ar1_2016

7/25/2019 ar1_2016

1/27

1/2016Poklidn ivot nen zadarmo 2Rozhovor s ministrem obrany R MartinemStropnickm

Desetilet vize 6Koncepce vstavby Armdy esk republiky pinpln, jak by AR mla vypadat v roce 2025

Zmnily se pedevm priority 10S editelem sekce rozvoje a plnovn schopnost MOgenerlem Pavlem Adamem jsme si povdalio brann legislativ a koncepci

Vcvik v obydlench

oblastechstrana 1415

Projekt Trident m pispt k pprav tborskchvojk na veden modern vlky

7/25/2019 ar1_2016

2/27

obsahPoklidn ivot nen zadarmo 2Rozhovor s ministrem obrany R Martinem Stropnickm

Desetilet vize 6Koncepce vstavby Armdy esk republiky pin pln,

jak by mla armda vypadat v roce 2025

Zmnily se pedevm priority 10Rozhovor s editelem sekce rozvoje a plnovnschopnost MO brigdnm generlem Pavlem Adamem

Pomnk legionm 13Japonsk hbitov Fu se stal mstem poslednhoodpoinku pti s. legion

Vcvik v obydlench oblastech 14Projekt Trident m pispt k pprav tborskch vojkna veden modern vlky

esk Hindy v Afghnistnu 16Podpora afghnsk armdy nespovala jen v dodvcevrtulnk Mi-24/35

Prioritou je prevence 18V VN odstartoval nov projekt pro zlepen peo vlen veterny

Pprava instruktor 20Zavedenm neletlnch zbran pro poteby Vojenskpolicie jsme o krok dl

Pebory resortu MO 2016 21

idi panduru 22Pedstavujeme vojensk profese

Domino 24Zaujalo ns v posledn dob

Sta jen vas zmknout spou 26Lid kolem ns

Nov KORPION 28Nstupce s. legendy, kter spn slouila destky let

Syrsk tanky v obansk vlce 30Technika a vzbroj

Eva nov slovensk 155mm samohybnkomplet 32Technika a vzbroj

Scorpion HMIT na letounech A-10C 35Technika a vzbroj

Legenda se vrac 36VH zskalo do sbrek nadzvukov MiG-29

Vtzstv nen zadarmo 38Lid kolem ns

Denk z Guantnama 39Vybrali jsme pro vs

Sdruen ptel Vojensk zempisna povtrnostn sluby 40Pedstavujeme obansk sdruen a organizacespolupracujc s Ministerstvem obrany R

Oznmen o pjezdu nov elektronicky 41VLRZ

Vyzkouej svj posteh 41Naleznete pt rozdl na obrzku prvorepublikovarmdn pistole vz. 24?

S hocm grantem ve znaku 42Vojensk policie v t podob, jak ji znme, existuje jiptadvacet let

Vzpomnky na rok nula 44Od zapojen Armdy esk republiky do operace IFORpod velenm NATO uplynulo dvacet let

Seznamte se s vojenskm hodnostnm oznaenmarmd NATO Portugalsko 46Manul profesionlnho vojka

Intern komunikan portl 47

Novodob ika 48Historie

KRKOMEN je o hlavtydenn tetapov zvod v zimnch podmnkch, sjezdovbeck lyovn, horolezectv, pesun podle mapy i peite voln prod. V neposledn ad simulace innostiojensk hldky v neznmm horskm ternu, spojen sechranou osob. To je ve zkratce KRKOMEN, oteven peborelitele pozemnch sil AR v zimnm prodnm vceboji.

Koncem loskho roku se utkalo na Brdlerovch boudche pindlerov Mln osmnct tlennch drustev.

A zvtz ten nejlep! tmito slovyahjil velitel 15. enijnho pluku plukovnkobert Bielen prvn den pebor. V lo-km ronku zmila sly drustva z 15. e-jnho pluku, 14. pluku logistick podporyardubice, tvar 7. mechanizovan bri-dy, Univerzity obrany, Fakulty tlesnchovy a sportu Univerzity Karlovy, 43. v-adkovho praporu Chrudim, 102. pr-kumnho praporu Prostjov a drustvo

konosk Horsk sluby.

Historick tradice prvnepublikySvm obsahem a pojetm navazuje

RKOMEN na kadoron konan zvodyaskch hldek eskoslovensk brannoci v dob prvn republiky, kdy byly lya-

k zvody organizovny Skupinou tlesnmravn vchovy kolnho a vcvikovho

ddlen Ministerstva nrodn obrany. Ko-aly se ve vcvinch stediscch, kterla tehdej armda zzena hlavn pro

cvik horskch jednotek v lyovn a horo -zectv. Mezi hlavn patila stediska v e-zn Rud na umav, Starm Smokovci

e Vysokch Tatrch, Karlov v Beskydechpindlerov Mln v Krkonoch. Na sou- nominovala svoji hldku kad divize,

horsk brigda, i tak Vojensk akademiev Hranicch. Na elnch pozicch se ovemvdy umsovali pslunci horsk pchotya hraniskch jednotek. Disciplny, ve kte-rch se soutilo, odpovdaly tehdej dob.Byl to napklad zvod ve stylu a zastavo-vn, zvod ve skoku, hldkov zvod i z-vod pekkov. Se znikem prvn republikyskonily i zvody lyaskch hldek esko-slovensk brann moci. Po druh svtov

vlce se lyask zvody konaly i nadlev rmci eskoslovensk lidov armdy, aleji ne v duchu demokratickch mylenekprvnho prezidenta Tome Garrigua Ma-saryka, pedvlen armdy a Sokola, kterstl u zrodu vojensk tlovchovy za prvnrepubliky.

KRKOMEN dnesSout tlennch drustev vyaduje

vysokou rove individulnch schopnosta dovednost, stejn jako tmovou spolu-prci, vysvtlil kapitn Eduard Zka, spor-tovn editel zvodu. Prvn den loskchpebor byl zamen pedevm na sjezdya vstupy a vloenou disciplnou byl skokna lych. Drhu sjezdovch discipln orga-niztoi chystali nkolik dn, z nejblihookol naveli snh, pot vytyovali trasu,upravovali skokansk mstky. Nakonec se

organiztorm povedla zamlen zmen-enina sjezdov trati Lauberhorn, na kterse jezd zvody svtovho pohru ve v -carskm Wengenu. I zvodnky ji v prvnetap zvodu tra pekvapila a dolo k ne -jednomu pdu na skocch. Soust sjezdo-vch discipln byl i divcky zajmav zvodve skicrossu. Den byl zakonen nonmorientanm zvodem v okol Brdlerovchbud.

Tenikou na dortu cel druh etapy byladisciplna Monte Negro, usmv se kapitnZka. Jednalo se o lanov pekky nadkaskdou vodopd a lomem. Po dalmvstupu ekal drustvo transport bedena kulometu na vrchol skalnho tvaru Pev-nost a vybudovn kulometnho hnzda.

Kad si shl na dnoPosledn etapa zvodu patila krosovmu

tafetovmu zvodu na tyi kola s dlkouokruhu 3 200 metr a vkovm peve-nm 500 metr. Pestoe v rmci republikypli zimn poas lyam nepeje, na vr-

cholcch Krkono je nejen snh, ale i mlhaa vtr. Zvodnci tak bojovali nejen s nro-nm ternem, zt a koly, ale i s nepznpoas. Je to jenom v hlav, je pesvdenjeden z rozhodch pebor, fyzicky si ka-d shne na dno, a pak je to jenom o hla-v. Zvod je nejen o vdri, ale i o naden.Nkte z astnk se vrac kadm rokema jdou do zvodu naplno a celm srdcem.

Zaslouen vtzstvsedmiky

Cel zvod dokonilo osm drustev,z nich na prvnm mst se s 2 021 bodyumstilo drustvo ze 73. tankovho pra-poru, ve sloen nadporuk Viktor No-votn z Buovic, svobodnk Milan Wursta destnk Ivo Vrba z Pslavic. Na druhmmst skonili dobrovolnci Horsk sluby

Radoslav Groh, Stanislav Groh a Michal Uri-ga a na tetm zchrani ze 153. enijnhopraporu ve sloen rotmistr Michal Novk,rotn David Nitra a eta Zdenk Streichs-bier. Pro n to byl souasn nominanzvod pro Winter Survival. Nejhor je asivdy vstup do kopce, shoduj se zchra -ni, ale lovk to tak njak ek, kdy una ten zvod jde. Souhlas s nimi i pslun-ci Horsk sluby, e k nejnronjm patilyprv vstupy s pevenm. Prvn drustvanavc musela prolapvat snh a la s plnouvbavou. Navc v nich polohch snhnebyl, take jsme museli nst i lye, dodalnadporuk Novotn z vtznho drustva.

Pprava trati je nronTra a jednotliv disciplny vznikaj vdy

asi msc a jsou vsledkem prce celhotmu. Ji v jnu kapitn Zka pmo v Kr-konoch mapuje a prochz trasu, a kdynajde vhodn msto pro plnn disciplny,ur jej zkladn obrys. Pozdji ji s kolegyna mst spolen prodiskutuj a nslednrozpracuj. Celou trasu vyzkou pedema i v prbhu zvod ji kontroluj a vytyuj.

Orientan zvod pebor je mo-n kadoron sledovat on-linena www.krkomen.cz a zjemci i fandovzvodnk zde najdou i prbn informa-ce vsledk jednotlivch drustev.

Text: kapitnka Miroslava tenclov a kapitnEduard Zka, foto: autoi a astnci peboru

Lahdkou bylo MonteNegro

V brzkch rannch hodinch odstarto-vala druh dvoudenn etapa, dlouhvce ne 50 km, a v oba dva dny zvodncizdolali peven vce ne 4 000 metr, do-dal kapitn Zka. Bhem tto nron etapyplnila drustva bodovan disciplny. Prvnden museli zvodnci navzat spojen pro

zskn souadnic dalho postupu, ekalaje asovka bom Kotelnch jam a nsled-n freeride (jzda volnm stylem) korytemKrvavho potoka, zdolvali sklu vetnpepravy ly, stleli po zti z malorky.Ped nonm bivakovnm v prod dora-zili ke srubu, kde byla simulovna nehodase zrannmi po vbuchu plynov bombypi nesprvn manipulaci. Kad astnk sipo celou dobu nesl stravu, kompletn hor-skou vbavu, lavinov set, nezbytnost bylabuzola. V prbhu ter odstoupilo desetdrustev, a ji z dvodu zrann zvodn-k, diskvalikace i vyerpn. Bylo to pli nron, uznal jeden z nich. Nkte pokra-ovali i s krvavmi puchi. Nsledujc denpily outdoorov koly, simulovan lavino-v nehoda, spojen s vyhledvnm osob,stelba za jzdy na lych i nedobrovolnkoupn v Blm Labi, kde byly na lampio-nu pipevnny postupov souadnice.

7/25/2019 ar1_2016

3/27

2 A report 1/2016 3A report 1/2016

Poklidn ivot nenZADARMO

Martin Stropnick: Po nstupu do funkce bylo pro mne jedno z nejpjemnjch zjitn to,jak jsou nai vojci kondici.

Vlda esk republiky se koncem loskho roku ocitlajakmsi pomyslnm poloase. Pi tto pleitosti jsmeodali o rozhovor ministra obrany R Martina Stropnickho.

dy jste nastupoval do funkce ministra obrany, na-adlo vs, e bhem velice krtkho obdob se z-adnm zpsobem zmn bezpenostn situace a vyudete muset eit nron koly spojen s kon-kty na Ukrajin, v Srii a rozshlou uteeneckounu?Urit mne to nenapadlo. Kdy se sta-

e nco pekvapivho, tak politik vtinoukne, e to oekval. J se tohle od poli-

k uit nehodlm. Piznm se, e patmtm devadesti devti a pl procentm

d, kte neoekvali takov dramatickvoj bezpenostn situace. V dob mhomenovn sice na Ukrajin byly ty udlosti v u ritm chodu, mlokdo ale oekval,e se vyvinou tmto smrem. Pokud se te

migran krize, tam to bylo urit pekva-pen pro vechny. Cesty pes Stedomodo Itlie existovaly ji nkolik let. Nkolikmilin uprchlk, o kterch se dnes mluv,je ale nco naprosto bezprecedentnho.

