Risotto créole aux fruits de mer Petite assiette de boudin créole accras de morue.
Les Cahiers de vacances - Académie de la Guadeloupe · 2020. 7. 31. · Les Cahiers de vacances...
Transcript of Les Cahiers de vacances - Académie de la Guadeloupe · 2020. 7. 31. · Les Cahiers de vacances...
Les Cahiers de vacances
LVR CRÉOLE cycle 3
Cahier de vacances créole
Cycle 3
« Au cycle 3, l’enseignement de la langue vivante étrangère ou régionale vise l’acquisition de compétences et de connaissances qui permettent l’usage plus assuré et plus efficace d’une langue autre que la langue francaise. Il s’agit pour tous les éleves d’atteindre au moins le niveau A1 du CECRL dans les cinq activités langagières. Les activités proposées ne se limitent pas au niveau A1 car le niveau A2 peut être atteint par un grand nombre d’élèves dans plusieurs activités langagières. Les
niveaux A1 et A2 du CECRL correspondent au ≪ niveau de l’utilisateur élémentaire ≫. En passant de A1 a A2, les élèves quittent ≪ le niveau de découverte ≫ pour entrer dans le ≪ niveau intermédiaire≫. Il convient de garder à l’esprit l’âge des élèves du cycle 3 dans le choix des contenus culturels et linguistiques. Des connaissances linguistiques et des connaissances relatives aux modes de vie et à la culture du ou des pays ou de la région ou est parlée la langue confortent cet usage. C’est l’exposition régulière et quotidienne à la langue qui favorise les progrès des élèves ; son utilisation en contexte donne du sens aux acquisitions. »
Programme du cycle 3, Novembre 2018, Eduscol
Programme culturel et thèmes
La personne et la vie quotidienne :
Jaden kréyòl
Manman Lanviwonnaj
Jé pou timoun
Santiman é jès pou dé kè ka bat yonn pou lòt
Des repères géographiques, historiques et culturels dans la langue étudiée :
An tan lontan
Non fanmi Gwadloup pou sonjé Lafrik
Plaj Gwadloup koté Bastè
Plaj Gwadloup koté Granntè
L’imaginaire :
Kwayandiz Gwadloup
Zannimo a kont kréyòl
Compétences travaillées : Compréhension orale (CO)/ Expression orale (EO)/ Compréhension de l’écrit (CE)/ Expression écrite (EE)
Le temps imparti à chaque fiche est d’environ 30 minutes
Jaden Kréyòl – Niveau: A1/A2
Nonm é fanm Lakarayib toujou prévwa planté on ti biten an tè anka siwvwè yo té
bouzwen. Adan on ti jaden kréyòl tou karé, gadé-vwè sa ou ka touvé ki sé fwi, légim
oben zannimo (yo a 23). Èvè sé (11) lèt-la ké rété la, ou ké pé touvé jan moun Sentlisi
é Dominik ka kriyé jaden kréyòl a yo (sonjé sé sézon ka menné).
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm
antravè.)
A B C D E F G H I J K L
1 S U O D T A T A P S N S
2 N O H C O K E P D I O I
3 D M T O M A T W I T J R
4 F I G V E T R A K W G I
5 T E P E Y I J D T O I Z
6 A G N A L A M A A N F N
7 Z A B O K A P N M M M N
8 A T O U M O O G K A A K
9 N A M I P A U O O Y N A
10 Z O R A N J L L K I G N
11 Z I N Y A N M A O S O N
12 T I R B A K E M A D E K
Sa ou pé touvé an jaden kréyòl :
Siriz / Patatdous / Pwadangòl / Malanga / Diktam / Zinyanm /Atoumo / Fig-jòn / Fig-vèt / Kabrit
/ Kochon / Tépéyi / Zaboka / Mango / Zoranj / Mayis / Piman / Kann / Madè / Poul / Koko / Sitwon
/ tomat.
Jaden kréyòl a moun Dominik é Sentlisi ? …………………………………….
Dikté : Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la.
Pangad aksan é tilarèl !
Manman Lanviwonnaj - Niveau: A1/A2
On pèp ka viv byen, sé on pèp ka fè yonn é lanviwonnaj a’y. Péyi Gwadloup ka pòté
pyébwa, zèb-razyé é tout kalité grenn moun ka sèvi èvè’y silon yo bouzwen, silon yo
malad, pou dékoré kaz oben pou fè bèbèl. Adan on bwadoubout tou karé, gadé-vwè si
ou ka rivé woukounèt yonndé-twa (yo a 20). Èvè sé (8) lèt-la ka rété la, ou ké bay non
a on moun lé granfanmi té k’ay vwè lè kò-la pa té bon.
A B C D E F G H I J K L
1 D Z O J E N J A N M P Z
2 A O S K R O U K O U A E
3 N R A A D E N D E K R B
4 D E V N E A L O W E O M
5 A Y O N T E P E Y I K A
6 Y A N I A T O U M O A L
7 Y M E K Z Y E A B E F T
8 S I T Z Y E A B I C H E
9 I L F E Y Z I L A B D T
10 R A A W O M S A N P Y E
11 Y T E S I T R O N E L T
12 O S I M E N K O N T R A
Pyébwa, zèb-razyé é grenn Gwadloup :
Simenkontra / zorèy-a-milat / zèb-maltèt / savonèt / sitronèl / balizyé / danday / jenjanm / tépéyi
/ kannik / dendé / alowé / awòm / zyé-a-bèf / atoumo / roukou / siryo / zyé-a-bich / sanpyé /
paroka.
Non a on moun ka soulajé maladi ? ………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la.
Pangad aksan é tilarèl !
Manman Lanviwonnaj Niveau: A2/B1
On pèp ka viv byen, sé on pèp ka fè yonn é lanviwonnaj a’y. Péyi Gwadloup ka pòté
pyébwa, zèb-razyé é tout kalité grenn moun ka sèvi èvè’y silon yo bouzwen, silon yo
malad, pou dékoré kaz oben pou fè bèbèl. Adan on bwadoubout tou karé, gadé-vwè si
ou ka rivé woukounèt yonndé-twa (yo a 20). Èvè sé (8) lèt-la ka rété la, ou ké ban-
mwen non a on moun lé granfanmi té k’ay vwè lè kò-la pa té bon.
A B C D E F G H I J K L
1 D Z O J E N J A N M P Z
2 A O S K R O U K O U A E
3 N R A A D E N D E K R B
4 D E V N E A L O W E O M
5 A Y O N T E P E Y I K A
6 Y A N I A T O U M O A L
7 Y M E K Z Y E A B E F T
8 S I T Z Y E A B I C H E
9 I L F E Y Z I L A B D T
10 R A A W O M S A N P Y E
11 Y T E S I T R O N E L T
12 O S I M E N K O N T R A
Pyébwa, zèb-razyé é grenn Gwadloup : ………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
Non a on moun ka soulajé maladi ? ………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa : On pèp ka viv byen, sé on pèp ka fè yonn é
lanviwonnaj a’y. Péyi Gwadloup ka pòté pyébwa, zèb-razyé é tout kalité grenn moun
ka sèvi èvè’y silon yo bouzwen, silon yo malad, pou dékoré kaz oben pou fè bèbèl.
Pangad aksan é tilarèl !
Jé a timoun - Niveau : A1/A2
Adan kabèch a timoun Gwadloup, ou ké pé touvé on séri jouwé oben jé yo pé voyé-alé
lèwvwè yo kontré. Adan on sanblé a timoun tou karé ka éséyé vwè ka yo ké pé fè pou
anmizé tigout, ou ké touvé on séri (19) jé oben jouwé ka mandé yo chwazi-yo. Èvè sé
(6) lèt-la ké rété la, ou ké pé touvé on biten timoun ka komansé lèwvwè yo savé ki jé
yo vé jouwé é lè toutmoun dakò.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L M
1 A W K I T N E W P I T H T
2 B A K A L O R E A I T C O
3 L A N B I K U I T L W E U
4 I K A I P A K A T E O P P
5 J E D I M O A M I D T O I
6 E S E B O H C A B O I T P
7 L A B A L E T R O H N A O
8 D O M I N O A E N C E B P
9 C H O T A P E L I L T I O
10 H C A K H C A K K P S O T
11 E T I R E V N O Y S K A T
Jé a timoun :
Kachkach / so / aksyon-vérité / tipwen-tikwa / bakaloréa / lanbi kuit / batopèch / ika ipaka /
twotinèt / toupi / chobésé / chodéli / pòpòt / labalèt / tibonik / domino / jédimo / marèl /
chotapé.
I ka komansé lè toutmoun dakò pou jouwé ? …………………………………………………
Dikté : Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la.
Pangad a aksan é tilarèl
Jé a timoun Niveau : A2/B1
Adan kabèch a timoun Gwadloup, ou ké pé touvé on séri jouwé oben jé yo pé voyé-alé
lèwvwè yo kontré. Adan on sanblé a timoun tou karé ka éséyé vwè ka yo ké pé fè pou
anmizé tigout, ou ké touvé on séri (19) jé oben jouwé ka mandé yo chwazi-yo. Èvè sé
(6) lèt-la ké rété la, ou ké pé touvé on biten timoun ka komansé lèwvwè yo savé ki jé
yo vé jouwé é lè toutmoun dakò.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L M
1 A W K I T N E W P I T H T
2 B A K A L O R E A I T C O
3 L A N B I K U I T L W E U
4 I K A I P A K A T E O P P
5 J E D I M O A M I D T O I
6 E S E B O H C A B O I T P
7 L A B A L E T R O H N A O
8 D O M I N O A E N C E B P
9 C H O T A P E L I L T I O
10 H C A K H C A K K P S O T
11 E T I R E V N O Y S K A T
Jé a timoun : ……………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………… I ka komansé lè toutmoun dakò pou jouwé ? …………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa : Adan kabèch a timoun Gwadloup, ou ké pé
touvé on séri jouwé oben jé yo pé voyé-alé lèwvwè yo kontré.
Pangad a lèt tèbè (kon “e” an bout a mo)! Tann : Kouté dokiman-la é maké an fransé sa ou konprann.
