jiných

souvislostech a s novými funkcemi

Z výročního obřadního cyklu se starými agrárními

vazbami se prožívaly ve vesnickém a původně i v

městském prostředí vedle masopustu nejintenzivněji

hodové a posvícenské slavnosti, situované na sklonek

léta a do podzimní doby předadventní

Termín konání hodové (posvícenské) slavnosti se

nejčastěji váže ke svátku patrona místního farního

kostela (tzv. patronské hody), ale i na jinou dobu, pokud

ve vesnici zakořenila tradice tzv. císařských hodů

Hodové a dožínkové slavnosti

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

V případě, že se organizace hodové slavnosti ujmou

vdané ženy, jsou hody označeny adjektivem „babské“,

objevuje se také termín „hodky“, jímž se označuje

hodová slavnost v jarním a letním období (letní hodky)

nebo dozvuky hodů

Nejčastěji nesou název podle světce, k jehož svátku

probíhají, nebo podle atributů – hody s právem,

krojované hody, slovácké hody, hody s věncem

Vůdčí postavení mladé chasy a jejich volených

představitelů, stárků, stavění ozdobného stromu, máje a

tanec pod ní, průvod obcí pro stárky a stárkové, obřadní

oděv s hodností nebo rituály se zvířetem či s ozdobným

věncem

Hodové a dožínkové slavnosti

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Na organizaci hodů se podílejí vedle neformálních

organizací mládeže (chasy) také obecní úřady, kulturní a

společenské organizace, nejčastěji hasiči

Máj, která je jedním ze symbolů hodů a pod níž se celá

slavnost odbývá, má v lokalitě stabilní místo, posvěcené

tradicí

Vytíná se v obecním lese a odpovědnost za její postavení

nese první stárek

Máj se pečlivě vybírá, aby bal pěkně rovná, jedlová nebo

smrková (když se kůra kmene oloupe, máj svítí do dálky

a je symbolickou dominantou na panoramatu vesnice)

Zelený vršek, zdobí papírové stuhy a květy, stejně jako

věnec připevněný pod zeleným vrškem

Hodové a dožínkové slavnosti

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Před případným podřezáním máje se místní brání

technickými prostředky, železnými pruty a hrubým

drátěným pletivem, které obepíná kmen u země, aby

se máj nemusela v noci hlídat

Podzimní hodová festivita tradičně provázena tzv.

„stínáním berana“, rituálem rozvinutým do humorně

laděného divadelního představení s množstvím

dramatických prvků a specifických rekvizit, řadou osob

ve speciálních kostýmech

Vyvrcholení představuje obřad pod májí, kde je

příromný beran v tzv. ortelu obžalován z různých

morálních poklesů a nehod, které se v uplynulém roce

v obci staly

Hodové a dožínkové slavnosti

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Veršovaný ortel je přednášen různě nazývaným

„soudcovským úřadem“

Před pomyslnou smrtí beran odkazuje části svého těla

různým protagonistům ortelu i přítomným

hodovníkům, ale když má být poprava vykonána,

přijíždí na koni tzv. pardon, s žádostí o milost

Ze sporu mezi katem a pobočníkem pardona a pak

vlastním pardonem vychází vítězně pardon

Kat odhazuje popravčí šavli, sám zahajuje tanec pod

májí a poté zavdává a zavádí do tance nejdříve stárkové

a pak ostatní přítomné dívky

Hodové a dožínkové slavnosti

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Hodové stínání berana Zdroj obrázku: http://www.folklorunas.cz/dedina-37-Troubsko

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Součástí hodové festivity je hudební složka, zajišťovaná

lokální či v širším regionu působící dechovou hudbou

Doprovází chasu cestou pro stárky a stárkové, hraje k

tanci před jejich domy, vyhrává tuše a během zavádění

k tanci, stejně jako o hodové zábavě

Chasa je očekávána před stárkovskými domy,

připravuje se pro ni a pro přítomné diváky pohoštění,

hudba hraje oblíbené melodie, před domy se tančí, zpíva

a žertuje

Hodové slavnosti mají dnes ve vesnickém prostředí

společensko – integrační, reprezentativní a zábavné

poslání

Hodové a dožínkové slavnosti

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Na nové společenské podmínky se adaptovaly kolektivní oslavy ukončení důležitých zemědělských prací, mezi nimiž přední místo mají dožínky, oslava provedené sklizně obilí