Jak moc je to pro lovka obtn, kdy takkajcspadne do funkce a okamit mus eit takto z-van zleitosti a nikdo mu pitom neposkytnestandardnch sto dn na zorientovn?

M startovac pozice byla z mnoha ohle-d skuten sloit. Krom bezpenostn-ho kontextu se jednalo i o to, e armdabyla lta podnancovan a m obrovskvnitn investin decit. Navc m jmeno-vn pedchzela ednick vlda a tden

ministrovn pan Peake. Cel ta bezpro-stedn historie ministerstva byla ponkudrozhran. Na to samozejm reagovali za -mstnanci uritm zneklidnnm. Atmosf-ra v t dob nebyla bhv jak. V dsledkutoho existovala jist oekvn. Vichni sisamozejm kladli legitimn otzku, co tenStropnick bude na obran dlat. Nebyljsem tak nejapn, abych pedstral, e jsemletitm odbornkem na armdn zlei-tosti. Na druhou stranu jsem ml vhodudiplomatick minulosti. Funkce ministraobrany je ze ticeti procent zleitost me-zinrodnch styk, kontakt a jednn, as-to na velmi vysok rovni. Osobn si ne-doku pedstavit, e bych do tto oblastiml vstoupit bez pedchoz diplomatickpraxe. Tch turbulenc byla skuten celada. Kdy si k tomu pipotete, e bhemmho prvnho roku ve funkci dolo k tra -gdii v Afghnistnu, kter pedstavovala

nejvt hromadnou ztrtu na ivotech na-ich vojk od konce druh svtov vlky,a pak jet ta patlie s Vrbticemi, tak ka-d asi mus uznat, e speciln ten rok 2014byl hodn napjat.

V minulosti jste uritou dobu zastval funkci minis-tra kultury. Jsou tyto resorty hodn rozdln?

Diametrln. Vychz to ji jen z toho z-kladnho, e Ministerstvo kultury je prostmench rozmr. Te nemluvm o vzna -mu, ale o potu zamstnanc a rozpotu.Pi v ct k Ministerstvu kultury, zkladnvznam Ministerstva obrany je charakteri-zovn jednm z nejpodstatnjch atributsttu, tedy kolem dbt o bezpenost na-ich oban a zemn celistvost. Po thlestrnce je to tedy nesoumiteln. Na dru -hou stranu ale, napklad pokud se te ur-itho typu administrovn, vzniku vldnchmateril, jejich aprobace, ale tak jednn

s poslanci, jsou si ob ministerstva podob-n. Zkuenosti, kter jsem v tomto smruzskal na kultue, mi urit hodn pomoh-ly. Z naeho hnut ANO jsem byl asi jedin,

lovk nevyhne koniktnm situacm. Prak-ticky kad rma, kter se k zakzce nedo-stane, m minimln patnou nladu. Nentak sloit to potom dostat do novin, nentak sloit z toho vyrobit urit pbh, kterjako by dval najevo, e ten n vbr ne-byl transparentn a eln. V tomto smysluministr obrany bude vdy stt na velmi ten-km led. Pivedl jsem si zkou skupinu lid,nejblich spolupracovnk, kterou jsempostupn bhem roku doploval. Jednalose o jedince, kter jsem znal, kterm jsemmohl dlouhodob dvovat a kter jsemnemusel hldat i provovat. lovk totipiel na ministerstvo jako do minovhopole. Spousta lid mne od toho odrazovala,kala, e se to ned zvldnout, ned ustt.Nechci sm sob vystavovat njak vysvd-en. Aby lovk byl frov, je poteba ci,e ji pi mm pchodu byla na minister-stvu ada kvalitnch lid, kte peili vechna

ta zemtesen, a spolehnout se na n d.A pak jsou tam samozejm i ti dal. Na toje ale poteba vymyslet dostaten kontrol-n mechanismy.

V tm nejblich spolupracovnk doznalza uplynul dva roky pomrn vraznch zmn.Nemal vliv na to mlo pijet zkona o sttn slub.Pedstavuje nco podobnho uritou komplikacipro prci vrcholnho manara?

Ani ne. Myslm si, e to k tomu pat. Lid-sk potencil je to nejcennj. A to i v ar-md. Mete mt jakoukoliv techniku, kdyvojk nebude vnitn, psychicky i lidskyodoln, kvalitn, siln, pak mu nepomohouani ty nejlep zbraov systmy. U edn-ka, s prominutm, je to podobn. U ns jetakov tradice, e ada mu tou po pres-tin vizitce, a ne vdy si pipoutj, e s nje spojena obrovsk mra odpovdnosti.Obrana obn tedy i velk penzum perso-nln prce. Jedna vc je vybrat si ty nej-bli spolupracovnky. Tm to ale nekon.Ministr samozejm neme dlat mikro-manaera. Mus vak znt i editele odbor,

oddlen, to je hrozn dleit. Mus umtty lidi motivovat. Tedy nejen je pochvlit,ale kdy to nefunguje, tak jim i vynadat. Tovechno vyaduje as, energii a tak njakodhad. Nespornou vhodou v tomto smruje vk. Zhruba od ptaticeti let j sem pra-coval ve vedoucch pozicch. Samozejmmench ve srovnn s tm, co dlm te.Pesto a proto se musm znovu a zno -vu uit. Dozrvm k vt trplivosti a nej-sp i k jistmu zmouden. Ne vdy takovten halasn atak na vkon pin vsledky.V tomto smyslu mi pomohlo i editelovnv divadle. Jestli je to nkde psychologickynron, tak je to pesn tam. V divadlemuste pracovat s vyhrocenmi individua-litami a lidmi zaloenmi pomrn dostemocionln. Jinak by ani nemohli dlattoto povoln. Pi tto prci jsem uritudlal njakou tu chybu, ale hodn jsem setam i nauil. Pokud bych to tedy ml shr-nout, tak personln prce je minimlnpadest procent spchu.

Vlda schvlila Koncepci vstavby Armdy eskrepubliky. Pedstavuje pro vs tento dokument

kdo ml pmou zkuenost s vkonem funk-ce ministra. Znovu ale km, e obrana jenesoumiteln. M velkou civiln sloku,ale pedevm m tu nejpodstatnj st,kterou je armda. M ti nemocnice, tyisttn podniky, dvanct rekreanch za-zen, historick stav, Vojenskou policii,zpravodajskou slubu. Je to obrovsk kon-glomert innost. V t i zbru je asi tenzsadn rozdl.

Do resortu jste nastoupil s tm, e dv, ne se zanenavyovat jeho rozpoet, je poteba ucpat dry, kte-rmi veejn nann prostedky utkaj. Podailose vm splnit tento kol?

Doufm, e ano. Musm to zaklepat, alenm se vyhbaj a pevn vm, e i bu-dou vyhbat afry. A to je jedna z podstatfungovn tohoto ministerstva. Nebude-me realizovat pedraen, neodvodnnnkupy. V ppad akvizic se samozejm

7/25/2019 ar1_2016

4/27


kousi kuchaku, podle kter budete ty zbvajcky ve funkci postupovat?Urit ano. V pololet tto vldy mme

kladn dokumenty zpracovny a schvle-y. A to je dleit. Za to bych rd pod-oval vem spolupracovnkm vetn Ge-erlnho tbu, kter se podlel jak na ttooncepci, tak i na bezpenostnm vhleduo roku 2030 i na brann legislativ. Toechno jsou jasn zkladn kameny dlou-

odobho stavebnho konceptu. Jsem rd,e armda konen takovto dokumenty. Je v nich toti jednoznan dno, co,

dy a jak si bude poizovat. Vrazn to totimituje takov ty sklony k improvizaci. Po -ud se improvizuje, tak je vdy vt nebez-e njak nehospodrnosti i netrans-arentn zakzky. Jsem hrozn rd, e tytoaterily mme k dispozici. Jsem hroznd, e v tomto smru jsme se s panem

enerlem Bevem bez problmu shodli.

me te jednoznan jzdn d.

e vdy asi bude v esk republice rst tak vraznub domc produkt jako nyn. Jak moc obtne bt naplnn cl, kter obsahuje koncepce?Koncepce vychz z realistickho vhledu

astaven rozpotu. Mme stanoven jasnnann pln na roky 2017 a 2018. Mte sa-ozejm pravdu, e nikdo neme pedv -

at vkonnost ekonomiky. Na druhou stra-u: v dn ze vech tch analz a vhledkonomick situace, a to vypracovanchbornky stojcmi mimo resort, nen nic,eho bychom se mli obvat.

mda byla nasazena pi ochran Vrbtic, cvi po-lovn Policie esk republiky pi ochran hranic.amen to, e do budoucna by se mohla zmnit jejle vce ve prospch integrovanho zchrannhostmu a policie?Tuto otzku v souasn dob e celda zem. Kdy jsem byl ped nedvnemMaarsku i ve Slovinsku, kde jsou na -

azeni nai vojci a zdravotnci, tak jseme o tom bavil se svmi protjky. Takni e stejn problm. Napklad Maaivli tomu museli zmnit celou legislati-

u. Ve vtin zem je to tak, e na zemanho sttu sehrv vedouc roli pi mi-odnch situacch policie. Pokud je tedy

rmda nasazena v rmci integrovanhochrannho systmu, tak je to v ppa-ech, kdy policie ji na een situace ne -a svmi silami a vlda rozhodne o jejmoslen armdou. Na druhou stranu jsmekali s lidmi z Generlnho tbu, e by

ylo dobr, aby v takovchto ppadech ar-da psobila s uritou autonomi. Pokud

ychom se tedy ist hypoteticky astnilijak aktivity v pohrani, tak vdy vr-holem t pyramidy bude policejn velitel.rv jemu bude podzen vojensk velitel.dy ale armda dostane njak konkrtnkol, pak ji jeho naplnn me provdtutonomn. A to a ji by se jednalo o ste-en njakho konkrtnho seku, vybudo-n humanitrnho tbora a zajitn jehorovozu, nebo o jinou innost. Jednotliv

sloky by se rozhodn nemly pekrvat.Armda m adu specickch schopnost.Ty zajiuj speciln vycvien vojci, ktemaj k dispozici pslunou techniku. Spolu-prci armdy a policie je tedy teba pelivkoncipovat a skloubit.

Mediln diskuse, kter pedchzela pijet brannlegislativy, pli nesvdila o ochot veejnostipodlet se na obranyschopnosti tto zem. Nezvyklijsme si a pli na pohodln, spotebn zpsobivota?

Mte pravdu, zvykli. Ale nejen my, je tocharakteristick pro naprostou vtinu oby-vatel evropskch stt. Mnoz z nich vnmajzajitn obrany zem jako kol pro profe-sionln armdu, kter se bnho obananetk. Existuj ale svtl vjimky. Napkladv Polsku si lid jsou daleko vce vdomi,e je poteba podlet se na zajitn obra -nyschopnosti zem. Kdy zde vloni na jae

bylo vyhleno cvien zloh pro pt tiscvojk, pihlsilo se jim ptaticet tisc dob-rovolnk. V tto zemi jsou ale jin historic -k zkuenosti a tradice.