Marie-Emile ka palé asi Jé ki ka fè konprinèt a timoun maché - https://audio-
lingua.eu/spip.php?article5298
Santiman é jès pou dé kè ka bat yonn pou lòt - Niveau : A1/A2
Lèwvwè dé kè ka bat yonn pou lòt, sa bèl toubòlman. Sèlmanti, pou sa diré, sé la ou ka
vwè Lanmou rèd. Adan dé ti kè tou karé, ou ké touvé on séri (19) santiman, kalité oben
jès ka fè ansòt on rèlasyon pasé penn é péripési. Lèwvwè ou ké fin touvé-yo, ké rété
(8) lèt pou pé maké non a on moman ka sòti la i sòti (pétèt an syèl) pou fè Lanmou
débaké an vi a’w.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L M
1 D L A N M O U B I Z O U K
2 N O Y S K E T O W P U P O
3 K O N P L I S I T E Z A N
4 T I Z O N N E D U K Y W P
5 A T A N S Y O N K A E D R
6 N O Y S A P N O K R D O O
7 S E N S E R I T E E O N M
8 L O N E T T E O O S U F I
9 E K O U T T A N D R E S R
10 N O Y S A K I N I M O K E
11 P A W T A J P A S Y O N V
Santiman é jès pou dé kè ka bat yonn pou lòt :
Kominikasyon / sensérité / konplisité / atansyon / pwotèksyon / konpromi / konpasyon / lonètté
/ tandrès / tizonné / pasyon / pawdon / rèv / pawtaj / ékout / zyédou / karès / bizou / lanmou.
On moman ka fè Lanmou débaké an vi a’w ? …………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la.
Pangad! On son toujou ka maké menmjan !
Santiman é jès pou dé kè ka bat yonn pou lòt - Niveau : A2/B1
Lèwvwè dé kè ka bat yonn pou lòt, sa bèl toubòlman. Sèlmanti, pou sa diré, sé la ou ka
vwè Lanmou rèd. Adan dé ti kè tou karé, ou ké touvé on séri (19) santiman, kalité oben
jès ka fè ansòt on rèlasyon pasé penn é péripési. Lèwvwè ou ké fin touvé-yo, ké rété
(8) lèt pou pé maké non a on moman ka sòti la i sòti (pétèt an syèl) pou fè Lanmou
débaké an vi a’w.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L M
1 D L A N M O U B I Z O U K
2 N O Y S K E T O W P U P O
3 K O N P L I S I T E Z A N
4 T I Z O N N E D U K Y W P
5 A T A N S Y O N K A E D R
6 N O Y S A P N O K R D O O
7 S E N S E R I T E E O N M
8 L O N E T T E O O S U F I
9 E K O U T T A N D R E S R
10 N O Y S A K I N I M O K E
11 P A W T A J P A S Y O N V
Santiman é jès pou dé kè ka bat yonn pou lòt : ……………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
On moman ka fè Lanmou débaké an vi a’w ? ………………………………………………….
Dikté : Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa : Lèwvwè dé kè ka bat yonn pou lòt, sa bèl
toubòlman. Sèlmanti, pou sa diré, sé la ou ka vwè Lanmou rèd
Pangad a mo-zouti
An tan lontan - Niveau : A1/A2
Adan karé-lasa, ou ké touvé on séri mo ka rantré adan kad a mès é labitid a moun
lontan, èvè détwa pyès é òbjè yo té ka touvé piplis avan. Gadé-vwè si ou ka touvé
déotwa adan lé 13 é èvè sé 5 lèt-la ka rété la ou ké bay non a on gouvènè ki té mété sa
rèd kon ròklò si péyi Gwadloup.
A B C D E F G H I
1 K K A T I C H N C
2 Y O C H O P I N H
3 E B S O L E K S A
4 N E K A B W E T L
5 Z W L T I N E T T
6 E S O G R E K S O
7 N E L R W O K I U
8 N Z O K A R O I N
9 C H A S P A N N E
Mès é òbjè tan lontan :
Bèwsèz / katich / karo / tinèt / chaspann / chopin / kabwèt / chaltouné / lolo / woki / grèk /
kyenzenn / solèks.
Non a gouvènè-la ? …………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la.
Pangad a son « k » « ky » !
An tan lontan - Niveau : A2/B1
Adan karé-lasa, ou ké touvé on séri mo ka rantré adan kad a mès é labitid a moun
lontan, èvè détwa pyès é òbjè yo té ka touvé piplis avan. Gadé-vwè si ou ka touvé
déotwa adan lé 13 é èvè sé 5 lèt-la ka rété la ou ké bay non a on gouvènè ki té mété sa
rèd kon ròklò si péyi Gwadloup.
A B C D E F G H I
1 K K A T I C H N C
2 Y O C H O P I N H
3 E B S O L E K S A
4 N E K A B W E T L
5 Z W L T I N E T T
6 E S O G R E K S O
7 N E L R W O K I U
8 N Z O K A R O I N
9 C H A S P A N N E
Mès é òbjè tan lontan : ……………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………………
Non a gouvènè-la ? …………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa: Anka granmanman mwen, ni onlo objè ou pa ka
gè vwè ankò: grèk pou koulé kafé, chaspann pou chayé dlo, bèwsèz pou pozé kò
lézaprémidi men pa ni ni katich ni tinèt ankò. Ni on watè alèkilé.
Non Fanmi Gwadloup pou sonjé Lafrik - Niveau : A1/A2
Adan ti péyi Gwadloup, ou ka touvé dé fanmi ka pòté non ka rézonné jous anlè manman
kontinan-la, Lafrik. Adan on batèm tou karé, ou ké touvé 26 non a fanmi Gwadloup an
lyannaj èvè Lafrik. Touvé-yotout. Aprésa, ké rété’w 9 lèt èvè kilès ou ké pé maké non a
on kondisyon séléra ki fè enpé moun Gwadloup pèd non a yo.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L
1 M A V O U N Z Y A O Y J
2 M A A B E L L I B L A A
3 A B A G U I O I A E N C
4 Y A B E N O N S J Z G Q
5 O N A G O M I N A E L U
6 U L M A N D I N E N O I
7 T S I A R L A C O O M N
8 E B E L O N I E L N A F
9 P A L I N I C H E C K A
10 A R M E D E K C O M A L
11 V F I L A G A L L A S L
12 C O I C O U F A R O T A
Non a Fanmi Gwadloup :
Aly / Palin / Falla / Nago / Abelli / Ibo / Jacquin / Mandine / Siar / Abénon / Mina / Bélonie / Fila
/ Mayoute / Gallas / Zénon / Coma / Icheck / Angloma / Mavounzy / Coicou / Laco / Farot /
Baguio / Armède.
On kondisyon séléra ki fè moun pèd non a yo : ………………………………………………
Non Fanmi Gwadloup pou sonjé Lafrik - Niveau : A2/B1
Adan ti péyi Gwadloup, ou ka touvé dé fanmi ka pòté non ka rézonné jous anlè manman
kontinan-la, Lafrik. Adan on batèm tou karé, ou ké touvé 26 non a fanmi Gwadloup an
lyannaj èvè Lafrik. Touvé-yotout. Aprésa, ké rété’w 9 lèt èvè kilès ou ké pé maké non a
on kondisyon séléra ki fè enpé moun Gwadloup pèd non a yo.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L
1 M A V O U N Z Y A O Y J
2 M A A B E L L I B L A A
3 A B A G U I O I A E N C
4 Y A B E N O N S J Z G Q
5 O N A G O M I N A E L U
6 U L M A N D I N E N O I
7 T S I A R L A C O O M N
8 E B E L O N I E L N A F
9 P A L I N I C H E C K A
10 A R M E D E K C O M A L
11 V F I L A G A L L A S L
12 C O I C O U F A R O T A
Non a Fanmi Gwadloup : ……………………… / ……………………… / ……………………… /
…………………… / …………………… / …………………… / …………………… / …………………… /
…………………… / …………………… / …………………… / …………………… / …………………… /
…………………… / …………………… / …………………… / …………………… / …………………… /
…………………… / …………………… / …………………… / …………………… / …………………… /
…………………… / …………………… .
On kondisyon séléra ki fè moun pèd non a yo : ………………………………………………
Plaj Gwadloup koté Bastè - Niveau: A1/A2
An réjyon Bastè, ou sa touvé dé bèl rivyè konwvwè ou pé tonbé si dé bèl plaj. Adan on
ti réjyon tou karé, ou ké touvé on séri plaj moun k’ay bennyé pa anba (yo a 18). Èvè sé
(8) lèt-la ka rété la ou ké maké non a moun désèwten péchè ka tèstifyé yo ja kontré.
(Ou ké prévwa plasé chak plaj adan konmin a’y)
A B C D E F G H I J K
1 L G R A N T A N S N L
2 A R I V Y E S A N S E
3 N R M A L A N D I D Z
4 S O S L L A P E W L A
5 A Z I L E T A N M M M
6 L O M E Y N A N A B A
7 A T A T I T A N S V N
8 B I O R I F L E T Y D
9 A Y O A K L I N I A Y
10 W E A L A R A M E W E
11 K P W E N T A L E G N
Sentwòz : Lézamandyé / Pwentalèg / Klini / Laramé
Tibou : Vyaw
Kapèstè : Rozo / Bananyé
Goubè : Rivyè-sans
Déyé : Lapèwl / Tiyé / Grantans / Riflèt
Bouyant : Malandi / Titans
Vyézabitan : Lansalabawk / Simao / Létan
On moun désèwten péchè ka tèstifyé yo ja kontré ? ………………………….
Tann : Kouté dokiman-la é maké an fransé sa ou konprann. Flavie: On tan bò Ravin-Chòd https://audio-lingua.eu/spip.php?article5070
Plaj Gwadloup koté Bastè - Niveau: A2/B1
An réjyon Bastè, ou sa touvé dé bèl rivyè konwvwè ou pé tonbé si dé bèl plaj. Adan on
ti réjyon tou karé, ou ké touvé on séri plaj moun k’ay bennyé pa anba (yo a 18). Èvè sé
(8) lèt-la ka rété la ou ké maké non a moun désèwten péchè ka tèstifyé yo ja kontré.