Od konce 19. století byla dožínková slavnost organizována spolky nebo agrárně orientovanými politickými stranami, po druhé světové válce a kolektivizaci sloužila k propagaci úspěchů socialistického zemědělství

Dožínky od okresních až po celostátní byly politickou demonstrací vítězstvím socialismu na vesnici

Po transformaci zemědělství v 90. letech dožínky zůstaly v některých jihomoravských obcí součástí jejich kulturního kalendáře

Hodové a dožínkové slavnosti

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Organizátoři se obracejí k dožínkovému rituálu

předindustriální vesnice a volí imaginární pár

hospodáře s hospodyní, starší a mladší pár ženců,

konají dožínkový průvod, který vytváří chasa v

pracovních krojích

V dožínkovém průvodu se objevuje žebřinový vůz a

průvod vede „banderium na koních“

Celá dramaturgie slavnosti včetně rekvizit – věnce z

obilí a květů, ozdobeného nářadí, dožínkové koláče

– vychází ze starého výročního rituálu, který se

reprodukuje formou scénického folklorismu

Slavnost má estetickou, zábavní a společensko-

integrační funkci

Hodové a dožínkové slavnosti

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Dožínkový průvod a „Banderium na koních“ Zdroj obrázku: http://mikloid.rajce.idnes.cz/DOUDLEBSKE_DOZINKY_2010_-

_2_3_pruvod_a_kone/?order=create&src=0#IMG_2829.JPG

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

K živým výročním společenským příležitostem náležejí

zejména ty, které jsou spojeny s obdarováním

Mohou být komerčně využity, provází je v médiích

mohutná reklama

Vedle globálně prožívaných Vánoc a Velikonoc k nim

patří také oslava svátku sv. Mikuláše

Mikulášské družiny, tvořené postavou světce v

biskupském rouchu, andělů a čertů, které v předvečer

svátku procházejí městskými ulicemi i po vesnicích se

konstituují různě

Maskování lze zakoupit nebo vyrobit, záleží na

kreativitě tvůrců

Doba adventní a vánoční

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Mikulášská nadílka může mít kolektivizovanou formu

Organizují ji předškolní nebo školní zařízení pro své

svěřence a jejich rodiče, součástí akce je kulturní

program realizovaný dětmi, obdarování a volná hudební

produkce s tancem

Mikulášská slavnost se může konat i venku pod širým

nebem, večer, kde získá potřebnou tajuplnou atmosféru

Součástí akce může být také slavnostní rozsvícení

vánočního stromu, který již tradičně zdobí návesní

prostory a náměstí a patří neodmyslitelně k

nastávajícímu vánočnímu času

Doba adventní a vánoční

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Adventní doba agrární vesnice vyústila do vánočních svátků

Tradice jejich slavení je starého data, protože jde zároveň o magickou dobu zimního slunovratu

Soudobá interpretace Vánoc se tak odvijí od biblického příběhu o narození spasitele, ale také z předkřesťanských novoročních rituálů nebo ze současného „ambivalentního“ rituálu soudobé konzumní společnosti

Obnovenými podniky se staly vánoční trhy, jarmarky, pořádané obecními či městskými úřady, kde je vedle komerčního prodeje a kulinářských specialit zajištěn kulturní program s různě silným akcentem na tradiční jevy (se zaměřením na lidovou kulturu tyto akce organizují muzea v přírodě)

Doba adventní a vánoční

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

K veřejným kulturním akcím vánočního času patří živé betlémy, ztvárnění betlémské scény s narozením Ježíše Krista

Hudební vystoupení v kostele nebo venku pod vánoční strom situovaný na veřejném prostranství, jeho slavnostní rozsvícení a kulturní pořady jsou novodobou tradicí, jejíž rozmach lze doložit po r, 1989, i když kořeny jsou spojovány s brněnskou iniciativou spolehlivě datovanou do r. 1924