V zpadn Evrop vak k uritmu po-citovmu odtren dolo. U ns to bylodo znan mry podobn. Podle mho n -zoru to zpsobily dva faktory. Jednm bylaprofesionalizace armdy a druhm naelenstv v NATO. To nm samozejm dvbezprecedentn bezpe-nostn zruky. Na druhoustranu se a pli mytizujelnek 5 Washingtonsksmlouvy, podle kterhoje tok na jednoho lenaAliance povaovn za tokna vechny. Z eho lo-gicky vyplv kolektivnobrana ve prospch na-padenho sttu. Ono toale tak samozejm nen.Washingtonsk smlou-va m tch lnk vce.Nesmrn dleit je l-nek 3, kter je nezbytnm

pedpokladem pro aplikaci lnku 5. Hovoo tom, e kad lensk zem mus udlatmaximum pro zajitn sv obranyschop-nosti. Jinak by v tom aliannm vlaku bylsam ern pasar a jeden by spolhalna druhho. Proto jsme se tak s gener-lem Bevem snaili koncepci hodn sta-vt na lnku 3. My sami musme prokzatschopnosti a bt kredibiln. Prv takovmualiannmu lenu by v nouzi pravdpodob-n pili ti ostatn na pomoc.

Ale ono to s tou reakc veejnosti zasenen tak jednoznan. Myslm si, e disku-si v nemal me ovlivnily takov ty prvotnpekroucen zprvy. V nkterch mdichse napklad mluvilo o tom, e Stropnickzavd vojenskou zkladn slubu. Musmale ci, e i v tto fzi, kdy jsem musel vy -svtlovat a pesvdovat, e to tak nen,jsem dostval adu e-mail a vzkaz pe-devm od en a od matek, kter by nco

podobnho pivtaly. Psaly, e konen tenjejich syn se nau njak kzni a podku.Konen z toho jejich holobrdka vyrostekus muskho. Nemohu tedy ci, e by tareakce byla celkov negativn. Bylo docelazajmav sledovat, jak si spolenost muse-la svj nzor utbit. Te, kdy v legislativnamsto povinnch odvod mme dob-rovoln, je to vlastn jaksi test obanskangaovanosti naich lid. Uvidme, kolik se

A faktaMartin Stropnick se narodil 19. prosince 1956.Po ukonen Divadeln fakulty AMU psobilv Mstskch divadlech praskch a v Divadlena Vinohradech. Od roku 1990 pracoval na Mi-nisterstvu zahraninch vc: v letech 19931994jako velvyslanec esk republiky v Portugal-sku, v letech 19941997 jako velvyslanec v Itliia v rozmez 19992002 jako velvyslanec R u Sva-tho stolce. V roce 1998 byl lenem ednickvldy jako ministr kultury. V obdob 2003 a 2012byl umleckm fem Divadla na Vinohradech.

nm jich pihls. Nestavme na tom kon-cept armdy, je to samozejm jen dopl-kov sloka.

Nkte politikov v tto souvislosti volali dokoncepo obnoven vojensk zkladn sluby. Dovedete siv souasn dob vbec nco takovho pedstavit?To by asi veejnost nepijala?

Nedoku to posoudit. Urit by to cht-lo od vldy a od ministra obrany hodnodvahy. Muselo by to dostat i nemal a-sov prostor, bhem kterho by probhaladkladn diskuse. Ta by pitom nesmla bthysterick, ale vcn. Myslm si, e njakti i tyi msce sluby by nikomu jehoprofesn ivot nezabrzdily ani nezastavily.Take vnitn jsem nejsp toho ptelem.Ono je dobr pipomenout lidem, e tenn docela poklidn ivot, na kter jsmesi zvykli, nen zadarmo. Tady ale musmezdraznit, e nco podobnho nenastane.

Hovome ist teoreticky. Nerad bych, abyse ztra objevila zprva, e ten Stropnick uzase obnovuje povinnou vojenskou slubu.

Mlad generace mnohem vce cestuje, ije kosmo-politn. Nen to jeden z dvod, e ji nem takovvztah k symbolm a historii tto zem jako tebagenerace, kter za eskoslovensko bojovala v dobdruh svtov vlky?

To je hodn sloit tma. Na jedn stranjsme svdky jistho vynoivho se patrio-tismu, kter a nkdy inklinuje k nechcikat nacionalismu, ale k emotivnmunrodovectv. Ped patncti dvaceti lety setermn nrod pouval zcela vjimen. Provtinu lid, vetn mne, asocioval nacio-nalistickou politiku, kter fungovala ve ti -ctch letech minulho stolet a vystilav druhou svtovou vlku. Vdy jsem mlk tomuto slovu pinejmenm ostych. To alevbec nesouvis s njakm patriotismem.Patriotismus je sprvn, zdrav. Ml by seale projevovat i jinak ne skandovnmna njakm zpase. To je hrozn snadn,tam je jednoduch bt patriotem. Mnohemt je jm bt, kdy napklad podvmedaov piznn. Tam se pozn, zda nkdo

ten stt neid, tam se ten vztah d mit.Jet dleitj ale je, zda je ten lovkochoten zapojit se do obrany vlasti, kterousi tak asto bere do st. Zda tak zn jejhistorii, alespo tedy elementrn. Zda v,z eho ta jeho zem vzela a m prola. Alei zda um spisovn mluvit a pst rodnmjazykem. Spoust kikloun a bojovnkza ryz estv to dl velk problmy.

k se, e zem, kter si nev svch hrdin, ne-bude dn mt, a je bude potebovat. V roce 2014ped Vnocemi jste spolen s manelkou poprvpipravili pietn vzpomnku na padl vojky Cestaza svtlem. Jak se zrodila mylenka na uspodnneho podobnho?

Udlali jsme to s uritm naptm, nev-dli jsme, jak to lid pijmou. Protoe aletato akce mla velice kladn ohlas, rozhodlijsme se zaloit uritou tradici a uspodali jii v roce 2015. Kdy jsme pili v Afghnistnu

v dsledku toku sebevraednho atentt-nka o pt vojk, ekali jsme s moj enouVeronikou na letiti ve Kbelch. Byli tami pbuzn padlch vojk. Z letadla tehdy

vyneli rakve, bylo to bolestiv a siln. Mu-sm ci, e bylo moc dobe, e tam byla mmanelka. Jej pstup k rodinm padlchtehdy hodn pomohl. Kdy jsme li dom,kali jsme si, e to nememe takto nechat,e musme pro rodiny, kter v minulostipily o sv blzk, nco udlat. Ta odezvapak byla velmi spontnn. Lid najednouvidli, e s tou ztrtou nejsou sami, e exis -tuj i jin, kte musej elit podobn situa -ci. V souvislosti s tm jsme napklad pilii na to, e neexistuje databze tchto osob.Zrove se urychlil vznik vojenskho chari-tativnho fondu. Kdy jsem byl v roce 2014v USA, tak jeden z mch nejsilnjch zit -k byla samozejmost a vudyptomnostcty k padlm vojkm. U tehdy jsem sikal, e bychom si z toho mli nco vzt.

Nemme v tomto smru pod jet pece jenomdluh? Pedevm novodob veterny a hrdiny obasnkte lid zpochybuj.

Jsme takov nrod glostor. U ns sezpochybuje prakticky vechno. Za uritchokolnost je to mon povaovat i za jakousikvalitu. Prost nemme rdi velk slova, pa -tos atd. Jsou ale vci, kter by mly bt ne -

dotknuteln. lovk by ml sklapnout kufry,nevejkovat, nezpochybovat to a projevitctu. V kad na vesnice je na nvsi n -jak pomnek, na kterm jsou jmna pad-lch z prvn svtov vlky. Byli to mlad kluci,kterm nebylo ani ptadvacet let. Z t malvesnice li nkam do Dolomit, kde je roz-stleli na padr. Je moc dleit, abychompeovali o jejich pamtnky a hroby, aby-chom o tom uili dti ve kolch. I j se sna-m svm dlem pro to nco udlat a pisptk tomu, e se na nae padl nezapomene.

Ped nedvnem jste se s vlastn ochrankou astnilcvien, bhem kterho jste si mohl na vlastn kivyzkouet nejen, jak vypad zsah proti agreso-rovi, ale i si napklad zastlet. Jak je v osobnvztah k takovmto bojovm disciplnm a ke sportuvbec?

Mj vztah ke sportu byl velmi aktivn celivot. Vkonnostn jsem hrl fotbal, prvn

dorosteneckou ligu. Jeden as jsem do-konce myslel, e se tm budu ivit. Skoniljsem s nm v osmncti letech, kdy jsem simusel vybrat mezi muzikou, divadlem, fot-

balem a slenou... Fotbal to tehdy prohrl.Na DAMU je ale tak hodn sportu. Je tamerm, vodck kurz, jzda na koni, taneca sportovn gymnastika, akrobacie. I v sou-asnosti se snam udrovat v kondici.

Na vojn jsem byl ale v dob normali-zanho temna: v letech 1982 a 1983. Teh-dy jsme armdu povaovali za expozituruSovtsk armdy. A ono to tak do znanmry bylo. Museli jsme neustle poslouchatnjak nesmysln politick kolen. Tehdypasivn rezistence bylo to jedin logick, colovk mohl dlat. Navc na DAMU jsme sez toho snaili dlat i legraci. Byli jsme protoneustle jednou nohou ve vojenskm vze-n. Navc pod nad nmi visel Damoklvme. Hrozilo nm, e by ns vylouili z ka-tedry a museli bychom jt na vojnu na dvaroky. lovk dost dobe nemohl mt k teh-dej armd kvalitn vztah. Vadilo mi tamskoro vechno. Odmtal jsem i to, e vojnaudl z nkoho chlapa. Ml jsem pocit,e tehdej vojna uila akort zavat se,pedstrat a podvdt. Podle mho nzo-ru to nemlo nic spolenho s vojnou na-ich dd, kte teba jako legioni proliRuskem.

A kdy porovnte tu tehdej armdu s tou sou-asnou, kterou jste ml monost poznat ji jakoministr

O to vechno, co jsem te vyjmenoval,je ten rozdl vt. Po roce 1989 jsem vdl,e nae armda je ji nkde jin de a postup-n se dostv na pln jinou rove. Poz-dji, po nstupu do funkce, bylo pro mnejedno z nejpjemnjch zjitn to, v jakjsou nai vojci kondici. Te nemyslm jenpo fyzick strnce, ale i lidsky. Jak obrovskyvyrostli na misch, jak se na nich z hledis-ka vojenskch schopnost zocelili. Jsou tosiln mlad lid, specialist ve svch obo-rech, ada z nich um dobe anglicky, jsousebevdom a samostatn myslc. Naesouasn armda nm v mnohm ohledudl est.

Text: Vladimr Marek, foto autor a Michal Voska

7/25/2019 ar1_2016

5/27


Koncepce vstavby Armdy esk republiky pin pln, jak by AR mla vypadat v roce 2025

Desetilet vizeV prosinci loskho roku vlda schvlila Koncepcistavby Armdy esk republiky 2025. A prv tomutosadnmu dokumentu pro rozvoj naich ozbrojench sil senadchzejcm obdob budeme v A reportu vnovat. V tomtopad jsme se zamili takkajc na clov stav. Tedy na to,

ak by mla nae armda vypadat za deset let.

Pedpokldan vvoj bezpenostnhorosted a zmr pouit AR vyaduje,by byly rovnomrn rozvjeny schopnos-

vech jejch druh vojsk a slueb. Vedleudovn vyven AR se bude i nadleozvjet specializace v oblastech s vysokouidanou hodnotou, pedevm v ochranroti zbranm hromadnho nien a pasiv-ch sledovacch systmech elektronickhooje jako sousti spolenho zpravodaj-v, sledovn, zjiovn, pidlovn clprzkumu (JISR/ISTAR).Armda R 2025 bude tvoena systmem

elen a zen a silami zahrnujcmi pozem-, vzdun a speciln sly, pmo pod -

en vojensk tvary a zazen nelnkaenerlnho tbu AR a pmo podzenojensk tvary a zazen Generlnho t-u AR. Na zem R budou dislokovnyovn mezinrodn sousti, na jejich in-osti se bude AR podlet.