(Ou ké prévwa plasé chak plaj adan konmin a’y)
A B C D E F G H I J K
1 L G R A N T A N S N L
2 A R I V Y E S A N S E
3 N R M A L A N D I D Z
4 S O S L L A P E W L A
5 A Z I L E T A N M M M
6 L O M E Y N A N A B A
7 A T A T I T A N S V N
8 B I O R I F L E T Y D
9 A Y O A K L I N I A Y
10 W E A L A R A M E W E
11 K P W E N T A L E G N
Sentwòz : ……………………………………………………………………………………………………
Tibou : …………………………………………………………………………………………………………..
Kapèstè : ………………………………………………………………………………………………………
Goubè : …………………………………………………………………………………………………………
Déyé : ……………………………………………………………………………………………………………
Bouyant : ………………………………………………………………………………………………………
Vyézabitan : …………………………………………………………………………………………………
On moun désèwten péchè ka tèstifyé yo ja kontré ? ………………………….
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la
Plaj Gwadloup koté Granntè- Niveau : A1/A2
Adan péyi Gwadloup, lèwvwè ou bouzwen ay pran on ben lanmè, sèten ou pé di a pa
plaj ka manké ; annou gadé si ou konnèt déotwa. Anlè on plaj tou karé, ou ké touvé
(16) non a plaj maké an sab-la. Èvè sé (9) lèt-la ké rété la, ou ké pé maké a tou a’w on
mès é labitid a pèp Gwadloup, ka fèt si plaj kon séla ou touvé la.
A B C D E F G H I J K L
1 L L A K A R A V E L E R
2 A L A N S L A B O W D S
3 N S P O W T D A N F E E
4 S I R E Z E N K L E D N
5 A R E B W A J O L A N F
6 L O S L A D A T C H A E
7 A M O T N E S A L I N L
8 G S U I B A B E N B M I
9 O N F Y L O T R E B O K
10 U A L A A S A L A K O S
11 D L E V L A C H A P E L
Plaj Gwadloup koté Granntè:
Salin / Bwajolan / Souflè / Rézen klè / Ti-yav / Lakaravèl / Lansalagoud / Lotrèbò / Lanslabòwd /
Baben / Pòwt-danfè / Lansmoris / Ladatcha / Salako / Sen-féliks / Lachapèl.
Non a on mès é labitid a pèp Gwadloup ? …………………………………………....
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la
Plaj gwadloup koté Granntè - Niveau : A2/B1
Adan péyi gwadloup, lèwvwè ou bouzwen ay pran on ben lanmè, sèten ou pé di a pa
plaj ka manké ; annou gadé si ou konnèt déotwa. Anlè on plaj tou karé, ou ké touvé
(16) non a plaj maké an sab-la. Èvè sé (9) lèt-la ké rété la, ou ké pé maké a tou a’w on
mès é labitid a pèp Gwadloup, ka fèt si plaj kon séla ou touvé la.
A B C D E F G H I J K L
1 L L A K A R A V E L E R
2 A L A N S L A B O W D S
3 N S P O W T D A N F E E
4 S I R E Z E N K L E D N
5 A R E B W A J O L A N F
6 L O S L A D A T C H A E
7 A M O T N E S A L I N L
8 G S U I B A B E N B M I
9 O N F Y L O T R E B O K
10 U A L A A S A L A K O S
11 D L E V L A C H A P E L
Plaj Gwadloup koté Granntè: ………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………
Non a on mès é labitid a pèp Gwadloup ? …………………………………………....
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa : Manman sé moun Ganntè, men nou ka rété Bastè.
Délè, i ka voyé-mwen aka Tanti ki li rété viv an komin Gozyé. An enmé ay bò lanmè,
oben maché anba bwa. On jou nou ay maché Pòlwi pou dékouvè mangwòv-la.
Kwayandiz Gwadloup - Niveau : A1/A2
Adan karé-lasa, ou ké touvé katòz (14) mo ka rantré an kwayandiz a pèp Gwadloup an
kèlkonk fason. Baré-yotout, é apré sa, ou ké touvé non a on koté moun ka touvé-yo an
sékirité.
A B C D E F G H I J
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Kwayandiz a pèp Gwadloup :
Kenbwa / Zonbi / Katchimen / Priyè / Soukounyan / Bèt-a-man Ibè / Man Koko / Timons / Dòwlis
/ Gyablès / Séansyé / Gadèzafè / Bib / Volan.
Non a koté-la ? ……………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la
Kwayandiz Gwadloup - Niveau : A2/B1
N A Y N U O K U O S
D O W L I S K A T G
T M G V O L A N C S
I K A Y B I B I H E
M E G N A Z O N I A
O N A P K B L B M N
N B D R L O L I E S
S W E I Y E K E N Y
E A Z A F E Z O S E
B E T A M A N I B E
Adan karé-lasa, ou ké touvé katòz (14) mo ka rantré an kwayandiz a pèp Gwadloup an
kèlkonk fason. Baré-yotout, é apré sa, ou ké touvé non a on koté moun ka touvé-yo an
sékirité.
A B C D E F G H I J
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Kwayandiz a pèp Gwadloup :
………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
Non a koté-la ? ……………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa. An toujou tann, dèpi an té toupiti, té ni on
madanm té ka rété an lankonni a lari-la anba mòn-la. I té ni on kaz pentiré an blé é
blan. Moun té ka di sé té on gadèzafè.
N A Y N U O K U O S
D O W L I S K A T G
T M G V O L A N C S
I K A Y B I B I H E
M E G N A Z O N I A
O N A P K B L B M N
N B D R L O L I E S
S W E I Y E K E N Y
E A Z A F E Z O S E
B E T A M A N I B E
Zannimo a kont é fab kréyòl Niveau : A1/A2 Adan kont kréyòl kon adan fab kréyòl, nou ka touvé on séri zannimo ka menné istwa
konsidiré sé moun ; byensouvan sé té on jan pou moun-la i fè ti istwa-la, montré
konpòwtasyon a nonm é fanm an sosyété Gwadloup la. Éséyé touvé-yo adan kad-la ou
tini la, yo a 18 byen séré é an tout sans. Èvè sé 5 lèt-la ka rété la, ou ké touvé non a on
pèwsonaj a kont kréyòl ka senbolizé lariz é ladébouyadiz.
A B C D E F G H
1 L Y U O N U O G
2 E Z A N B A T M
3 F C L A P E N A
4 A H J L O U S N
5 N O K L O U B G
6 N U A T I G O L
7 M V B L M P U O
8 A A R Y E O R U
9 K L I O W U I S
10 A A T N L L K T
11 K N O T U O M A
12 R A K O U N I R
Sé zannimo-la :
Bourik / mouton / manglous / gounouy / mèwl / zanba / léfan / lous / poul / rat / lou / lapen /
chouval / makak / tig / rakoun / lyon / kabrit.
Non a on pèwsonaj a kont kréyòl ? ……………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la
Zannimo a kont é fab kréyòl Niveau : A2/B1
Adan kont kréyòl kon adan fab kréyòl, nou ka touvé on séri zannimo ka menné istwa
konsidiré sé moun ; byensouvan sé té on jan pou moun-la i fè ti istwa-la, montré
konpòwtasyon a nonm é fanm an sosyété Gwadloup la. Éséyé touvé-yo adan kad-la ou
tini la, yo a 18 byen séré é an tout sans. Èvè sé 5 lèt-la ka rété la, ou ké touvé non a on
pèwsonaj a kont kréyòl ka senbolizé lariz é ladébouyadiz.
A B C D E F G H
1 L Y U O N U O G
2 E Z A N B A T M
3 F C L A P E N A
4 A H J L O U S N
5 N O K L O U B G
6 N U A T I G O L
7 M V B L M P U O
8 A A R Y E O R U
9 K L I O W U I S
10 A A T N L L K T
11 K N O T U O M A
12 R A K O U N I R
Sé zannimo-la : ………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………
Non a moun-la ka rakonté kont ? ………………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa. Konpè lapen sé on moun ki enmé kouyonné moun.
I enmé fè-yo pran on sis pou on nèf. Pli souvan ki rarman, i ka rivé fè sa I vlé fè. Magré
kouyonné i ka kouyonné moun, yo ka pri an zatrap achakfwa.
Pangad : « en » é « an »
RÉZOUDAJ
CYCLE 3
Jaden Kréyòl
Nonm é fanm Lakarayib toujou prévwa planté on ti biten an tè anka siwvwè yo té
bouzwen. Adan on ti jaden kréyòl tou karé, gadé-vwè sa ou ka touvé ki sé fwi, légim
oben zannimo (yo a 23). Èvè sé (11) lèt-la ké rété la, ou ké pé touvé jan moun Sentlisi
é Dominik ka kriyé jaden kréyòl a yo (sonjé sé sézon ka menné).
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L
1 S U O D T A T A P S N S
2 N O H C O K E P D I O I
3 D M T O M A T W I T J R
4 F I G V E T R A K W G I
5 T E P E Y I J D T O I Z
6 A G N A L A M A A N F N
7 Z A B O K A P N M M M N
8 A T O U M O O G K A A K
9 N A M I P A U O O Y N A
10 Z O R A N J L L K I G N
11 Z I N Y A N M A O S O N
12 T I R B A K E M A D E K
Sa ou pé touvé an jaden kréyòl :
Siriz / Patatdous / Pwadangòl / Malanga / Diktam / Zinyanm /Atoumo / Fig-jòn / Fig-vèt / Kabrit
/ Kochon / Tépéyi / Zaboka / Mango / Zoranj / Mayis / Piman / Kann / Madè / Poul / Koko / Sitwon
/ tomat.
Jaden kréyòl a moun Dominik é Sentlisi ? Jaden karenm
Manman Lanviwonnaj
On pèp ka viv byen, sé on pèp ka fè yonn é lanviwonnaj a’y. Péyi Gwadloup ka pòté
pyébwa, zèb-razyé é tout kalité grenn moun ka sèvi èvè’y silon yo bouzwen, silon yo
malad, pou dékoré kaz oben pou fè bèbèl. Adan on bwadoubout tou karé, gadé-vwè si
ou ka rivé woukounèt yonndé-twa (yo a 20). Èvè sé (8) lèt-la ka rété la, ou ké ban-
mwen non a on moun lé granfanmi té k’ay vwè lè kò-la pa té bon.
