RURأپLNأچ SOCIOLOGIE ،lnأ­ sociologie - 3. seminأ،إ™.pdfآ  RURأپLNأچ SOCIOLOGIE Po...

download RURأپLNأچ SOCIOLOGIE ،lnأ­ sociologie - 3. seminأ،إ™.pdfآ  RURأپLNأچ SOCIOLOGIE Po vzniku ؤŒeskoslovenska

of 43

  • date post

    06-Mar-2020
  • Category

    Documents

  • view

    1
  • download

    0

Embed Size (px)

Transcript of RURأپLNأچ SOCIOLOGIE ،lnأ­ sociologie - 3. seminأ،إ™.pdfآ  RURأپLNأچ SOCIOLOGIE Po...

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

    3. cvičení – Společenský život vesnice

    Letní semestr 2014/2015

    PEF ČZU

    Doktorand: Ing. Jakub Petr

    E-mail: petr@pef.czu.cz

    Kancelář: PEF/E229

    Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30

    St 13:00 – 14:30

    mailto:petr@pef.czu.cz mailto:petr@pef.czu.cz mailto:petr@pef.czu.cz

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Životní rytmus a řád udávaly na předindustriální

    vesnici zemědělské práce a křesťanský liturgický

    kalendář

     S hospodářským rokem a snahou zajistit úrodu byla

    spojena řada iracionálních představ a výročních rituálů,

    jejichž věrská složka postupně ustupuje do pozadí a

    mizí s obecným civilizačním vývojem a s modernizací

    života

     Dominují ekonomické, integrační a zábavní funkce

     Zanikající tradiční formy společenského života v druhé

    polovině 19. st. nahrazují nové aktivity, vážící se na

    činnost spolků či politických stran

    Společenský život vesnice

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Po vzniku Československa k nim přistupují oslavy

    ideově motivované jubilejními daty vzniku

    samostatného státu a významných osobností národních

    dějin

     K podstatným změnám dochází po únoru 1948 s

    nástupem vlády jedné politické strany, centrálně řízené

    ekonomiky a jednotné státní kulturní politiky

     Zvýraznění funkce politicky motivovaných oslav a

    svátků, na vesnici se vedle lokálních tradic formuje

    společenský život v návaznosti na aktivity

    konsolidovaných jednotných zemědělských družstev

    Společenský život vesnice

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Kolektivizace znamenala zásadní změnu způsobu

    života a kultury na vesnici, počátek nové hierarchie

    hodnot, jiné vzory společenských vztahů a odlišné

    životní strategie

     Po listopadu 1989 se změnou politických poměrů se

    společenský život na vesnici opět transformuje

     Dochází k revitalizaci některých starších tradic,

    vážících se na oblast náboženského života a tradiční

    agrární kultury

     Na venkov se dostávají projevy soudobé masové

    kultury globalizovaného světa

    Společenský život vesnice

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Současný společenský život vesnice představuje

    různorodé ritualizované chování vyrůstajícího ze

    starých agrárních tradic, křesťanské víry, sekulárních

    občanských projevů industriální civilizace a z

    fenoménů moderního globalizovaného světa

     Vedle církevního kalendáře hrály v minulosti důležitou

    roli v životě venkova zemědělské práce, které se

    cyklicky opakovaly

     Se společenskými změnami význam zemědělské práce

    v životě většiny vesnických obyvatel mizí (některé

    rituály po transformaci přežívají, protože plní

    integrační role)

    Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Masopust a jeho poslední dny, ostatcích, fašanku,

    končinách spojených s průvody masek po vesnici

     Vývoji masopustních obchůzek byla věnována obsáhlá

    literatura

     Kontinuita obchůzek je různá

     V některých lokalitách si rituál uchovává konstantní

    podobu z hlediska skladby masek, použitých rekvizit,

    tanečních projevů i dramaturgie, ale většinou nabyl

    nezávazně bujarého karnevalového charakteru

    Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Modernizace rituálu se projevila v přesunu obchůzek z

    pracovních dnů na dny pracovního volna

    (sobota a neděle) v organizačním zajištění některou ze

    společenských organizací, nejčastěji hasičů či sportovců

    a v aktualizaci masek, které jsou inspirovány soudobým

    společenským děním, politickými skandály či běžícími

    televizními seriály

     Signálem změn je také věk nositelů, neboť aktivními

    účastníky masopustních průvodů se stávají děti

     Setkání s „maškarádami“ se odbývá před domem,

    případně ve vstupních dveřích, oproti starší praxi kdy

    účastníci průvodu „hospodařili“ ve světnici, v komoře

    nebo jinde po usedlosti

    Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Masopustní obchůzka náleží k nejživějším tradičním

    projevům současné kultury včetně přetrvávajících

    lokálních diferenciačních znaků

     Náleží k nim udržované „pochovávání basy“ jako

    symbolu konce veselé zábavy a muzik celého masopustu

     Rituál, který paroduje pohřební obřad, je spojen s

    humorně satirickým projevem ventilujícím komunální i

    celostátní společenské a politické problémy

     Celé masopustní období bylo obdobím nevázaného

    veselí, maskování, změny identity a „světa na ruby“

     S rozvojem spolkového života se pořádaly v této době

    plesy a bály (např. maškarní plesy)

    Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Masopustní veselí končilo na agrární vesnici

    „Škaredou středou“ a udělením tzv. popelce

     V následující době 40 denního předvelikonočního postu

    se muziky ani jiné zábavy už nekonaly

     Se ztrátou vlivu církve a „ateizací společnosti“ dnes

    plesy nerušeně pokračují i v postní době, místy

    proběhne v postu i masopustní průvod, protože ho

    pořadatelé nestačili z nějakého důvodu zorganizovat v

    tradičním termínu

    Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE  Masopustní obchůzka – Obec Vortová  Zdroj obrázku: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko

    http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/hlinecko

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE  Masopustní obchůzka maškar - soubor Světlovan z

    Bojkovic a „Pochovávání basy“  Zdroj obrázku: http://www.nulk.cz/files/akce/2013/fasank/DSC_0411.jpg

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Neobyčejně důležité období z výročního cyklu bylo období kolem jarní rovnodennosti, protože časově korespondovalo se začátkem hospodářského roku

     Četné rituály měly zajistit zdar konané práci a ochránit její výsledky před případným poškozením či zničením

     Symbolickým aktem byly rituály spojené s poslední postní nedělí Smrtnou a následující Květnou nedělí, která uvádí velikonoční čas

     Personifikace zimy do postavy smrti, smrtky, smrtolenky, mařeny a zelený stromek jako atribut nového léta mají ještě předkřesťanský původ

     I když církev ve středověku vynášení smrti zakazovala jako pohanský zvyk, nepodařilo se jí ho z tradice vymýtit

    Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

     Přinášení nového léta – „Létečka“, chození s borkem,

    jedličkou – ztrácí kolektivní formu, individualizuje se a

    pojí jen s návštěvou rodiny a příbuzných

     Nositeli jsou skupiny, nejčastěji organizované v rámci

    folklorního souboru nebo školního zařízení, které

    uvedené zvyky dramatizují pro scénické předvádění

    nebo je realizují v reálném prostředí a čase původní

    tradice

     Pálení čarodejnic (Noc čarodejnic či Valpuržina noc)

    v noci z 30. dubna na 1.května

    Agrární tradice a jejich postmoderní transformace

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE  Folklorní soubor Leluja a přinesení „Létečka“  Zdroj obrázku: http://leluja.cz/index.php/cs/fotogalerie/category/51-letecko

  • RURÁLNÍ SOCIOLOGIE  Pálení čarodejnic  Zdroj obrázku: http://www.cssd.cz/