Schopnost rychleeagovatSchopnosti AR 2025 budou odpovdat

ejpravdpodobnjmu zpsobu jejhoouit s respektovnm poadavk vypl-ajcch z nejnronjho scne. Pprava

b bude zamena na zskvn a rozvojchopnost operanho plnovn na pra-orn a brigdn rovni, jednotliv operanpecialist pak budou pipravovni pro je-ch monou innost v rmci mnohon rod-ho velitelstv divize i sboru.Intenzivn bojov pprava a vcvik bu -

ou nezbytnou podmnkou plnho vyuitotencilu zskanho akvizic nov tech-ky a materilu a pijetm novch vojkbudou nedlitelnou soust vstavby

chopnost. Vcvik bude zamen na vech-y druhy veden bojov innosti, psobe-

v operacch rznho charakteru, rzntenzity a proti potencionlnmu protiv-kovi rzn kvality. Na zklad tto Kon-

epce bude zpracovna koncepce vcvikubudou vytvoeny odpovdajc nann

odmnky.Na rovni jednotlivce pjde pede-m o posilovn vysok rovn morlky

a sebedvry; na rovni jednotek budebojovou ppravou dosaena vysok mrakoheze, zvldnut taktiky boje a dosaen

schopnosti plnho vyuit potencilu sv-en bojov techniky a materilu; na rov-ni tvar budou probhat ncviky vedoucke zvldnut postup veden bojov in-nosti, podpory a zabezpeen podzenchjednotek; na rovni svazk a nadzenchtb pjde pedevm o zvldnut opera-nho plnovn v celm spektru plnovacchdiscipln, rozvoj operanho umn a dok-trn a dosaen schopnosti rychle reagovatna nepedvdan situace.

Struktura velen a zen a strukturasil AR mus umonit rychlou reakci na m-nc se bezpenostn prosted, pizpsobe-n se zmnm operan situace a rozvinutna vlenou strukturu. V mrovm stavunebude provdno odvodn zen. U ob-an, kte podaj o dobrovoln pevzetvkonu brann povinnosti, bude provd-no posouzen jejich schopnost vykonvatvojenskou innou slubu. Nsledn budoutyto osoby podle poteb ozbrojench silpovolvny a pipravovny k vkonu vojen-sk sluby formou vojenskch cvien.

Armda R bude mt, v souinnosti s or-gny odpovdnmi za kybernetickou bez-penost a obranu, schopnosti plnovn

a zen operac v kybernetickm prostorua schopnost vytvet souvisejc krizovplny.

Realizac opaten k dosaen poado-vanho stavu u jednotlivch druh vojska slueb dojde k vybudovn a rozvoji hlav -nch oblast schopnost.

Generln tb ARGenerln tb AR bude zabezpeovat

strategick zen a operan velen, jakosoust Ministerstva obrany. K zajitnschopnosti koncepn prce, plnovna rozvoje sil, podlu na sttn sprv, plno-vn a zen operac a ppravy vojsk budenutno provst reorganizaci a navit poty.

Generln tb AR bude mt schopnost:tvorby strategi jako ucelench souboropaten smujcch k dosaen cl v de-novanch oblastech; plnovn, vstavby

a rozvoje sil; tvorby doktrn, pedpis a ma-nul; rozvoje systmu velen a zen AR;vkonu sttn sprvy ve sv psobnosti,plnovn, zen a veden spolench ope-rac a plnovn, zen a organizovn p-pravy vojsk.

Na strategicko-operan rovni velena zen bude velet pmo podzenm svaz-km a tvarm pozemnch a vzdunch sil.

Systm velen a zen AR bude zahrnovatorgny velen, msta velen, procesy a pro-stedky podpory velen a zen a na strate-gick a operan rovni zajist efektivn vele-n jednotkm AR na zem R i jednotkmv operacch NATO/EU. Prostedky komuni-kanch a informanch systm zabezpeutajovan penos a zpracovn informacv poadovanm formtu, s poadovanoubezpenost, rychlost a kapacitou, vetnvzdlen informan podpory zasazenmjednotkm (Reach Back). Systm velen a -zen bude vyuvat dostupn softwarov n-stroje ke zpracovn informac z podzenchrovn velen a zen.

Systm velen a zen bude budovnv souladu s poadavky koncept NATO,zejmna konceptu Federated Mission Net-working. Tento systm zabezpe plnou inte-roperabilitu velen a zen v rmci politicko--vojenskch ambic R v operacch. Systmzajist utajovan spojen, penos hlasu a datna velk vzdlenosti, tvorbu spolenho ob-razu situace, vstup do systm velen a ze-n sil, automatick vytven a zen sov-ho prosted vetn opaten kybernetickbezpenosti, automatick zskvn a pe-nos polohovacch hlen. Zajist zpracovnidentikanch hlen, zpracovn informacze senzor JISR/ISTAR a pipojen podsyst-m druh vojsk (slueb).

Ozbrojen slyArmda R bude mt vyvenou struktu-

ru sil tvoenou svazky a tvary pozemnch

sil, vzdunch sil, specilnch sil, silamia prostedky svho zpravodajskho zabez-peen, tvary a zazenmi podzenminelnku Generlnho tbu AR a pmopodzen vojensk tvary a zazen Gene-rlnho tbu AR. Soust mrov struktu-ry sil AR budou jednotky aktivnch zloh.tvary a zazen budou pln nasaditeln,sten nasaditeln i stacionrn.

U nasaditelnch tvar a jednotek budounaveny individuln bojov schopnostipro veden boje ve dne, v noci, za ztenviditelnosti, s vyuitm systmu identikacejednotlivc a vozidel na bojiti kompatibil-nm s prostedky velen a zen a s posle-nm ochrany.

Pozemn sly budou tvoeny mechanizo-vanm vojskem, dlostelectvem, enijnmvojskem, vojskovm przkumem, silamia prostedky elektronickho boje, chemic-km vojskem, nasaditelnou logistikou a si-

lami a prostedky civiln-vojensk spolu-prce a psychologickch operac.

Mechanizovan vojskoMechanizovan vojsko bude udrovat

schopnost nasazovat a zasazovat kolovuskupen do velikosti brigdnho kolov-ho uskupen (BU) na bzi mechanizovanbrigdy. Svazky podle typu budou rychlenasaditeln a pepraviteln s odpovdaj-c palebnou silou, budou disponovat vyschopnost manvru v ternu, vy paleb-nou silou a odolnost. Dle se do budouc-nosti pedpokld mon rozen bojo-vch prvk.

Kompatibilita velen a zen v rmcipozemnch sil bude postupn vyeenapozenm obrnnch velitelsko-tbncha spojovacch vozidel. Bojov innost bri-gdy tkho typu bude poslena nhra -dou zastaralho bojovho vozidla pchotyvozidlem na univerzln psov platform.Vzhledem k nutnosti udren mohutn pa-lebn sly bude v letech 20202025 rozhod-nuto o modernizaci i nhrad tank.

Bojov schopnosti lehkch motorizova-

nch prapor budou posilovny schopnos-t nien obrnnch cl a na rove me-chanizovanch prapor. U brigdy lehkhotypu bude zachovna schopnost provdtvsadky. K rozvoji schopnost mechanizo-vanch jednotek bude postupn vyuvnoautomatizovanch a dlkov ovldanchsystm a prostedk bez pm lidsk ob -sluhy (robotickch systm).

DlostelectvoDlostelectvo doshne schopnosti p-

m a veobecn palebn podpory vojskna poadovanou vzdlenost dostelu 40 kma pesnho koncovho naveden stelna cl. Bude dosaeno schopnosti pesnhozjiovn a vyhodnocovn cl a vsledkpalby. Schopnost pm palebn podporyminometnmi jednotkami bude roze-na zavedenm modernch samohybnch

minomet. Dojde k vytvoen jednotn-ho systmu automatizace zen palbydlostelectva a minometnch jednotekkompatibilnho se systmy velen, zen,komunikace, zpracovn dat, zpravodaj-stv, sledovn, specikace cl a przku-mu. Po roce 2020 bude nutno rozhodnouto pozen raketomet.

enijn vojskoenijn vojsko bude schopno poskyto-

vat bojovou enijn podporu vytvenmvhodnch podmnek k zajitn mobilityvlastnch jednotek, k omezen mobilityprotivnka, k peit vlastnch manvrovchjednotek a vhodnch podmnek k zaji-tn veobecn enijn podpory. enijnpodpora bude poskytovna vyleovnma zasazovnm jak organickch enijnchjednotek, tak i j ednotek enij nho prapor-

nho kolovho uskupen (PrU), nebo e-nijnch rotnch kolovch uskupen (RU)s rotacemi. enijn vojsko bude dispono -vat schopnost zasadit kolov uskupenna bzi pontonov roty a roty veobecnenijn podpory. Bude zachovna schop-nost vyleovn sil a prostedk k z -chrannm pracm. enijn vojsko budeschopno likvidovat nsledky pohrom,vetn obnovy dopravn st.

K poslen schopnost enijn podpo-ry budou prioritn poizovny a zavd-ny modern enijn prostedky a materilk prav a drb cest, zizovn prchodv ztarasech, pekonvn vodnch pek-ek, zizovn ztaras, budovn ochran-nch staveb a likvidace improvizovanchvbunch zazen, a to vetn inteligent-nch robotickch prostedk.

Chemick vojskoChemick vojsko bude i nadle vyle-

ovat sly a prostedky pro BU, vytvetPrU, RU a vyleovat specick schop-nosti ve prospch uskupen NATO. Buderozvjet schopnost monitorovat a vyhodno-

covat radian a chemickou situaci ve pro-spch sttnch orgn a AR. V chemickmzabezpeen bude kladen draz na rozvojschopnost ochrany proti zbranm hro-madnho nien zejmna v oblasti detekce,identikace, dekontaminace a kolektivnochrany. Chemick vojsko zajist podporumnohonrodnmu Centru ochrany protizbranm hromadnho nien.

Nasaditeln logistikaNasaditeln logistika bude zabezpeo-

vat plnn kol resortu MO pedevmv operacch mimo zem sttu. Bude roz-vjet schopnost vyleovat a zasazovat prv-ky soubn a do t kolovch uskupena do mezinrodnch velitelstv logistikypro operace mimo zem R. Dle buderozvjet schopnosti procesu pijet, sou-stedn a odesln, kontejnerov zstavby

a konvojov pepravy. Bude disponovat or-ganickmi schopnostmi pro pepravu, skla-dovn a manipulaci stanovenho potustandardnch dennch dvek rezervy vetnmunice. Jej schopnosti budou posleny do-budovnm dalho zsobovacho prapo-ru. Jednotky logistiky budou pezbrojenyna nov typy techniky se zvenou balistic-kou ochranou.

CIMICV oblasti civiln-vojensk spoluprce bu-

dou i nadle udrovny schopnosti na tak-tick rovni. Nezbytn je vytvoit schop-nosti zen civiln-vojensk spoluprcena strategick a operan rovni.

Rovn i v oblasti informanch/psy-chologickch operac budou vytvoenyschopnosti plnovat a provdt nrodninforman operace na strategick a ope-

ran rovni. Nasaditeln schopnost psy-chologickch operac na taktick rovnibude rozena pozenm nezbytnchprostedk.

Vzdun sly budou tvoeny taktickm,vrtulnkovm a dopravnm letectvem, voj-skem pozemn protivzdun obrany a sila-mi a prostedky velen, zen a przkumu.

Taktick letectvoTaktick letectvo, jako soust bojo-

vch sil k udren vzdun nadvldy, za-jist schopnost obrany vzdunho pro-storu R v rmci integrovanho systmuprotivzdun a protiraketov obrany NATO(NATINAMDS), nrodnho posilovho sys-tmu protivzdun obrany R a pmouleteckou podporu kolovch uskupen po-zemnch sil ve dne i v noci. Bude zajitnaschopnost ltn s vyuitm systmu non-ho vidn.