A B C D E F G H I J K L
1 D Z O J E N J A N M P Z
2 A O S K R O U K O U A E
3 N R A A D E N D E K R B
4 D E V N E A L O W E O M
5 A Y O N T E P E Y I K A
6 Y A N I A T O U M O A L
7 Y M E K Z Y E A B E F T
8 S I T Z Y E A B I C H E
9 I L F E Y Z I L A B D T
10 R A A W O M S A N P Y E
11 Y T E S I T R O N E L T
12 O S I M E N K O N T R A
Pyébwa, zèb-razyé é grenn Gwadloup :
Simenkontra / zorèy-a-milat / zèb-maltèt / savonèt / sitronèl / balizyé / danday / jenjanm / tépéyi
/ kannik / dendé / alowé / awòm / zyé-a-bèf / atoumo / roukou / siryo / zyé-a-bich / sanpyé /
paroka.
Non a on moun ka soulajé maladi ? Dòktè-fèy
Jé a timoun
Adan kabèch a timoun Gwadloup, ou ké pé touvé on séri jouwé oben jé yo pé voyé-alé
lèwvwè yo kontré. Adan on sanblé a timoun tou karé ka éséyé vwè ka yo ké pé fè pou
anmizé tigout, ou ké touvé on séri (19) jé oben jouwé ka mandé yo chwazi-yo. Èvè sé
(6) lèt-la ké rété la, ou ké pé touvé on biten timoun ka komansé lèwvwè yo savé ki jé
yo vé jouwé é lè toutmoun dakò.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L M
1 A W K I T N E W P I T H T
2 B A K A L O R E A I T C O
3 L A N B I K U I T L W E U
4 I K A I P A K A T E O P P
5 J E D I M O A M I D T O I
6 E S E B O H C A B O I T P
7 L A B A L E T R O H N A O
8 D O M I N O A E N C E B P
9 C H O T A P E L I L T I O
10 H C A K H C A K K P S O T
11 E T I R E V N O Y S K A T
Jé a timoun :
Kachkach / so / aksyon-vérité / tipwen-tikwa / bakaloréa / lanbi kuit / batopèch / ika ipaka /
twotinèt / toupi / chobésé / chodéli / pòpòt / labalèt / tibonik / domino / jédimo / marèl /
chotapé.
I ka komansé lè toutmoun dakò pou jouwé ? Lapati
Santiman é jès pou dé kè ka bat yonn pou lòt
Lèwvwè dé kè ka bat yonn pou lòt, sa bèl toubòlman. Sèlmanti, pou sa diré, sé la ou ka
vwè Lanmou rèd. Adan dé ti kè tou karé, ou ké touvé on séri (19) santiman, kalité oben
jès ka fè ansòt on rèlasyon pasé penn é péripési. Lèwvwè ou ké fin touvé-yo, ké rété
(8) lèt pou pé maké non a on moman ka sòti la i sòti (pétèt an syèl) pou fè Lanmou
débaké an vi a’w.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L M
1 D L A N M O U B I Z O U K
2 N O Y S K E T O W P U P O
3 K O N P L I S I T E Z A N
4 T I Z O N N E D U K Y W P
5 A T A N S Y O N K A E D R
6 N O Y S A P N O K R D O O
7 S E N S E R I T E E O N M
8 L O N E T T E O O S U F I
9 E K O U T T A N D R E S R
10 N O Y S A K I N I M O K E
11 P A W T A J P A S Y O N V
Santiman é jès pou dé kè ka bat yonn pou lòt :
Kominikasyon / sensérité / konplisité / atansyon / pwotèksyon / konpromi / konpasyon / lonètté
/ tandrès / tizonné / pasyon / pawdon / rèv / pawtaj / ékout / zyédou / karès / bizou / lanmou.
On moman ka fè Lanmou débaké an vi a’w ? Koudfoud
An tan lontan
Adan karé-lasa, ou ké touvé on séri mo ka rantré adan kad a mès é labitid a moun
lontan, èvè détwa pyès é òbjè yo té ka touvé piplis avan. Gadé-vwè si ou ka touvé
déotwa adan lé 13 é èvè sé 5 lèt-la ka rété la ou ké ban mwen non a on gouvènè ki té
mété sa rèd kon ròklò si péyi Gwadloup.
A B C D E F G H I
1 K K A T I C H N C
2 Y O C H O P I N H
3 E B S O L E K S A
4 N E K A B W E T L
5 Z W L T I N E T T
6 E S O G R E K S O
7 N E L R W O K I U
8 N Z O K A R O I N
9 C H A S P A N N E
Mès é òbjè tan lontan :
Bèwsèz / katich / karo / tinèt / chaspann / chopin / kabwèt / chaltouné / lolo / woki / grèk /
kyenzenn / solèks.
Non a gouvènè-la ? SORIN
Non Fanmi Gwadloup pou sonjé Lafrik
Adan ti péyi Gwadloup, ou ka touvé dé fanmi ka pòté non ka rézonné jous anlè manman
kontinan-la, Lafrik. Adan on batèm tou karé, ou ké touvé 26 non a fanmi Gwadloup an
lyannaj èvè Lafrik. Touvé-yotout. Aprésa, ké rété’w 9 lèt èvè kilès ou ké pé maké non a
on kondisyon séléra ki fè enpé moun Gwadloup pèd non a yo.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L
1 M A V O U N Z Y A O Y J
2 M A A B E L L I B L A A
3 A B A G U I O I A E N C
4 Y A B E N O N S J Z G Q
5 O N A G O M I N A E L U
6 U L M A N D I N E N O I
7 T S I A R L A C O O M N
8 E B E L O N I E L N A F
9 P A L I N I C H E C K A
10 A R M E D E K C O M A L
11 V F I L A G A L L A S L
12 C O I C O U F A R O T A
Non a Fanmi Gwadloup :
Aly / Palin / Falla / Nago / Abelli / Ibo / Jacquin / Mandine / Siar / Abénon / Mina / Bélonie / Fila
/ Mayoute / Gallas / Zénon / Coma / Icheck / Angloma / Mavounzy / Coicou / Laco / Farot /
Baguio / Armède.
On kondisyon séléra ki fè moun pèd non a yo : Lèsklavaj
Plaj Gwadloup koté Bastè
An réjyon Bastè, ou sa touvé dé bèl rivyè konwvwè ou pé tonbé si dé bèl plaj. Adan on
ti réjyon tou karé, ou ké touvé on séri plaj moun k’ay bennyé pa anba (yo a 18). Èvè sé
(8) lèt-la ka rété la ou ké maké non a moun désèwten péchè ka tèstifyé yo ja kontré.
(Ou ké prévwa plasé chak plaj adan konmin a’y)
A B C D E F G H I J K
1 L G R A N T A N S N L
2 A R I V Y E S A N S E
3 N R M A L A N D I D Z
4 S O S L L A P E W L A
5 A Z I L E T A N M M M
6 L O M E Y N A N A B A
7 A T A T I T A N S V N
8 B I O R I F L E T Y D
9 A Y O A K L I N I A Y
10 W E A L A R A M E W E
11 K P W E N T A L E G N
Sentwòz : Lézamandyé / Pwentalèg / Klini / Laramé
Tibou : Vyaw
Kapèstè : Rozo / Bananyé
Goubè : Rivyè-sans
Déyé : Lapèwl / Tiyé / Grantans / Riflèt
Bouyant : Malandi / Titans
Vyézabitan : Lansalabawk / Simao / Létan
Non a moun désèwten péchè ka tèstifyé yo kontré ? Manman-Dlo
Plaj Gwadloup koté Granntè
Adan péyi Gwadloup, lèwvwè ou bouzwen ay pran on ben lanmè, sèten ou pé di a pa
plaj ka manké ; annou gadé si ou konnèt déotwa. Anlè on plaj tou karé, ou ké touvé
(16) non a plaj maké an sab-la. Èvè sé (9) lèt-la ké rété la, ou ké pé maké a tou a’w on
mès é labitid a pèp a’w ka fèt si plaj kon séla ou touvé la.
A B C D E F G H I J K L
1 L L A K A R A V E L E R
2 A L A N S L A B O W D S
3 N S P O W T D A N F E E
4 S I R E Z E N K L E D N
5 A R E B W A J O L A N F
6 L O S L A D A T C H A E
7 A M O T N E S A L I N L
8 G S U I B A B E N B M I
9 O N F Y L O T R E B O K
10 U A L A A S A L A K O S
11 D L E V L A C H A P E L
Plaj Gwadloup koté Granntè:
Salin / Bwajolan / Souflè / Rézen klè / Ti-yav / Lakaravèl / Lansalagoud / Lotrèbò / Lanslabòwd /
Baben / Pòwt-danfè / Lansmoris / Ladatcha / Salako / Sen-féliks / Lachapèl.
Non a on mès é labitid a pèp Gwadloup ? Ben démaré
Kwayandiz Gwadloup
Adan karé-lasa, ou ké touvé katòz (14) mo ka rantré an kwayandiz a pèp Gwadloup an
kèlkonk fason. Baré-yotout, é apré sa, ou ké touvé non a on koté moun ka touvé-yo an
sékirité.
A B C D E F G H I J
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Kwayandiz a pèp Gwadloup :
Kenbwa / Zonbi / Katchimen / Priyè / Soukounyan / Bèt-a-man Ibè / Man Koko / Timons / Dòwlis
/ Gyablès / Séansyé / Gadèzafè / Bib / Volan.
Non a koté-la ? Légliz
Zannimo a kont é fab kréyòl
N A Y N U O K U O S
D O W L I S K A T G
T M G V O L A N C S
I K A Y B I B I H E
M E G N A Z O N I A
O N A P K B L B M N
N B D R L O L I E S
S W E I Y E K E N Y
E A Z A F E Z O S E
B E T A M A N I B E
Adan kont kréyòl kon adan fab kréyòl, nou ka touvé on séri zannimo ka menné istwa
konsidiré sé moun ; byensouvan sé té on jan pou moun-la i fè ti istwa-la, montré
konpòwtasyon a nonm é fanm an sosyété Gwadloup la. Éséyé touvé-yo adan kad-la ou
tini la, yo a18 byen séré é an tout sans. Èvè sé 5 lèt-la ka rété la, ou ké touvé non a on
pèwsonaj a kont kréyòl ka senbolizé lariz é ladébouyadiz.