Vánoční „půlnoční“ mše a její návštěva je součástí vánočního rituálu v řadě sekularizovaných rodin, stejně jako prohlídka kostelních betlémů

Novou tradicí větších sídel je půlnoční vítání Nového roku na náměstí, doprovázené ohňostrojem a společným přípitkem

Doba adventní a vánoční

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Po uvolnění politických poměrů v r. 1989 rozpadem východního bloku a demokratizací společnosti se změnily podmínky také pro církevní život a náboženskou víru

Náboženské rituály nahradily rituály profánní, protože rituály hrají svou roli i v životě moderního člověka 21. století

V životě agrární vesnice měla náboženská víra a církev svou nezastupitelnou roli

Křesťanské svátky dodávaly životu pevný řád

Perzekuce a kontrola církve komunistickým režimem po r. 1948 měla za následek vznik „ilegální podzemní církve“ (církevní obřady se stáhly do zdí kostelů)

Společenská dimenze duchovního života

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Zákazy postihly jak každoročně se opakující církevní

průvody (procesí), které provázely katolickou liturgii na

Květnou neděli a Bílou sobotu nebo na svátek Božího

Těla ve čtvrtek po svátku Nejsvětější trojice, tak také

pravidelná procesí za vyprošení požehnání pro zemskou

úrodu na svátek sv. Marka Evangelisty (25. dubna)

Omezení se vztahovala také na putování n a poutní

místa v blízkém okolí i do vzdálených poutních destinací

často v zahraničí, organizovaná buď v souvislosti se

zasvěcením poutní svatyně, nebo ve formě prosebné a

děkovné poutě v návaznosti na výroční dny přírodních

pohrom, požárů a epidemií, které obec v minulosti

postihly nebo se jí naopak vyhnuly

Cílem bylo vyprošení ochrany pro celou lokalitu

Společenská dimenze duchovního života

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Poutní místa hrála důležitou roli v životě venkovského

lidu jak z hlediska duchovního, tak společenského,

protože setkání obyvatelstva z různých částí země bylo

příležitostí ke kulturní výměně

Ani v socialistické éře fenomén poutí zcela nezanikl,

protože se ho státním a stranickým orgánům nepodařilo

zcela potlačit

Pouť nepřerušily ani válečné události, ani poúnorová

ateistická propaganda a diskriminace věřících

Společenská dimenze duchovního života

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Procesí o hlavní pouti http://www.farnostmasuvky.cz/fotogalerie/obecne-1/2/

DĚKUJI ZA POZORNOST

A

PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE

Zdroje:

Válka M. Sociokulturní proměny vesnice. 1 vydání. Brno: Masarykova

univerzita, 2011. ISBN: 978-80-210-3908-7

Frolec, V. – Tomeš, J. : Masopustní tradice. Brno 1979

Šimša, M.: Ostatkové právo na Hané. Jeho postavení ve struktuře

masopustních zvyků a vztah k ostatním obřadům výročního obyčejového

cyklu. Národopisná revue 16, 2006

Jeřábek, R.: Masopustní maska „pohřebenáře“ v mezinárodním kontextu.

Národopisné aktuality 5, 1968

Scheufler, V. – Scheuflerová, J.: Vynášení smrti a jeho výklady. Český lid 78,

1991

Mikysková, M.: Hrkači, klapači a Jidáši v okolí Vyškova a Bučovic. In: Lidové

obyčeje na Hané a jejich slovní, hudební a taneční projevy. Vyškov 1999

Pospíšilová, J.: Jak sme řepotali. Národopisná revue 9, 1999, s. 91-94

Hrazdilová, L.: Študlov. Z výzkumu současné vesnice. Národopisný věštník

20 (62), 2003, s. 159

Jeřábek, R.: Objížďkový obyčej „chytání Kuruců“ v Bojkovicích v 18. století.

In: Lidová tradice. Praha 1971

Stránská, D.: Lidové obyčeje hospodářské. Zvyky při setí

Večerková, E.: Hodová slavnost dnes a „stínání berana“ před 170 lety v

Loučkách u Tišnova. Vlastivědný věštník moravský 57, 2005