Nadzvukov taktick letectvo zsknmschopnosti provdt dery na pozemn clepesn navdnou munic za vech povtr-nostnch podmnek, ve dne a v noci, rozzsadnm zpsobem monosti psoben

taktickho letectva proti pozemnm clm,jak samostatn, tak i v souinnosti s po-zemnmi silami. Zachov si schopnost na-sazovat kolov uskupen v sle taktickhoroje k plnn kol Air Policing ve vzdu-nm prostoru NATO mimo zem R bezrotace. Bude rozvinuta schopnost obou-strann utajovan a datov komunikacepomoc standardizovanch protokol s po-zemnmi i vzdunmi stedisky zen a vele-n. Nejpozdji do roku 2025 bude nezbytnrozhodnout o dalm pronjmu nebo akvi-zici nadzvukovch letoun.

Podzvukov taktick letectvo se v bu-doucnu zam pedevm na leteck vcvikv pouit proti pozemnm i vzdunm clm.Pouvnm pesn navdn munice roz- sv monosti podpory pozemnch ope-rac. Vcvik taktickho letectva bude i v n-sledujcm obdob zabezpeen letouny L-39a L-159.

7/25/2019 ar1_2016

6/27


Vrtulnkov letectvoVrtulnkov letectvo plnc koly bojo-

podpory bude mt schopnost provdtmou leteckou podporu ve prospchkolovch uskupen pozemnch sil. Bitevntulnky Mi-24/35 budou nahrazeny vce-elovmi vrtulnky se schopnost psobe-ve dne i v noci a za ztench meteorolo-ckch podmnek, nien malorozmrnchbrnnch cl pesn navdnou munic.ojde tak k naven bojovch schop-ost vrtulnkovho letectva ve prospchozemnch sil, specilnch sil, velen a -en, vzdunho przkumu za pouit op-oelektronickch przkumnch prostedkzapojen do operac ptrac a zchrannuby v bojovch podmnkch. Schopnostsobit ve prospch nrodnho posilovhoystmu protivzdun obrany R zstaneachovna.Vrtulnkov letectvo v rmci plnn ko-

bojovho zabezpeen udr schopnostepravy osob a materilu ve prospchU pozemnch sil dokonenm projektuodernizace vrtulnk Mi-171. Dosae-m potench operanch schopnostteckho odadu specilnch operac bude

ajitna schopnost leteck podpory jed-otek specilnch sil. I nadle bude zabez-eena schopnost plnit koly ve prospchR, policie R, IZS, se zajitnm sluebteck zchrann sluby a leteck ptraczchrann sluby vrtulnky W-3A Sokol.

ed ukonenm technick ivotnosti vr-lnk Mi-8/17 bude rozhodnuto o jejich

hrad.Pestoe je zmyslem dle provozovat

o celkovho ukonen ivotnho cykluvrtulnky rusk provenience (pedevmi-171), nelze vzhledem k vvoji bezpe-

ostn situace vylouit nutnost jejich nhra-y s clem snit zvislost na Rusk federaci.avc bude nutno do roku 2024 rozhod -out o poteb pozen bitevnch vrtulnkzhledem k jejich nezastupiteln loze piodpoe pozemnch sil.

Dopravn letectvoDopravn letectvo udr schopnost pe-ravy osob a transportu materilu pouze

na krtk a stedn vzdlenosti. Strategic-k vzdun peprava bude zabezpeov-na ast v mezinrodnch programech.Schopnost pepravy materilu vtch obje-m do prostor operac vak bude v dlou-hodob perspektiv rozena. Soubnplnn dalch kol (peprava stavncha vldnch initel R, zdravotnick taktickodsun rannch a nemocnch a zdravot-nick strategick odsun rannch a nemoc-nch) bude bez rozen stvajcch schop-nost i nadle omezeno. Letouny Jak-40budou nahrazeny v zvislosti na ukonenjejich provozu typem schopnm rozitpepravn kapacity ve prospch pozemnchsil.

Pozemn protivzdunobrana

Pozemn protivzdun obrana udrschopnost podlet se na obran vzdu-nho prostoru R. K podpoe pozemnchsil do rovn BU budou rozeny nasa -diteln schopnosti protivzdun obranyvelmi krtkho dosahu. Postupn budourozvjeny schopnosti protivzdun obranykrtkho a stednho dosahu. Pozemn pro-tivzdun obrana zsk schopnost psobitproti raketov, dlosteleck a minometnpalb.

Schopnosti nien vzdunch cl nad100 km a protiraketov obrany budou roz-vjeny ve spoluprci s NATO.

Zastaral protiletadlov raketov systmyrusk vroby budou postupn nahrazeny.

Radiotechnick vojskoRadiotechnick vojsko zabezpe i nad-

le neperuen radiolokan pokryt vzdu-nho prostoru ve vkch od 3 do 30 km.Roz schopnost radiolokanho pokrytpod 3 km pozenm mobilnch 3D radio-loktor (MADR) v nepetritm provozua odolnch proti ruen. I nadle budou vy-uvny schopnosti vzdunho przkumu

systmu AWACS. Bude rozvinuta schopnostoboustrann utajovan a datov komuni-kace pomoc standardizovanch protokol.

zen letovho provozuSluba zen letovho provozu a leteck

radionavigan sluba udr schopnost po-skytovat letov provozn sluby vojensk-mu a civilnmu letovmu provozu ve sta -novench stech vzdunho prostoru R.Prvnmi pedpisy bude upraveno poskyto-vn letovch naviganch slueb v obdobvojenskch a nevojenskch kriz. Dal roz-voj tto schopnosti bude respektovat prin-cipy jednotnho evropskho nebe.

Udren schopnosti pehledovch sluebbude zajitno obmnou letitn radiolo-kan techniky.

Bude rozena schopnost pedsunutchleteckch nvodch v oblasti pm leteckpodpory ve prospch pozemnch sil.

Speciln slyStvajc schopnosti specilnch sil budou

rozeny o podporu specilnch operaca informanch/psychologickch operac.Speciln sly budou psobit nap celmoperanm spektrem nezvisle, spolennebo v souinnosti s ostatnmi silami a vstpln spektrum specilnch operac dle n-rodnch a aliannch standard s drazemna zskvn strategickch informac v kom -plexnm prosted pro podporu taktickhoi strategickho rozhodovn, vetn ne-npadnch, krycch i utajench operac,jako i ofenzivnch innost a in formanchoperac.

Speciln sly budou schopny vylenita zasadit kolov uskupen specilnch silvetn pidlen leteck podpory a zro-ve udrovat dostatenou zlohu sil a pro-stedk pro plnn nrodnch kol. Budedosaena schopnost vrtulnkov podporyzasazen jednotek specilnch sil v ope-racch v rmci projektu leteckho odaduspecilnch operac.

Zpravodajskzabezpeen

Zpravodajsk zabezpeen v AR budezahrnovat zpravodajstv operanho a tak-tickho stupn, przkum, elektronick boja geograck a hydrometeorologick za-bezpeen. Udr a rozvine schopnost vy-leovat sly a prostedky pro obranu Ra vytvet modulrn prvky se schopnostmizpravodajstv, sledovn a przkumu prokolov uskupen a nrodn posilov sys-tm protivzdun obrany R.

Zpravodajstv roz schopnost zabez-peit zpravodajsk cyklus na strategicka operan rovni v oblasti spolenhozpravodajstv, sledovn, zjiovn, pid-lovn cl a przkumu v souladu s opera-nmi poadavky AR, NATO a EU.

Rozeny budou schopnosti pozem-nho a vzdunho przkumu pozenmpozemnch, bezpilotnch przkumnchprostedk, kter zajist operan potebyv prostoru brigdnho kolovho uskupen,

prapornho kolovho uskupen a pote-by przkumnch jednotek. Tyto prosted-ky budou plnit koly v rmci velen, zen,komunikace, zpracovn dat, zpravodajstv,sledovn, specikace cl a przkumua schopnosti elektronickho boje v oblas -tech przkumu, ruen a ochrany, s integra-c do nrodnch i aliannch systm velena zen.

K rozvoji deklarovan specializace R bu-dou rozvjeny schopnosti v oblasti pasivnchsledovacch systm elektronickho bojejako soust spolenho zpravodajstv, sle-dovn, zjiovn, pidlovn cl a przku-mu. Armda R bude disponovat modernmitechnologiemi mobilnch pasivnch sledova-cch systm se schopnost pasivn kohe-rentn lokace. Dle budou rozvjeny schop-nosti celozemnho pehledovho systmupasivnho sledovn v systmu zpravodajstv,sledovn a przkumu ve prospch zen

letovho provozu a nrodnho posilovhosystmu protivzdun obrany R. Budouposilovny schopnosti elektronick ochranyped inky zbran s usmrnnou energi,pedevm u nejzranitelnjch prostedkna mstech velen, zbraovch, przkum-nch a dicch systm a prvk komunika-nch a informanch systm.

Bude rozvjena schopnost sbru, tvorby,poskytovn a ukldn geograckch, kli-matograckch, radiolokanch a hydro-meteorologickch dat. Zajitna bude tech-nick a technologick podpora globlnchnaviganch satelitnch systm pracujcchs GPS Military kdem ke zven bezpe-nosti letovho provozu. Budou udrovnyschopnosti souvisejc s vkonem sttnsprvy v oblastech polygrack, geograc-k a hydrometeorologick sluby.

Krajsk vojenskvelitelstv

Vkon sttn sprvy bude zajiovnprostednictvm krajskch vojenskch ve-litelstv jako vojenskch sprvnch ad

ve svch zemnch obvodech. Souasnbudou tato velitelstv plnit koly obranypodle zvltnch prvnch pedpis a bu-dou mt v podzenosti teritoriln jednotkylehkho typu doplovan vojky v aktivnzloze. Na teritoriu vojenskch jezd budetento vkon zajitn jezdnmi ady vojen-skch jezd.

Stacionrn logistikaStacionrn logistika bude zabezpeovat

plnn kol resortu MO na zem sttui mimo nj, vetn podpory hostitelskouzem. Dle bude rozvjet schopnost zabez-peovat a ti nasazen kolov uskupena pispvat do mezinrodnch velitelstv lo-gistiky pi zachovn nezbytnch schopnos-t na teritoriu. Bude disponovat materilemvetn munice minimln ve vi 30 stan -dardnch dennch dvek rezervy.

Vojensk zdravotnictvVojensk zdravotnictv bude zabezpe-

ovat plnn kol resortu MO na zemsttu i mimo nj, vetn podlu na podpoealiannch jednotek. Bude rozvjet schop-nost vyleovat a nasazovat zdravotnickjednotky ve prospch kolovch uskupen.Udr si schopnost primrn pe, ochranyveejnho zdrav a veterinrn pe v soula -du s prvnmi pedpisy R.

Rozvoj nasaditelnch schopnost biolo-gick ochrany bude zamen na rychlouidentikaci zjmovch biologickch ltek.Za krizovch stav bude zabezpeen plnprovoz Centra biologick ochrany, s hospi-talizac a izolac osob se zvlt nebezpe -nmi a exotickmi nkazami.

Spojovac vojskoSpojovac vojsko zabezpe komunikan

a informan podporu vech rovn syst-m velen a zen na zem R i mimo nj.Zajist personl, vcvik a infrastrukturu pronasaditeln komunikan modul NATO.

Sly a prostedky spojovacho vojska do-shnou pln interoperability s prostedkyaliannch sil. Rozvinuta bude schopnostbezpenho ukldn dat v rmci datovchcenter, jako i poskytovn hlasovch a da-tovch slueb s poadovanou rovn utaje-n, spolehlivosti a bezpenosti.