A B C D E F G H
1 L Y U O N U O G
2 E Z A N B A T M
3 F C L A P E N A
4 A H J L O U S N
5 N O K L O U B G
6 N U A T I G O L
7 M V B L M P U O
8 A A R Y E O R U
9 K L I O W U I S
10 A A T N L L K T
11 K N O T U O M A
12 R A K O U N I R
Sé zannimo-la :
Bourik / mouton / manglous / gounouy / mèwl / zanba / léfan / lous / poul / rat / lou / lapen /
chouval / makak / tig / rakoun / lyon / kabrit.
Non a on pèwsonaj a kont kréyòl? Tijan
Cycle 4
Au cycle 4, dans la cohérence des propositions qu’énonce le CECRL, le développement d’une même compétence peut se manifester et être apprecié, voire validé, par des performances langagières similaires répondant à des criteres évolutifs dans le passage de A1 vers B1. Le CECRL comporte en effet des échelles multiples spécifiant, pour chaque activité langagière, ce qui relève du niveau A2 ou du niveau B1 et permet ainsi de définir un profil relativement individualisé plutot qu’un niveau transversal uniformisé. Ainsi, la correction linguistique, l’adéquation sociolinguistique, l’aisance à l’oral, l’étendue du vocabulaire à l’écrit peuvent être
autant de variables à introduire pour différencier des acquis à l’interieur des ≪ zones ≫ A1, A2 ou B1 ou pour déterminer des degrés de progressivité et instaurer ainsi une souplesse d’usage des niveaux du CECRL. Un
même élève peut, par exemple, atteindre B1 pour ≪ lire ≫ et ≪ réagir et dialoguer ≫ et A2 dans les autres
secteurs de compétence, un autre élève viser B1 pour ≪ écouter et comprendre ≫, ≪ lire ≫ et ≪ parler en
continu ≫ et s’en tenir a A2 pour les autres activités, un autre élève viser A2 pour ≪ écouter et comprendre ≫ et parler en continu≫ et s’en tenir a A1 pour les autres activités Les élèves commencent à aborder dans les langues apprises des connaissances interessant d’autres disciplines. En outre, les ressources dont disposent élèves et professeurs ne se limitent pas aux langues enseignées : les langues de la maison, de la famille, de l’environnement ou du voisinage régional ont egalement leur place comme dans les cycles précédents, mais selon une démarche plus reflexive.
Programme du cycle 4, Novembre 2018, Eduscol
Programme culturel et thèmes Langages :
Pou pran nouvèl
Péyi kréyolopal
École et société :
Zouti pou zékolyé
Ecoles, collèges & lycée de Lapwent
Ecoles, collèges & lycée de Lapwent
Voyages et migrations :
Zendyen Gwadloup
Zanfan Lakarayib II
Rencontres avec d’autres cultures :
Kilti zendyen kontré Gwadloup
Péyi a lorijin istwa kréyòl
Compétences travaillées : Compréhension orale (CO)/ Expression orale (EO)/
Compréhension de l’écrit (CE)/ Expression écrite (EE)
Le temps imparti à chaque fiche est d’environ 30 minutes
Mokaché pou pran nouvèl - Niveau : B1
Ni on pawòl ka di kréyòl palé, kréyòl konprann ; annou vwè si sa vré. Adan karé-lasa,
ou ké touvé on séri lèt ka palé diféran kréyòl é ki ka éséyé pran nouvèl a moun alòs ki
dòt byen vlé réponn yo. Touvé-yo lé 13 é èvè sé 10 lèt-la ka rété la ou ké sav kijan
ayisyen ka di an malad a’w adan lang natif-natal a yo.
A B C D E F G H I J
1 N E Y B E L N E W M
2 M W F A E G O R K K
3 O M E C O O L E O O
4 B M A N B Y E N M M
5 Y S A A F I L I A A
6 E E A N B Y E N N N
7 N S A T O F E M O I
8 S A O U F E W M U L
9 W H A A G W A N Y E
10 N E F U O A K E E N
Lèt ka mandé nouvèl :
Wha a gwan ? / sa to fè ? / sa a fili / me cool / mwen lé byen / fa e go ? / mo byen / koman I
lé ? / an byen / sa ou fè ? / koman ou yé ? / ka ou fè ? / man byen.
Pou di an malad a’w an kréyòl ayisyen ? ……………………………………………..
Dikté : Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa : Menmsi nou pa ka palé menm kréyòl-la toupatou asi
latè, sa entérésan nou gadé-vwè si nou ka konprann-nou, yonn é lòt pou nou fè bèl bokantaj.
Mokaché pou pran nouvèl Niveau : B2
Ni on pawòl ka di kréyòl palé, kréyòl konprann ; annou vwè si sa vré. Adan karé-lasa,
ou ké touvé on séri lèt ka palé diféran kréyòl é ki ka éséyé pran nouvèl a moun alòs ki
dòt byen vlé réponn yo. Touvé-yo lé 13 é èvè sé 10 lèt-la ka rété la ou ké sav kijan
ayisyen ka di an malad a’w adan lang natif-natal a yo.
A B C D E F G H I J
1 N E Y B E L N E W M
2 M W F A E G O R K K
3 O M E C O O L E O O
4 B M A N B Y E N M M
5 Y S A A F I L I A A
6 E E A N B Y E N N N
7 N S A T O F E M O I
8 S A O U F E W M U L
9 W H A A G W A N Y E
10 N E F U O A K E E N
Lèt ka mandé nouvèl : ………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
Pou di an malad a’w an kréyòl ayisyen ? …………………………………………….. Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa. Wopso Jéra, ki nouvèl ? Ou byen. É lafanmi yo
pòtan ? Lontan, an poko trapé nouvèl a yo. An tann tantant a-w mò dényéman.
Pandag: “o” é “ò”
Péyi kréyolopal - Niveau : A1/A2
Ni on pawòl ka di kréyòl palé, kréyòl konprann davwa tini on séri péyi adan lakarayib
oben dòt koté ka palé lang-lasa. Annou gadé si ou konnèt déotwa ; pousa, fodré ou té’é
chaché-yo (yo a 13), touvé-yo adan on lanmè karé padavwa yo séré-séré konsidéré yo
désidé fè onsèl. Èvè sé (7) lèt-la ké rété la, ou ké touvé non a on léta Lézétazini moun
té ka palé kréyòl.
A B C D E F G H
1 I K I Y A M A J
2 T K I R A S O Y
3 R A A Y I T I K
4 I N A Y I G N I
5 N S E C H E L N
6 I G R E N A D I
7 D L S I R O M M
8 A G I Y A N A O
9 D T O B A G O D
10 S E N T L I S I
11 Z A R O U B A W
Péyi kréyolopal :
Kiraso / Tobago / Giyàn / Sentlisi / Ayiti / Dominik / Arouba / Giyana / Trinidad / Moris / Séchèl
/ Jamayik / Grènad.
On Léta o Zétazini yo té ka palé kréyòl ? ………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la.
Péyi kréyolopal - Niveau : A2/B1
Pengad : « àn » é « an »
Ni on pawòl ka di kréyòl palé, kréyòl konprann davwa tini on séri péyi adan lakarayib
oben dòt koté ka palé lang-lasa. Annou gadé si ou konnèt déotwa ; pousa, fodré ou té’é
chaché-yo (yo a 13), touvé-yo adan on lanmè karé padavwa yo séré-séré konsidéré yo
désidé fè onsèl. Èvè sé (7) lèt-la ké rété la, ou ké touvé non a on léta Lézétazini moun
té ka palé kréyòl.
A B C D E F G H
1 I K I Y A M A J
2 T K I R A S O Y
3 R A A Y I T I K
4 I N A Y I G N I
5 N S E C H E L N
6 I G R E N A D I
7 D L S I R O M M
8 A G I Y A N A O
9 D T O B A G O D
10 S E N T L I S I
11 Z A R O U B A W
Péyi kréyolopal : …………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
On Léta o Zétazini yo té ka palé kréyòl ? ………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa. An enmé vwayajé an karayib-la. An ja ay onlo
koté. Sé konsa an ka dékouvè kilti an pa konnèt. Dènyéman, an ay Kiraso, an dékouvè
yo ka palé on kréyòl non a-y sé papamyennto.
Zouti a zékolyé - Niveau : A1/A2
Lè zélèv ka vin lékòl, yo ni bon mannèv pou pé sa pòté; alòskifè, yo ka menné tout zouti
a yo pou yo pé travay kòmifo. Adan on klas tou karé, ou ké touvé on séri zouti zélèv pé
menné lékòl ki ké rédé-yo aprann lékòl pi byen. Chèché, fouyé pou touvé sé (23) zouti-
la é èvè sé (13) lèt-la ké rété la, ou ké pé maké non a on zouti zélèv pa bouzwen pou
byen aprann lékòl mé sèlmanti, yo pé pa viv san’y konnyéla.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J H I
1 S E V W S K E L T C P K
2 I K I B K O K F R H E A
3 Z I L L O N E E O I N L
4 O B T A T P S T U M S K
5 K T R N C A A B S I O I
6 R N E K H G K K F Z T L
7 E E G A A O L L L P P A
8 Y W O Y N N E E A K A T
9 O P E E O M K U K I P R
10 N K L A S E O S O T Y I
11 R A P O T E L B L E E S
Zouti pou zékolyé byen aprann lékòl:
Lakòl / skòtch / pwentbik / gonm / blan / konpa / règ / liv / ékè / kayé / rapòtè / fèt / kalkilatris
/ Klasè / kréyon / sizo / chimiz / kitè / sak-lékòl / klé USB / trous / penso / papyé.
On Zouti zélèv pé pa fè san’y ? …………………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la.
Zouti a zékolyé - Niveau : A2/B1
Lè zélèv ka vin lékòl, yo ni bon mannèv pou pé sa pòté; alòskifè, yo ka menné tout zouti
a yo pou yo pé travay kòmifo. Adan on klas tou karé, ou ké touvé on séri zouti zélèv pé
menné lékòl ki ké rédé-yo aprann lékòl pi byen. Chèché, fouyé pou touvé sé (23) zouti-
la é èvè sé (13) lèt-la ké rété la, ou ké pé maké non a on zouti zélèv pa bouzwen pou
byen aprann lékòl mé sèlmanti, yo pé pa viv san’y konnyéla.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J H I
1 S E V W S K E L T C P K
2 I K I B K O K F R H E A
3 Z I L L O N E E O I N L
4 O B T A T P S T U M S K
5 K T R N C A A B S I O I
6 R N E K H G K K F Z T L
7 E E G A A O L L L P P A
8 Y W O Y N N E E A K A T
9 O P E E O M K U K I P R
10 N K L A S E O S O T Y I
11 R A P O T E L B L E E S
Zouti pou zékolyé byen aprann lékòl: ……………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
On Zouti zélèv pé pa fè san’y ? …………………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé tèks-lasa. Jou a larantré, nou toujou ni biten nèf nou ka
pòté. Sak, soulyé, kayé, pwennbik tousa nèf. Fò nou ozuil pou prèmyé jou lékòl.
Ecoles, collège et Lycée à Pointe-à-Pitre Dans une ville de Pointe-à-pitre toute carrée, tu trouveras les noms d'établissements
scolaires que tu as peut-être fréquentés ou que tu fréquentes encore. Ces
établissements ont vu des générations entières venir y chercher éducation et savoir
avant de devenir les hommes et les femmes de demain. Au final que du Bonheur !
Trouve les tous avant de pouvoir trouver le nom d'une école située dans le quartier de
Bergevin qu'on a dû démolir avant qu'elle ne renaisse de ses cendres quelques années
plus tard. (N'oublie pas que les mots peuvent être inscrits dans tous les sens, même à l'envers.)
A B C D E F G H I J K L
M N
1 L C H E V A L I E R D E R I R
2 A I F E R N A N D E B S M B A
3 U N E S T O R D E K O T A A P
4 R R A Y M O N D E E N G S I H
5 I M F R O N T D B R C E S M A
6 C I L E O N F E A M H O A B E
7 I C T C A E M M A A R B R L
8 S H E A M S I E B D M G I I C
9 Q E M R E A X R U E P E E D I
10 U L L N D D A A C C S S L G P
11 E E A O E I E L K V E J L E O
12 O T C T E C A R N O T E E P L
13 B O C H F E N G A R O L L R I
14 C I D E M E S A L V A T O R N
Écoles, collège & Lycée à Pointe-à-Pitre :
(Collège) Front-de-mer / (Ecole) Raymonde Bambuck / (Collège) Michelet / (Ecole)
Fernande Bonchamps / (Lycée) Baimbridge / (Ecole) Amédée Fengarol / (Ecole) Cidémé
Salvator / Raphaël Cipolin / (Lycée) Chevalier de St Georges / Léon Feix / (Collège)
Nestor-de-Kermadec / (Collège) Sadi-Carnot / (Lycée) Carnot / (Ecole) Lauricisque /
(Lycée) Boc-Calmet / (Lycée) Massabielle.
École qui a su renaître de ses cendres : …………………………………………………………
Ecoles, collège et Lycée à Pointe-à-Pitre 2
Dans une ville de Pointe-à-pitre toute carrée, tu trouveras les noms d'établissements
scolaires que tu as peut-être fréquentés ou que tu fréquentes encore. Ces
établissements ont vu des générations entières venir y chercher éducation et savoir
avant de devenir les hommes et les femmes de demain. Au final que du Bonheur !
Trouve les tous avant de pouvoir trouver les noms créoles d’autres écoles moins
institutionnelles et aux résultats plus que contrastés.
(N'oublie pas que les mots peuvent être inscrits dans tous les sens, même à l'envers.)
A B C D E F G H I J K L
M N O
1 L C H E V A L I E R D E R I R
2 A I F E R N A N D E B S M B A
3 U N E S T O R D E K O T A A P
4 R R A Y M O N D E E N G S I H
5 I M F R O N T D B R C E S M A
6 C I L E O N F E A M H O A B E
7 I C T C A E M M A A R B R L
8 S H E A M S I E B D M G I I C
9 Q E M R E A X R U E P E E D I
10 U L L N D D A A C C S S L G P
11 E E A O E I E L K V E J L E O
12 O T C T E C A R N O T E E P L
13 B O C H F E N G A R O L L R I
14 C I D E M E S A L V A T O R N
Écoles, collège & Lycée à Pointe-à-Pitre et aux Abymes :
(Collège) Front-de-mer / (Ecole) Raymonde Bambuck / (Collège) Michelet / (Ecole)
Fernande Bonchamps / (Lycée) Baimbridge / (Ecole) Amédée Fengarol / (Ecole) Cidémé
Salvator / Raphaël Cipolin / (Lycée) Chevalier de St Georges / Léon Feix / (Collège)
Nestor-de-Kermadec / (Collège) Sadi-Carnot / (Lycée) Carnot / (Ecole) Lauricisque / (Cité
scolaire) La Persévérance / (Lycée) Boc-Calmet / (Lycée) Massabielle.
Les noms créoles d’autres écoles moins institutionnelles :
Lékòl …………………… / Lékòl …………………… / Lékòl …………………
Mokaché pou zendyen Gwadloup - Niveau : A1/A2
Adan ti péyi gwadloup, ou tini enpé fanmi zendyen ki débaké èvè sipé yo té tini
akomansé èvè non a yo yo rivé kenbé lèwvwè nèg désandan a èsklav pèd ta yo. Adan
on sérémoni zendyen tou karé, gadé-vwè si ou ka rèkonnèt détwa non zendyen ou
konnèt (yo a 15). Èvè sé (6) lèt-la ké rété la, ou ké touvé non a on bato ki menné-yo
komansé on vi tounèf an péyi Gwadloup.
A B C D E F G H I J K L
1 V I R A S S A M Y L M V
2 E P A J A M A N D Y A E
3 N A R A Y A N I N R D L
4 B S I N G A R I N S A A
5 A S I T C H A R N A S Y
6 C P I R B A K A S H S O
7 H R A M S S A M Y A A U
8 A B O U L L A H L I M D
9 O I T A N G A M E N Y O
10 M O U T O U S S A M Y N
11 P E R I A N A Y A G O N
Non a fanmi zendyen : Virassamy / Tangamen / Narayanin / Bacha / Moutoussamy /
Vélayoudon / Pajamandy / Sitcharn / Boullah / Perianayagon / Ramssamy / Singarin / Pirbakas /
Sahaï / Madassamy.
Non a bato-la ki menné yo ? …………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa. Prémyé zendyen sòti lend é rivé Gwadloup an
1854. Yo chayé èvè yo déotwa biten a péyi a yo. Jòdijou an 2020, nou ka kontinyé sèvi
èvè sa yo menné é pitit a pitit a yo Gwadloupéyen.
Mokaché pou zendyen Gwadloup - Niveau : A1/A2
Adan ti péyi gwadloup, ou tini enpé fanmi zendyen ki débaké èvè sipé yo té tini
akomansé èvè non a yo yo rivé kenbé lèwvwè nèg désandan a èsklav pèd ta yo. Adan
on sérémoni zendyen tou karé, gadé-vwè si ou ka rèkonnèt détwa non zendyen ou
konnèt (yo a 15). Èvè sé (6) lèt-la ké rété la, ou ké touvé non a on bato ki menné-yo
komansé on vi tounèf an péyi Gwadloup.
A B C D E F G H I J K L
1 V I R A S S A M Y L M V
2 E P A J A M A N D Y A E
3 N A R A Y A N I N R D L
4 B S I N G A R I N S A A
5 A S I T C H A R N A S Y
6 C P I R B A K A S H S O
7 H R A M S S A M Y A A U
8 A B O U L L A H L I M D
9 O I T A N G A M E N Y O
10 M O U T O U S S A M Y N
11 P E R I A N A Y A G O N
Non a fanmi zendyen : ..................................................................................
............................................................................................................................
............................................................................................................................
............................................................................................................................
............................................................................................................................
Non a bato-la ki menné yo ? …………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa. Prémyé zendyen sòti lend é rivé Gwadloup an
1854. Yo chayé èvè yo déotwa biten a péyi a yo. Jòdijou an 2020, nou ka kontinyé sèvi
sa yo menné é pitit a pitit a yo Gwadloupéyen.
Zanfan Lakarayib, Lamérik santral é Lamérik di sid – Niveau : A1/A2
Mi on bèl fanmi mi ! Lakarayib ! Adan on lanmè tou karé, ou ké ni pou touvé enpé zil é
péyi ou ka touvé on koté yo ka kriyé Lakarayib é ozalantou ki ké byen kontan vwè-zòt
(yo a 16). Èvè sé (7) lèt ké rété la ou ké pé touvé non yo chwazi pou kriyé on kyolé til
zil ou ka touvé an èspas-lasa.
A B C D E F G H I J
1 A K I R A T S O K N
2 S S I R I N A M Z S
3 E G I Y A N A I I E
4 N A B E L I Z A L N
5 B A R O U B A N V K
6 A B A W B A D G Y R
7 W P A N A M A I E I
8 T B A A M A S Y W S
9 M O N S E R A B J T
10 G W A T E M A L A O
11 Z I L K A Y M A N F
12 L S A L V A D O N Z
Zanfan Lakarayib é o zalantou :
Gwatémala / Kòstarika / Panama / Béliz / Zil vyèwj / Bawbad / Baamas / Sirinam / Angiy /
Monséra / Giyana / Senbawt / Arouba / Zil kayman / Salvadò / Senkristòf.
Non yo chwazi pou kriyé on kyolé til zil : ……………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la
Zanfan Lakarayib, Lamérik santral é Lamérik di sid – Niveau : A2/B1
Mi on bèl fanmi mi ! Lakarayib ! Adan on lanmè tou karé, ou ké ni pou touvé enpé zil é
péyi ou ka touvé on koté yo ka kriyé Lakarayib é ozalantou ki ké byen kontan vwè-zòt
(yo a 16). Èvè sé (7) lèt ké rété la ou ké pé touvé non yo chwazi pou kriyé on kyolé til
zil ou ka touvé an èspas-lasa.