Kybernetick bezpenostOblast bezpenosti informac a kyberne-

tick bezpenosti bude eena komplexnvytvoenm struktury dicch a vkonnchorgn a nastavenm proces a mecha-nism zen bezpenosti informac a ky-bernetick bezpenosti AR. Gestoremoblasti bezpenosti informac a kyberne-tick bezpenosti je bezpenostn editelMinisterstva obrany. V clovm stavu budedosaeno robustn ochrany informac provechny resortn komunikan a informa-n systmy ve stacionrnch i nasaditelnchstch. V rmci koordinace a zen kyberne -

tick bezpenosti budou rozvjeny proak-tivn schopnosti kybernetick bezpenosti.Armda R doshne zejmna specializo-vanou analytickou innost schopnosti ko-ordinace a zen kybernetick bezpenostiv rmci informanch systm a infrastruk-tury resortu MO. Koordinan a analytickinnost bude zce vzna na poteby a po-adavky mezinrodn spoluprce se zahra-ninmi partnery, zejmna ve strukturchNATO a EU. Vznamnm vkonnm prvkempro nslednou prediktivn innost, koordi-naci a zen kybernetick bezpenosti budei nadle Centrum schopnost reakce na po-taov incidenty.

Centrum schopnost reakce na pota-ov incidenty doshne schopnosti sbru,vyhodnocen a zskn celkovho obrazuo situaci v oblasti bezpenosti informaca kybernetick bezpenosti, bude schopnodetekovat, zastavit a dle schopnost odvrtit

kybernetick toky a provdt hloubkovouanalzu kodlivch kd a ve spoluprcis odborem bezpenosti MO provdt cel-kovou analzu kybernetickch hrozeb, vy-chzejc z provdnho sbru dat, a tmzajistit proaktivn detekci zranitelnosti ko-munikanch a informanch systm. Tmtak bude dosaeno schopnosti prediktiv-nho hodnocen rizik a hrozeb kybernetic-kch bezpenostnch incident a tok,zhodnocen monch negativnch dopadna sluby komunikanch a informanchsystm, vetn vasnho pijmn opate-n k odvrcen i obnoven schopnost sluebresortnch komunikanch a informanchsystm po kybernetickm toku.

Oblast kybernetick obrany R bude e-ena v gesci Vojenskho zpravodajstv, vy-tvoenm prvku kybernetick obrany N-rodnho centra kybernetickch sil. Nrodncentrum kybernetickch sil bude schopno

provdt irok spektrum operac v ky-bernetickm prostoru a aktivity nutn prozajitn kybernetick obrany R. Operacev kybernetickm prostoru bude schop-no provdt jak na podporu operac ARv rmci NATO nebo EU, tak i v ppad hyb-ridnho koniktu za elem obrany R.

Velitelstv vcviku Vojensk akademie

Velitelstv vcviku Vojensk akademiebude provdt vcvik vojenskch profesio-nl a vojk v zloze pro poteby ARa poskytovat profesn ppravu ve prospchresortu MO, ppadn dalch subjekt.Schopnosti uebn-vcvikov zkladnyumon piblit vcvik relnm podmn-km nasazen. Rozvjeny budou simulana trenarov technologie a Centrum simu-lanch a trenarovch technologi budepropojeno s podobnmi centry zem NATO.

K zabezpeen vcviku sil a prosted-k AR, IZS, ppadn dalch subjekt bu-dou vyuvny tyi vojensk jezdy (Bezi-na, Boletice, Hradit a Libav).

Aktivn zlohaZvislost AR na schopnostech aktivnch

zloh (AZ) bude narstat. Aktivn zlohabude v dob mru v podstat jedinm zdro-jem doplnn pipravenm personlem. Vo-jci v AZ budou vyuvni k doplnn m-rov nenaplnnosti AR pro plnn kolna zem sttu i mimo nj a pednostnrozvjench a vytvench tvar v potechdo 5 000 vojk. Vojci v AZ budou zaaze-ni do mrov struktury tvar a tb ARa teritorilnch jednotek v podzenostikrajskch vojenskch velitelstv. Mrovpoty tchto jednotek budou tvoeny ne-zbytnm organizanm jdrem vojk z po-voln (VzP) a jednotky budou vybavenypedepsanm materilem.

Redakn pipravil: Vladimr Marek,ilustran foto: Vladimr Marek

7/25/2019 ar1_2016

7/27


V rozhovoru s editelem sekce rozvoje a plnovn schopnost MO brigdnm generlemavlem Adamem jsme se zamili na brannou legislativu a Koncepci vstavby AR

Zmnily se pedevmpriorityVlda esk republikychvlila klov dokumentro rozvoj na armdynadchzejcch deseti

etech Koncepci

stavby AR. Nejvcerce na n nejspe odvedlislunci sekce rozvojeplnovn schopnost MO.

A proto jsme podali jejhoeditele brigdnho generlaavla Adama o nsledujcozhovor.

nmovna schvlila brann zkon a dal brannougislativu, vlda schvlila Koncepci vstavby AR.te spokojen? Zavruje se tm jedna etapa prce

a sekce?Urit to znamen zavren vznamnapy plnovn. Jak ji vyplv z nzvu na

ekce, plnujeme rozvoj schopnost AR.odleli jsme se i na vcn strnce ppravyrann legislativy. Je to tedy pro ns sku-n zavren urit etapy, na kter jsme seouhodob podleli.

oncepce mla bt podle pvodnho plnu pijataruba o rok dve. Znamen to, e prce na n bylyoitj, e musela reagovat na vvoj bezpenost-situace?

Myslm si, e to byla kombinace oboj-o. Koncepce vychz ze strategickch do-ument. Proto jsme ekali i na schvlenhlediska hierarchie nejbliho dokumentu,o je Dlouhodob vhled pro obranu 2030,er byl schvlen v ervnu loskho roku.avc teprve v beznu byl schvlen nejv-

namnj strategick dokument Bezpe-ostn strategie esk republiky. A prv taagovala na zmnu bezpenosti prosted. tedy logick, e bylo nezbytn do Kon -

epce vstavby AR vstupy z tchto klo-ch dokument zahrnout.

nzvu Koncepce jsou slova vstavba armdy. Tosob, skoro jako kdybychom zanali budovat

brojen sly od zkladu...Ne, to rozhodn ne. V dnm ppadnto materil nepedstavuje njakou revo-n zmnu i revolun pechod. Schop-osti, kter jsou v Koncepci plnovny, jsou

v souladu se schopnostmi, kter byly budo-vny dlouhodob. Nejsou tam tedy dnrevolun zmny. Jsou tam ale schopnosti,kter byly naplnovny prv v souvislostise zmnou bezpenostn situace. Zmnilyse tak priority. Jako pklad mohu uvst,e v ppad 7. mechanizovan brigdyjsme sice plnovali jej pezbrojen tkoutechnikou pvodn pozdji, vzhledemk bezpenostn situaci vak tento kol do-stal prioritu.

Koncepce v sob obn pln na dv ptilet obdo-b. Chpete ji jako iv dokument, kter se postupnbude rozvjet i za tento asov horizont?

Samozejm, e se jedn o iv doku-ment, kter bude nsledn aktualizovn.Mimo tuto skutenost je v zvrenchustanovench uvedeno, e pokud se nja -km vraznm zpsobem zmn bezpe-nostn prosted, bude obsah Koncepceupraven. Koncepce tedy nen nemnndogma, ale me se v ppad poteby dleupravovat. Bude to ale zviset zejmnana tom, jak se budou mnit koly armdya vyvjet bezpenostn situace v budoucnu.

Pokud by skuten dolo ke krizovmu vvoji a mu-seli bychom se brnit na naem zem, nemteobavy z toho, e souasn mlad generace je plispotebn orientovan a chyb j vle tohle vechnoobtovat?

To je zajmav otzka, kter se asto ob -jevuje v rznch diskuzch. Mm monostvystupovat na pednkch na rznchvysokch kolch a na ad dalch mst.A prv pi tto pleitosti jsem nabyl do-jmu, e mlad generace m zjem o obra-nu tto zem. Dokonce i studentky se mneptaly, pro neexistuje monost, aby se i onymohly v mru zapojit do tohoto procesu.Chpu, e nkter generace maj vztahk armd jet z dob, kdy byla vojensk z-

kladn sluba. Kdy ale vezmeme veejnostjako celek a to, jak dvuje armd, tak sinemyslm, e by vztah oban vetn mla-d generace k obran zem nebyl dobr .

Nen na kodu, e z mnoha tchto zleitost se dlpolitikum?

Asi ano, pokud by ale dolo k napadensttu, tak tady ten potencil je. Asi by tobylo podobn jako v roce 1938. Tak to ale-spo vnmm j.

Nae armda m za sebou dvacetilet obdob velmiintenzivnch zahraninch mis. Nyn se ale dalekoastji namsto lnku 5 Washingtonsk smlouvyzan hovoit o lnku 3, tedy o nezbytnosti zajit-n obrany zem vlastnmi silami. Znamen to, e ve-len NATO klade mnohem vt draz na to, aby zembyly schopny, ne budou pisunuty spojeneck jed-notky, napklad i po dobu nkolika msc brnitvlastn zem samy?

Aliance je vdy tak siln, jak jsou sil-n jednotliv stty. Proto je kladen drazna to, aby lensk zem vytvely svojevlastn schopnosti k obran. Jet jednouopakuji, souet schopnost stt pedsta-vuje schopnost Aliance. Jak jste kal vy,adu let jsme se podleli na zahraninchoperacch, v souasn dob je ale dleit,aby stty byly pipraveny i na obranu vlast-nho zem. Pro tyto koly musme budovatrozshlej kapacity.

Koncepce hovo o tom, e v na armd je nzkrove standardizace a unikace. Jak jsou vaenvrhy vedouc k nprav nepli dobr situacev tto oblasti?

Myslm si, e v tomto smru ji adakrok byla v minulosti uinna. Bavmese o tch zkladnch vcech, jako je stan -dardizace, unikace a interoperabilita. Jiadu let pechzme postupn na stan -

dardy NATO a jsem pesvden, e v brz-k dob by se nm to mlo podait zce-la. Jako pklad mohu uvst nae runzbran, kter jsou ji pln kompatibilns r NATO. Do budoucna plnujeme na-pklad i pechod dlosteleckch systmna ri NATO. Prv takovmito kroky do -sahujeme interoperability a unikace sestty NATO.

V Koncepci se hovo o tom, e by mly bt navenyzsoby munice a dalho potebnho vojenskhomaterilu. Nen to ponkud v rozporu s tm, e v sou-asn dob se zbavujeme munice do tonchpuek Sa-58? Nehodil by se nm v ppad njakvt krize a nsledn rozshlej mobilizace pecejen i tento materil?

Je to pln v kontextu toho, co jsem jiekl. Dlouhodob neplnujeme, e bychomdo budoucna udrovali ve skladech sa-mopaly Sa-58, kter uvaj ri Varavsksmlouvy. Ta se v armdch NATO nepou-v. Jak jsem ji uvedl, do budoucna po-tme s plnou obmnou zbran na aliannri, tedy vetn munice. Jsou to vak krokyplnovan a postupn stejn tak jako uvol-ovn zsob, kter ji v dsledku pokrau-

jcho pezbrojen nepotebujeme.Po roce 1989 jsme se velice rychle zbavo-

vali skladovch zsob s tm, e kdy je bu -deme potebovat, tak si je podme. Nynse ukazuje, e ten akvizin proces nen anizdaleka tak rychl, jak bychom si pedstavo-vali. Take nakonec pece jen budeme mtvce materilu ve skladech i v mrov dob...

Ve strategickch dokumentech je zmio-vn pojem odloen poteba. Ta vychzelaz toho dnes mon meme ci myln-ho hodnocen bezpenostn situace. -kali jsme, e hrozba vojenskho koniktunen aktuln minimln po dobu desetilet. Za tohoto pedpokladu mla odloenpoteba smysl. kali jsme, e kdy mmedeset let asu, tak do pti a mon i do tlet jsme schopni mnoh podit. V souas-n dob vme, e varovac doba nen otz-kou deseti let, ale za uritch okolnost jenotzkou msc a mon jen tdn. O tom

jsme se ostatn mohli pouit na vvojikrize na Ukrajin. Za takto krtk obdobsamozejm nejsme schopni podit ve-ker nezbytn akvizice. Prv proto jsme sitoto pehodnotili a dospli jsme k nzoru,e zcela nepochybn urit mnostv po-tebnch zsob musme mt ji v mru.

Kdy se podvme do historie, tak podobnou etapouprochzela nae armda v tictch letech minu-lho stolet. Nejdve to bylo velk sniovn vojen-skho rozpotu a zkracovn vojensk prezennsluby a najednou od roku 1933 odstartovalyrozshl zbrojn akvizice a s nimi spojen ppravaarmdy na vlku. Armda se tenkrt ale mohla opto velice kvalitn domc zbrojn prmysl. Nemmenyn trochu problm v tom, e jsme ztratili klovobrann zbrojn prmyslov kapacity?

Doba ped druhou svtovou vlku jemon trochu identick z pohledu omeze-n a pot naven vdaj na obranu v R,

to ale neznamen, e nyn stojme na pra-hu dal svtov vlky. I dnes disponujemev mnoha odvtvch kvalitnm domcmobrannm prmyslem, ale tak, jak jde vvojtechnologi dopedu, neubrnme se jistglobalizaci ani v tto oblasti.

Ano, ale byla tady Velk a Mal dohoda s F ranci,Rumunskem a Jugoslvi.

To urit ano. Ovem v t dob eskoslo-vensk zbrojn prmysl byl skuten scho-pen vyrbt cokoliv. Nco podobnho dnesji neexistuje. A musme si ci, e to nenzleitost jen esk republiky. Dokonceani daleko vt stty ji nejsou schopny sivechno vyrobit samy. Jde se tedy zejmnacestou mezinrodn spoluprce.

Na vtinu akvizic mus bt vypsno vbrov zen.Me vbec za tto situace armda njak podpoitzbrojn prmysl?

Dobr zprva pro zbrojn rmy a podni -ky v esk republice je ta, e vlda nav-ila vojensk rozpoet na rok 2016. Navcexistuje pslib navyovn i v dalch l etech.V roce 2020 by vojensk rozpoet ml do-shnout 1,4 procenta H DP. To je nepochyb-

n dobr zprva pro zbrojn podniky. Jsemtedy pesvden, e v nadchzejcch letechzakzky pro zbrojn prmysl pomrn v-razn porostou, a tm podpo zejmna do-mc zbrojn prmysl.

Na koncepci vstavby by mla navzat koncepcevcviku. Znamen to, e vcvik se na zklad sou-asnch hrozeb bude njakm zsadnm zpsobemmnit?

Nemyslm si, e by se vcvik njakm z -sadnm zpsobem mnil. Trochu vce se asipeorientujeme z vcviku pro mrov slyna vcvik k obran vlastnho (aliannho)teritoria. Nemyslm si ale, e by se mlojednat o nco zsadnho. Spe tedy pjdeo to, e armda by mla doplnit a navitpoty a ji profesionlnch, i zlonch vo-jk. Tomu se samozejm mus pizpso-bit metody vcviku, ale pedevm kapacitnmonosti naich vcvikovch zazen.

V ppad mechanizovanho vojska se pot s roz-enm bojovch prvk. Znamen to, e by vznikalydal prapory?

Souasn struktura zstane zatm zacho-vna s tm, e ke kad organick jednotcebude vytvoena jednotka aktivnch zloh.Do budoucna se dle pedpokld monrozen bojovch prvk, kter vak budezvisl zejmna na dostupnch nannchzdrojch.

Pokud se te doplovn vzbroje, hovo se o ra-darech, houfnicch, minometech, pontonech, alenjak nm z toho zmizel koncept vojka jednadva-ctho stolet...

Rozhodn nezmizel. To je koncept, kte-r b prbn. Je poteba ho rozdlitna nkolik kategori. Pedn je to ochranavojka, tedy balistick vesta, pilba a zbra.Na to pak navazuj dal vrstvy. Jedn se na-pklad o informan technologie, optick

pstroje atd. Ten proces je tedy nastartovna pokrauje dl. Je poteba si ale uvdomit,e vvoj napklad v oblasti elektroniky jetak dynamick, e tyto zleitosti se musneustle upgradovat. Je to tedy nikdy ne-konc proces: jakmile dokonte jedencyklus, muste okamit nvazn zat zo-hledovat dal vvoj v tto oblasti.

V Koncepci se hovo rovn o vyuvn automatizo-vanch robotickch systm. Je to skuten o tom,e vlka se bhem deseti dvaceti let posune nkam,kde budeme pouvat dlkov ovldan zbraovsystmy?

To je vc, na kterou vm nyn asi tkodoke nkdo odpovdt. Vichni vme,e pedevm bohat stty do tto oblastiinvestuj nemal prostedky. Zatm to alenen pln o robotice, ale spe napklado bezpilotnch prostedcch, co nen nco,co jsme si zvykli vdat jen ve sci- lmech.Pro ns je to ale zatm jaksi potek. Jsouto toti z hlediska nannch poadavkvelmi nron technologie a jejich pouitje stle ponkud diskutabiln.

Urili jste si cle, jak by nae armda mla vypadat.

Pro naplnn tohoto programu jste stanovili i poa-davky na vojensk rozpoet. Ten by podle Koncepceml kad rok pomrn vrazn rst. Ekonomikase ale pohybuje sp po sinusoidch. Po letechtunch s nejvt pravdpodobnost pijdou tahubenj. Neobvte se, e zase pijde obdob eko-nomick krize a v dsledku toho snen vojenskhorozpotu?

Neobvme. Myslm, e jsme na to pi-praveni. V naem dokumentu jsou jedno-znan denovny schopnosti, ktermi byArmda esk republiky s ohledem na svkoly a zvazky mla disponovat. Koncepceje pipravena na obdob do roku 2025. Toale rozhodn neznamen, e by tmto da -tem vechno konilo. Pokud by z jakchkolidvod nebyly poadovan prostedky pi-dleny, znamenalo by to posun rozvoje jed-notlivch schopnost v ase. Podstatn aleje, e v Koncepci je u vedeno, jak schop-nosti chce AR rozvjet.

7/25/2019 ar1_2016

8/27


Japonsk hbitov Fu se stal mstem poslednho odpoinku pti eskoslovenskch legion

Pomnk legionmMinistr obrany Martin Stropnick odhalil pomnkeskoslovenskch legion v japonskm hlavnm mstTokiu. Na vzniku pomnku se podlel vznamnm zpsobemi Vojensk historick stav Praha. Po odhalen pomnkunsledovalo historicky vznamn jednn s ministrem obranyJaponska Genem Nakatanim.

Hrob na hbitov Fu pipomn pticilegion, ty ech a jednoho Slovka,kte zahynuli v japonskch nemocnicch

nebo na lodi pi nvratu do samostatnvlasti v letech 1918 a 1919. eskosloventlegioni byli pvodn pohbeni ve spole-nm hrob na hbitov Aoyama. Pomnkve 20. letech minulho stolet nkolikrtponiilo zemtesen. Po druh svtov vl-ce mu u eskoslovensk ady nevnovalydnou pozornost. V rmci prav hbitovabyly v roce 1999 ostatky zpopelnny a pe-vezeny na katolick hbitov Fu na okrajiTokia. eskmu zastupitelskmu adu sepodailo v roce 2012 msto uloen ostat-k lokalizovat. Spoluprce s odborem provlen veterny Ministerstva obrany a Vo-jenskm historickm stavem Praha posl-ze vystila v postaven novho pomnkuna tomto mst. Jeho autorem je akademic-k mal Pavel Hol z VH.

Nvtva generlatefnika

Djiny, to nejsou pouze historick fakta,ale pedevm osudy lid. O nkterch vy-chzej obshl vdeck monograe, jsoupo nich pojmenovvny ulice a nmst,

po jinch zstaly jen npisy na vlenchhrobech. Dovolte mi, abych osobn po-dkoval vem, kte se zasadili o to, abyjmna pti z nich, kte stli u potk es-koslovensk sttnosti, byla vrcena historiinaeho sttu, ekl pi odhalen pamtnkuministr obrany Martin Stropnick. Velvysla-nec Slovenska Michal Kottman pipomnl,e vojky v Japonsku tehdy osobn navt -vil generl Milan Rastislav tefnik. Kromty legion je na pomnku pipomenuttak pt, kter zemel na lodi LiverpoolMaru pi nvratu do vlasti a byl pohbenv japonskm pstavu Karatsu v erven-ci 1919, dodal editel Vojenskho historic-kho stavu plukovnk Ale Knek.

Vznamn jednnKrom odhalen pamtnku na hbitov

ve Fu se cel delegace v ele s ministrem

obrany Martinem Stropnickm zastnilatakkajc pelomovch jednn na tamnmministerstvu obrany. Japonci, vzhledem

k nov zzen Akvizin technologicka logistick agentue (ATLA) v ele s Hi-deaki Watanabem, se pi jednn zamilina diskuzi k nedvnm zmnm v obran-n politice Japonska a na monosti spolu-prce v obrannm prmyslu. To umonilaimplementace novch bezpenostnchzkon a souvisejc zmna interpretacestavy, zakotvujc zejmna prvo kolek-tivn obrany (v omezen me a v souladus Chartou OSN) a ir zapojen japonskchjednotek v rmci mrovch operac OSN.Ministr Stropnick oznail nov japonskbezpenostn zkony za krok sprvnmsmrem a pirozenou reakci na mnc sebezpenostn prosted. Japonskou stranuinformoval o zastaven propadu obrannhorozpotu R a jeho postupnm navyovni o poteb podpory systmu aktivnch z-loh. Pipomnl rovn aktivn psoben Rv rmci EU, NATO i skupiny V4 a zapojenAR v mezinrodnch operacch.

esk obrann prmyslMinistr Nakatani pipomnl probh-

lou aktualizaci (2013) tzv. t princip pro

transfer obrannho materilu a techno-logi, kter otevr prostor pro vzjemnouobrann-prmyslovou spoluprci. eskrepublika je tak jednou z prvnch zem,kter se na nov koncepci bude podlet.Pi jednnch byla vyzdviena dlouholettradice eskho obrannho prmyslu a z-jem eskch rem psobcch v obrannmprmyslu na hledn monost spoluprces japonskmi partnery. editel Watanabevysoce hodnotil rove eskho obrann-ho prmyslu a vstavu IDET 2015, kter sezastnila expertn delegace z Japonska.Konkrtn monosti prmyslov spoluprcebyly nsledn diskutovny bhem separt-nho jednn zstupc rem v sdle ATLA.