A B C D E F G H I J
1 A K I R A T S O K N
2 S S I R I N A M Z S
3 E G I Y A N A I I E
4 N A B E L I Z A L N
5 B A R O U B A N V K
6 A B A W B A D G Y R
7 W P A N A M A I E I
8 T B A A M A S Y W S
9 M O N S E R A B J T
10 G W A T E M A L A O
11 Z I L K A Y M A N F
12 L S A L V A D O N Z
Zanfan Lakarayib é o zalantou : ………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
Non yo chwazi pou kriyé on kyolé til zil : ……………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa. Mi on bèl fanmi mi ! Lakarayib ! Adan on lanmè
tou karé, ou ké ni pou touvé enpé zil é péyi ou ka touvé on koté yo ka kriyé Lakarayib
é ozalantou ki ké byen kontan vwè-zòt.
Kilti zendyen kontré Gwadloup - Niveau : A1/A2
Kilti kréyòl ka touvé’y kon mozayik davwa sé konsidiré diféran kilti é diféran pèp kontré
pou viv ansanm, pou fè yonn. Lè zendyen débaké an péyi Gwadloup, yo pa vin tousèl ;
yo vin èvè kilti a yo, on kilti yo goumé pou kenbé jik jòdijou. Adan ti karé-lasa, ou ké
touvé on séri (13) mo ka rantré adan kad a kilti zendyen. Chaché-yotout é èvè sé (6)
lèt-la ka rété la ou ké touvé non a on vil a péyi Lend koté yo té ka fabriké on istil tisi
tout gwadloupéyen konnèt.
A B C D E F G H
1 N E M N E Y A M
2 K O L O N B O S
3 K M A L A B A A
4 A A P O T O U N
5 L C H I V A A B
6 K G A N E C H L
7 I T A M O U L A
8 T R S A R I D N
9 A M A S A L E N
10 Z A N D O L I I
11 S V E P E L E M
Kilti zendyen :
Tamoul / vèpèlè / kolonbo / potou / sanblanni / sari / Ganèch / mayenmen / zandoli / kalkita /
malaba / masalè / Chiva.
Non a on vil a péyi Lend? …………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la
Kilti zendyen kontré Gwadloup - Niveau : A2/B1
Kilti kréyòl ka touvé’y kon mozayik davwa sé konsidiré diféran kilti é diféran pèp kontré
pou viv ansanm, pou fè yonn. Lè zendyen débaké an péyi Gwadloup, yo pa vin tousèl ;
yo vin èvè kilti a yo, on kilti yo goumé pou kenbé jik jòdijou. Adan ti karé-lasa, ou ké
touvé on séri (13) mo ka rantré adan kad a kilti zendyen. Chaché-yotout é èvè sé (6)
lèt-la ka rété la ou ké touvé non a on vil a péyi Lend koté yo té ka fabriké on istil tisi
tout gwadloupéyen konnèt.
A B C D E F G H
1 N E M N E Y A M
2 K O L O N B O S
3 K M A L A B A A
4 A A P O T O U N
5 L C H I V A A B
6 K G A N E C H L
7 I T A M O U L A
8 T R S A R I D N
9 A M A S A L E N
10 Z A N D O L I I
11 S V E P E L E M
Kilti zendyen : ……………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………
Non a on vil a péyi Lend? …………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa. Dèpi toupiti, an enmé manjé diri, kolonmbo kabrit
é dal. An enmé ay an sérémoni, pou manjé si fèy a bannann. Manjé épi dwèt an mwen.
Zòt sav, manjé-la pa ni menm gou la.
Péyi a lorijin a on istwa kréyòl - Niveau : A2/B1
Avan listwa a pèp kréyòl komansé, yo ka touvé yonndé fondas a kilti a yo ki sé Léwòp,
Lanmérik oben Lafrik. Adan on kat a listwa kolonyal tou karé, ou ké touvé non a 26 péyi
ki vini fasadé an doulè limanité. Touvé-yotout é èvè sé 9 lèt-la ké rété la, ou ké sa maké
non a on réjyon si a pa on pèp ki mété grenn sèl a’y adan kilti kréyòl.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L
M O
1 L S E N E G A L T O G O L L
2 E M A L I R W A N N D A A E
3 T L P O W T I G A L L L F Z
4 Y I K A M R O U N L A E R E
5 O T L E P E Y I B A N S I T
6 P A L A N G L E T E G P K A
7 I L K L A F R A N S O A D Z
8 G I O A B E N E N K L G I I
9 A G N A B E L J I K A N S N
10 B I G K O T D I V W A R I I
11 O N O A Y L E K O M O W D I
12 N E B I W K I N A F A S O B
13 Z A Y I W G A N A T C H A D
Péyi a lorijin a on istwa kréyòl :
Zayiw / Sénégal / Togo / Lézétazini / Kamroun / Gana / Langlètè / Lafrans / Giné / Pòwtigal /
Langola / Bénen / Bèljik / Mali / Kongo / Lépéyiba / Tchad / Gabon Litali / Létyopi / Rwannda /
Kòtdivwa / Biwkina Faso / Lèspagn / Lékomòw / Lafrik di Sid.
Non a on réjyon si a pa on pèp ki mété grenn sèl a’y adan kilti kréyòl ?
…………………………………………………………………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w sé mo-la ou touvé la
Péyi a lorijin a on istwa kréyòl - Niveau : B1
Avan listwa a pèp kréyòl komansé, yo ka touvé yonndé fondas a kilti a yo ki sé Léwòp,
Lanmérik oben Lafrik. Adan on kat a listwa kolonyal tou karé, ou ké touvé non a 26 péyi
ki vini fasadé an doulè limanité. Touvé-yotout é èvè sé 9 lèt-la ké rété la, ou ké sa maké
non a on réjyon si a pa on pèp ki mété grenn sèl a’y adan kilti kréyòl.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L
M O
1 L S E N E G A L T O G O L L
2 E M A L I R W A N N D A A E
3 T L P O W T I G A L L L F Z
4 Y I K A M R O U N L A E R E
5 O T L E P E Y I B A N S I T
6 P A L A N G L E T E G P K A
7 I L K L A F R A N S O A D Z
8 G I O A B E N E N K L G I I
9 A G N A B E L J I K A N S N
10 B I G K O T D I V W A R I I
11 O N O A Y L E K O M O W D I
12 N E B I W K I N A F A S O B
13 Z A Y I W G A N A T C H A D
Péyi a lorijin a on istwa kréyòl : …………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………
Non a on réjyon si a pa on pèp ki mété grenn sèl a’y adan kilti kréyòl ?
…………………………………………………………………………………………………………………………
Dikté: Fè on fanmi a-w dikté-w tèks-lasa. Lafrik sé on kontinan ki tin plen richès, kilti
diféran, laliwondaj diféran. Ou sa rivé Mawòk tann moun palé Arab, rivé Akrik-di-sid
tann moun ka voyé lavwa an lang anglé. Bénen tin enpé dòt lang é fransé osi. Lafrik sé
on koté ki bèl pasé bèl.
RÉZOUDAJ
CYCLE 4
Mokaché pou pran nouvèl
Ni on pawòl ka di kréyòl palé, kréyòl konprann ; annou vwè si sa vré. Adan karé-lasa,
ou ké touvé on séri lèt ka palé diféran kréyòl é ki ka éséyé pran nouvèl a moun alòs ki
dòt byen vlé réponn yo. Touvé-yo lé 13 é èvè sé 10 lèt-la ka rété la ou ké sav kijan
ayisyen ka di an malad a’w adan lang natif-natal a yo.
A B C D E F G H I J
1 N E Y B E L N E W M
2 M W F A E G O R K K
3 O M E C O O L E O O
4 B M A N B Y E N M M
5 Y S A A F I L I A A
6 E E A N B Y E N N N
7 N S A T O F E M O I
8 S A O U F E W M U L
9 W H A A G W A N Y E
10 N E F U O A K E E N
Lèt ka mandé nouvèl :
Wha a gwan ? / sa to fè ? / sa a fili / me cool / mwen lé byen / fa e go ? / mo byen / koman I
lé ? / an byen / sa ou fè ? / koman ou yé ? / ka ou fè ? / man byen.
Pou di an malad a’w an kréyòl ayisyen ? Mwen renmé’w
Péyi kréyolopal
Ni on pawòl ka di kréyòl palé, kréyòl konprann davwa tini on séri péyi adan lakarayib
oben dòt koté ka palé lang-lasa. Annou gadé si ou konnèt déotwa ; pousa, fodré ou té’é
chaché-yo (yo a 13), touvé-yo adan on lanmè karé padavwa yo séré-séré konsidéré yo
désidé fè onsèl. Èvè sé (7) lèt-la ké rété la, ou ké touvé non a on léta Lézétazini moun
té ka palé kréyòl.
A B C D E F G H
1 I K I Y A M A J
2 T K I R A S O Y
3 R A A Y I T I K
4 I N A Y I G N I
5 N S E C H E L N
6 I G R E N A D I
7 D L S I R O M M
8 A G I Y A N A O
9 D T O B A G O D
10 S E N T L I S I
11 Z A R O U B A W
Péyi kréyolopal :
Kiraso / Tobago / Giyàn / Sentlisi / Ayiti / Dominik / Arouba / Giyana / Trinidad /
Moris / Séchèl / Jamayik / Grènad.
On Léta o Zétazini yo té ka palé kréyòl ? Lwizyàn
Zouti a zékolyé
Lè zélèv ka vin lékòl, yo ni bon mannèv pou pé sa pòté; alòskifè, yo ka menné tout zouti
a yo pou yo pé travay kòmifo. Adan on klas tou karé, ou ké touvé on séri zouti zélèv pé
menné lékòl ki ké rédé-yo aprann lékòl pi byen. Chèché, fouyé pou touvé sé (23) zouti-
la é èvè sé (13) lèt-la ké rété la, ou ké pé maké non a on zouti zélèv pa bouzwen pou
byen aprann lékòl mé sèlmanti, yo pé pa viv san’y konnyéla.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J H I
1 S E V W S K E L T C P K
2 I K I B K O K F R H E A
3 Z I L L O N E E O I N L
4 O B T A T P S T U M S K
5 K T R N C A A B S I O I
6 R N E K H G K K F Z T L
7 E E G A A O L L L P P A
8 Y W O Y N N E E A K A T
9 O P E E O M K U K I P R
10 N K L A S E O S O T Y I
11 R A P O T E L B L E E S
Zouti pou zékolyé byen aprann lékòl:
Lakòl / skòtch / pwentbik / gonm / blan / konpa / règ / liv / ékè / kayé / rapòtè / fèt / kalkilatris
/ Klasè / kréyon / sizo / chimiz / kitè / sak-lékòl / klé USB / trous / penso / papyé.
On Zouti zélèv pé pa fè san’y ? Téléfòn pòwtab
Ecoles, collège et Lycée à Pointe-à-Pitre
Dans une ville de Pointe-à-pitre toute carrée, tu trouveras les noms d'établissements
scolaires que tu as peut-être fréquentés ou que tu fréquentes encore. Ces
établissements ont vu des générations entières venir y chercher éducation et savoir
avant de devenir les hommes et les femmes de demain. Au final que du Bonheur !
Trouve les tous avant de pouvoir trouver le nom d'une école située dans le quartier de
Bergevin qu'on a dû démolir avant qu'elle ne renaisse de ses cendres quelques années
plus tard.
(N'oublie pas que les mots peuvent être inscrits dans tous les sens, même à l'envers.)
A B C D E F G H I J K L
M N O
1 L C H E V A L I E R D E R I R
2 A I F E R N A N D E B S M B A
3 U N E S T O R D E K O T A A P
4 R R A Y M O N D E E N G S I H
5 I M F R O N T D B R C E S M A
6 C I L E O N F E A M H O A B E
7 I C T C A E M M A A R B R L
8 S H E A M S I E B D M G I I C
9 Q E M R E A X R U E P E E D I
10 U L L N D D A A C C S S L G P
11 E E A O E I E L K V E J L E O
12 O T C T E C A R N O T E E P L
13 B O C H F E N G A R O L L R I
14 C I D E M E S A L V A T O R N
Écoles, collège & Lycée à Pointe-à-Pitre :
(Collège) Front-de-mer/ (Ecole) Raymonde Bambuck / (Collège) Michelet / (Ecole) Fernande
Bonchamps / (Lycée) Baimbridge / (Ecole) Amédée Fengarol / (Ecole) Cidémé Salvator / Raphaël
Cipolin / (Lycée) Chevalier de St Georges / Léon Feix / (Collège) Nestor-de-Kermadec / (Collège)
Sadi-Carnot / (Lycée) Carnot / (Ecole) Lauricisque / (Lycée) Boc-Calmet / (Lycée) Massabielle.
École qui a su renaître de ses cendres : Raphaël JOLIVIERE
Ecoles, collège et Lycée à Pointe-à-Pitre 2
Dans une ville de Pointe-à-pitre toute carrée, tu trouveras les noms d'établissements scolaires
que tu as peut-être fréquentés ou que tu fréquentes encore. Ces établissements ont vu des
générations entières venir y chercher éducation et savoir avant de devenir les hommes et les
femmes de demain. Au final que du Bonheur !
Trouve les tous avant de pouvoir trouver les noms créoles d’autres écoles moins institutionnelles
et aux résultats plus que contrastés. (N'oublie pas que les mots peuvent être inscrits dans tous les sens, même à l'envers.)
A B C D E F G H I J K L
M N O
1 L C H E V A L I E R D E P E R
2 A Y F E R N A N D E B S M B A
3 U N E S T O R D E K O T A A P
4 R R A Y M O N D E E N G S I H
5 I M F R O N T D B R C E S M A
6 C I L E O N F E A M H O A B E
7 I C T C A E E M M A A R B R L
8 S H E A M S I E B D M G I I C
9 Q E M R E A X R U E P E E D I
10 U L L N D D D C C S S L G P
11 E E A O E I E Y K E T A L E O
12 B T C T E C A R N O T L E O L
13 B O C F E N G A R O L B I I
14 C I D E M E S A L V A T O R N
15 S L A P E R S E V E R A N C E
Écoles, collège & Lycée à Pointe-à-Pitre et aux Abymes : (Collège) Front-de-mer/ (Ecole) Raymonde Bambuck / (Collège) Michelet / (Ecole) Fernande Bonchamps / (Lycée) Baimbridge / (Ecole) Amédée Fengarol / (Ecole) Cidémé Salvator / Raphaël Cipolin / (Lycée)
Chevalier de St Georges / Léon Feix / (Collège) Nestor-de-Kermadec / (Collège) Sadi-Carnot / (Lycée) Carnot / (Ecole) Lauricisque / (Cité scolaire) la Persévérance / (Lycée) Boc-Calmet / (Lycée) Massabielle.
Les noms créoles d’autres écoles moins institutionnelles : Lékòl-péyé/ Lékòl-dèyè-tablo / Lékòl-bis
Mokaché pou zendyen Gwadloup
Adan ti péyi gwadloup, ou tini enpé fanmi zendyen ki débaké èvè sipé yo té tini
akomansé èvè non a yo yo rivé kenbé lèwvwè nèg désandan a èsklav pèd ta yo. Adan
on sérémoni zendyen tou karé, gadé-vwè si ou ka rèkonnèt détwa non zendyen ou
konnèt (yo a 15). Èvè sé (6) lèt-la ké rété la, ou ké touvé non a on bato ki menné-yo
komansé on vi tounèf an péyi Gwadloup.
A B C D E F G H I J K L
1 V I R A S S A M Y L M V
2 E P A J A M A N D Y A E
3 N A R A Y A N I N R D L
4 B S I N G A R I N S A A
5 A S I T C H A R N A S Y
6 C P I R B A K A S H S O
7 H R A M S S A M Y A A U
8 A B O U L L A H L I M D
9 O I T A N G A M E N Y O
10 M O U T O U S S A M Y N
11 P E R I A N A Y A G O N
Non a fanmi zendyen : Virassamy / Tangamen / Narayanin / Bacha / Moutoussamy / Vélayoudon / Pajamandy / Sitcharn / Boullah / Perianayagon /
Ramssamy / Singarin / Pirbakas / Sahaï / Madassamy.
Non a bato-la ki menné yo ? Loréli
Zanfan Lakarayib, Lamérik santral é Lamérik di sid
Mi on bèl fanmi mi ! Lakarayib ! Adan on lanmè tou karé, ou ké ni pou touvé enpé zil é
péyi ou ka touvé on koté yo ka kriyé Lakarayib é ozalantou ki ké byen kontan vwè-zòt
(yo a 16). Èvè sé (7) lèt ké rété la ou ké pé touvé non yo chwazi pou kriyé on kyolé til
zil ou ka touvé an èspas-lasa.
A B C D E F G H I J
1 A K I R A T S O K N
2 S S I R I N A M Z S
3 E G I Y A N A I I E
4 N A B E L I Z A L N
5 B A R O U B A N V K
6 A B A W B A D G Y R
7 W P A N A M A I E I
8 T B A A M A S Y W S
9 M O N S E R A B J T
10 G W A T E M A L A O
11 Z I L K A Y M A N F
12 L S A L V A D O N Z
Zanfan Lakarayib é o zalantou :
Gwatémala / Kòstarika / Panama / Béliz / Zil vyèwj / Bawbad / Baamas / Sirinam / Angiy /
Monséra / Giyana / Senbawt / Arouba / Zil kayman / Salvadò / Senkristòf.
Non yo chwazi pou kriyé on kyolé til zil : Bannzil
Kilti zendyen kontré Gwadloup
Kilti kréyòl ka touvé’y kon mozayik davwa sé konsidiré diféran kilti é diféran pèp kontré
pou viv ansanm, pou fè yonn. Lè zendyen débaké an péyi Gwadloup, yo pa vin tousèl ;
yo vin èvè kilti a yo, on kilti yo goumé pou kenbé jik jòdijou. Adan ti karé-lasa, ou ké
touvé on séri (13) mo ka rantré adan kad a kilti zendyen. Chaché-yotout é èvè sé (6)
lèt-la ka rété la ou ké touvé non a on vil a péyi Lend koté yo té ka fabriké on istil tisi
tout gwadloupéyen konnèt.
A B C D E F G H
1 N E M N E Y A M
2 K O L O N B O S
3 K M A L A B A A
4 A A P O T O U N
5 L C H I V A A B
6 K G A N E C H L
7 I T A M O U L A
8 T R S A R I D N
9 A M A S A L E N
10 Z A N D O L I I
11 S V E P E L E M
Kilti zendyen :
Tamoul / vèpèlè / kolonbo / potou / sanblanni / sari / Ganèch / mayenmen / zandoli / kalkita /
malaba / masalè / Chiva.
Non a on vil a péyi Lend? MADRAS
Péyi a lorijin a on istwa kréyòl
Avan listwa a pèp kréyòl komansé, yo ka touvé yonndé fondas a kilti a yo ki sé Léwòp,
Lanmérik oben Lafrik. Adan on kat a listwa kolonyal tou karé, ou ké touvé non a 26 péyi
ki vini fasadé an doulè limanité. Touvé-yotout é èvè sé 9 lèt-la ké rété la, ou ké sa maké
non a on réjyon si a pa on pèp ki mété grenn sèl a’y adan kilti kréyòl.
(Pa oubliyé ou pé touvé mo ka pati agòch, adwèt, doubout, alanvè oben menm antravè.)
A B C D E F G H I J K L
M O
1 L S E N E G A L T O G O L L
2 E M A L I R W A N N D A A E
3 T L P O W T I G A L L L F Z
4 Y I K A M R O U N L A E R E
5 O T L E P E Y I B A N S I T
6 P A L A N G L E T E G P K A
7 I L K L A F R A N S O A D Z
8 G I O A B E N E N K L G I I
9 A G N A B E L J I K A N S N
10 B I G K O T D I V W A R I I
11 O N O A Y L E K O M O W D I
12 N E B I W K I N A F A S O B
13 Z A Y I W G A N A T C H A D
Péyi a lorijin a on istwa kréyòl :
Zayiw / Sénégal / Togo / Lézétazini / Kamroun / Gana / Langlètè / Lafrans / Giné / Pòwtigal /
Langola / Bénen / Bèljik / Mali / Kongo / Lépéyiba / Tchad / Gabon Litali / Létyopi / Rwannda /
Kòtdivwa / Biwkina Faso / Lèspagn / Lékomòw / Lafrik di Sid.
Non a on réjyon si a pa on pèp ki mété grenn sèl a’y adan kilti kréyòl ? Lakarayib