Text a foto: Michal Voska

Legioni pohbenna hbitov ve FuEmanuel Javorsk,stelecNarozen: 18. 12. 1894Brands nad LabemZemel: 5. 4. 1919 TokioPodlehl zrannPvodn pohben na katolickmhbitov Aoyama, 3. t., 13. sek., . 1

Frantiek Kasa,stelecNarozen: 7. 12. 1876 Kukle, PsekZemel: 13. 7. 1919 KaratsuPodlehl nemociTBC na lodi Liverpool Maru, pohbenv pstavu

Karel Knytl,stelecNarozen: 28. 7. 1893 Lutnice, MladBoleslavZemel: 17. 10. 1918 Tokio

Podlehl nemociZemel v sanatoriu igasakiu Tokia na souchotiny, pvodnpohben na hbitov Aoyama(Azabu-Kasumi-cho)

Rudolf Maixner,stelecNarozen: 25. 10. 1889 Doln Dobrou,okr. LankrounZemel: 30. 1. 1919 TokioPodlehl zrannPvodn pohben na hbitovAoyama, 3. t., 13. sek., . 1

Adam Vlai,stelecNarozen: 24. 1 2. 1891 Dvnsk NovVes, okr. BratislavaZemel: 2. 4. 1919 TokioPodlehl nemociPvodn pohben u nemocniceAmerickho ervenho ke

kte poslanci v souvislosti s nvrhem odvod-povinnosti v novele brannho zkona hovoili

pprav na jakousi paprovou vlku. Pro budov-vlen armdy je pitom ale nesmrn dleitstit, jak jsou vojensk schopnosti populace, kte-by byla v ppad ohroen sttu k dispozici. Jsou

e pece bval policist, kte um zachzet seran, civiln piloti, zdravotnci, ale i teba idii p-

ov a kolov techniky, kter by bylo mon po veli-e krtkm zacvien vyut. Nen koda, e monostskat ucelen pehled neprola?Po irok diskuzi mezi odbornky, politi-

y a do znan mry i veejnost je v novelerann legislativy poloen v dob mru na-onec hlavn draz na dobrovolnost. Otev-me monost obanm projt vojenskm

cvikem, ani by museli vstoupit do aktivnlohy i se stt vojky z povoln. Tmtopsobem jsme schopni tak znovu poslitai zlohu, kter se postupn od ukonenkladn vojensk sluby ztenuje.

amen to, e i bez povinnch odvod v dob mruarmda schopna zskat uritou pedstavu o tom,

k lidsk potencil m k dispozici?Existuje pedevm koncept aktivn zlo-

y. Jej pslunky me armda v ppadoteby velice rychle povolat do zbran.oto je v souasn dob jedin sloka, kternjakm zpsobem vycviena a schopnm okamit doplnit armdu. A pro-

o tak je v Koncepci zmr navit potyktivnch zloh postupn a na pt tisc.tohoto dvodu je v brannm zkon ne-n pro pslunky tchto sloek, ale i projich zamstnavatele mnoho motivanchodnt. Krom toho mme kategorii z-h obecn. Ty monitoruj jednotliv krajsk

ojensk velitelstv. Maj zkladn pehledkonkrtnch lidech, jak jsou jejich zna-sti, schopnosti a k emu by mohli btppad poteby vyuiti.

at rovn, e krajsk vojensk velitelstv majehled o civilnm materilu a technice, kter by

e dala v ppad mobilizace vyut pro vojenskely?Urit, to je jedna z npln jejich innost.

brannm zkon byla nakonec schvlena dobro-oln odvodn povinnost. Dovedete si pedstavit,

by se tento institut mohl stt masovj zleitos-kter by se tkala tisc, i dokonce desetitiscdinc?Akoliv pozitivn signly mme, je tktuto chvli odhadnout zjem veejnos -Armda ale ji nyn pipravuje opaten

tomu, aby byla schopna zvldnout i ma-ovj zjem.

k bude vbec rozdl mezi tmi, kte se nechajobrovoln odvzt a pak se zastn cvien, a p-unky aktivn zlohy?Zkladn rozdl spov v dlce a inten-

t vcviku. Pslunci aktivn zlohy pro-laj kad rok tyi tdny vcviku. Budoue tedy pipravovat daleko aktivnji nedinci, kte se pihls k dobrovolnmu

vien a potom absolvuj pouze omezen

vcvik. Pslunk aktivn zlohy bude z to-hoto pohledu daleko lpe pipraven a vy -cvien. Dky tomuto vcviku bude monpslunka aktivn zlohy na zklad jehosouhlasu dokonce vyslat i do operacev zahrani.

Dal pravou, kterou proel brann zkonv Poslaneck snmovn, bylo naven odmnypslunk aktivn zlohy z pvodn navrhovanch12 tisc ron na 18 tisc. Znamen to, e jste se pipprav zkona dreli a pli pi zdi a e podporatchto lid je mezi politiky podstatn vy?

Pedevm bych chtl uvtat, e k tomudolo. Jakkoliv motivan stimulace tch-to lid je pnosem. My jsme vychzeli z ja-kchsi teoretickch monost, a to i resortuMinisterstva obrany. Pokud dolo k tomu,e Poslaneck snmovna souhlasila s nav-enm, je to urit dobr signl pro vechny

potenciln pslunky aktivn zlohy. Jsempesvden o tom, e nann motivaceurit v jejich ppad nesehrv rozho-dujc roli. Drtiv vtina tchto lid to dlz pesvden, je to pro n skuten srdenzleitost. To, e dostanou vy odmnu,kterou si zcela jist tito lid zaslou, je aleurit pnosn a my to na G jen vtme.

Dovedete si pedstavit, e bezpenostn situacese nadle bude vyvjet velice nepzniv a vy na nibudete muset v krtk dob reagovat dal noveloubrann legislativy?

To je hodn spekulativn dotaz, ale my-slm si, e brann zkon obsahuje ji dnesmechanismy, kter umon, abychom mohlina ppadn nepzniv vvoj reagovat.

Text a foto: Vladimr Marek

A faktaBrigdn generl Pavel Adam se narodil 6. led-na 1962 ve Dvoe Krlov nad Labem. Postupnabsolvoval Vojenskou stedn odbornou koluv Novm Mestu nad Vhom a Vysokou vojenskoutechnickou kolu v Liptovskm Mikuli. Praco-val u spojovacho vojska a pozdji u Vojenskhoobrannho zpravodajstv. Po roce 1989 absolvo-val celou adu kurz v zahrani, mezi ktermi ne-chybl kurz pro generly a velvyslance na NATODefence College v m a kurz pro editele zpra-vodajskch slueb v anglickm Chicksand. Pso-bil v zahraninch misch a ve strukturch NATO.V listopadu 2012 se stal velitelem sil podporya o osm msc pozdji editelem sekce rozvojea plnovn schopnost MO. V roce 2006 byl jme-novn do hodnosti brigdnho generla.

Inzerce

Velitel 22. z kladny vrtuln kov ho letectva organizuje v b rkandidt na obsazen systemizovanch mst u jednotky

pedsunutch leteckch nvodch (FAC)

Hledme vhodn kandidty na obsazen mst leteckch nvodch

(rotmistr/nadrotmistr) a velitel tm (nadporuk).

Registrace uchaze probhne formou zasln strukturovanch

profesnch ivotopis na adresu [email protected] nejpozdji

do 12. nora 2016.

Posouzen ivotopis do 15. nora 2016.

Druh st vbru je dvoudenn a probhne 25.26.nora 2016

u22.zVrL Sedlec, Vcenice uNmt nad Oslavou.

Dal podrobnosti budou uchazem sdleny individuln, pop. je

mon kontaktovat telefonicky velitele jednotky FAC na alc. sle

438 521.

7/25/2019 ar1_2016

9/27

14 A report 1/2016 15A report 1/2016

rojekt Trident m pispt k pprav tborskch vojk na veden modern vlky

Vcvik v obydlenchoblastech

pravodajsk skupina 42. mechanizovanho praporu z Tboraahjila pod velenm nadporuka Romana Rostse projekt,ter nese nzev Trident. Jeho podstatou je vcvik podleejmodernjch postup a zkuenost.

Je napklad velmi nepravdpodob-, e by nai vojci byli nasazeni v tund- nebo v neobydlench oblastech. Spe

udou nasazeni tak jako i v souasnchahraninch operacch mezi civilnmbyvatelstvem. A prv z tohoto dvoduudeme cviit i v obydlench oblastech.tomto idelnm modelu zaadme do t-atu i reln obce z dotench oblast

cviku, prozrazuje autor npadu, nadpo-k Rosts. Dleit je ci, e loha sku -nch zem v nmtu je smylen a neza-d se na pravd, pouze v yuv kontextulnch djin pro dotvoen celkovho

brazu. Jakkoli role tchto stt nesouvisjejich skutenou politikou a lohou. Jak-oli podobnost udlost a aktr se skute-mi je nemysln a ist nhodn.Samotn cvien zaalo v pondl 23. lis-

opadu pesunem z Tbora na Boletice.o krtk pauze dolo na bojov rozkaz, pim byla cvic jednotka seznmena se si-ac a koly. Na potku listopadu 2014 do-o k rozshlmu ozbrojenmu stetu mezikupinami organizovanho zloinu Blackkulls (ern lebky) a ozbrojenou extremis-ckou frakc Crkve Novho spasitele. ern

lebky, kter jsou takka vhradn z Bomijc,po nkolika tocch Crkve Novho spasi-tele na jejich skladit a varny drog zahjily

organizovan tok na svatyn a jednotlivobecn buky. Velk st pslunk crkveje tilandsk nrodnosti, take to po tdnutok zaalo bt podvno mdii jako et-nick istky. Tiland (TDA) rozmstil podlhranice s Bomi (BA) sv jednotky ve vysokpohotovosti. Tot uinila Bomie, kter navcpovolala aktivn zlohy. Jej ozbrojen slokyzaaly usilovat o potlaen etnickch istek.Pomr sil byl piblin tyi ku jedn ve pro-spch Tilandu, kter ml navc pokroilejtechniku a vzbroj. TDA se stetl s BA poprvdne 25. 11. 2014. TDA zahjil operaci TilandShield, bhem n obsadil psmo podl hra-nice piblin 3040 kilometr irok.

Teprve po tto operaci svtov mocnostiv ele s USA a Ruskou federac odsoudilyjednn Tilandu a poadovaly jeho staen.esk republika mla z minulosti s Bomidohody o ekonomicko-vojensk spolu-prci, spolenou minulost a spolen jazyka z vt mry i nrodnostn sloen, protoR okamit zahjila jednn o konkrtnpodob vojensk podpory.

Vvoj po dvoudenn vlceObsazen zna se stala zemm s ome-

zenm vlivem sttu a relativn samosprvnsamostatnost. Tento stav lkal adu sku-pin provdjcch protizkonnou innost,kter sem pesunuly sv toit, varnydrog a skladit zbran. Tyto organizacevystupovaly vi obyvatelstvu pomrn

ptelsky a vytvely si tak st inform -tor a vlivu. V ervnu roku 2015 byl vlivtchto skupin na maximu a bomijsk vl -da rozhodla o proveden operace Zkona podek. V jnu nov ustanoven proza-tmn bomijsk vlda (volby se budou ko-nat v roce 2016) podala o realizaci ped-jednan vojensk pomoci Dahany a eskrepubliky. Byla tak zahjena dlouhodoboperace Trident (trojzubec), kter mlaza cl odradit i odrazit ppadn tok TDA,stabilizovat bezpenostn situaci v obsaze-n oblasti a umonit jej ekonomick a soci-ln propojen se zbytkem Bomie.

Rozehra byla nsledujc. Zpravodajskskupiny Bomie zskaly informaci o zv-en aktivit tilandskch ozbrojench silv blzkosti hranic. Elitn jednotka AR do -stala za kol zskat informace o nelegl -nch aktivitch na zem Bomie. V pondlvyslechla bojov rozkaz z nadzenhostupn. Prvotnm kolem bylo vyhledata zaujmout zkladnu, ze kter by mohlyskupiny plnit dal taktick koly. V ter

pod roukou tmy dolo k zasazen skupindo zjmovho prostoru. Vybrat nejvhod-nj msto pro zkladnu nen vbec jed-noduch. Nebezpenm prostorem jsmese pesouvali cel den. Postupovali jsmepomalu s drazem na minimum zanecha-nch stop, prozrazuje taktiku velitel jednze skupin, rotmistr Frajt.

Nakonec se obma skupinm podailonajt vhodn msto. Bylo patn pstupn,co vytvelo pirozen zabezpeen. Kdy-by ns nkdo stopoval, musel by do vel -mi prudkho kopce. Vzhledem k tomu,e z naeho orlho hnzda mme vbornpehled, tak bychom nebyli zaskoeni. Sa-mozejmost jsou tyiadvacetihodinovhldky a nejrznj n strahy, kdyby se pe-ce jen nkdo snail piblit, upesnil druhz velitel, eta Bohuslav Samec.

Prvn kol piel ji v noci. Zpravodajskinformace hovoila o tom, e se skupina se-

tk s civilnm zdrojem. Clem je, aby vojcibyli schopni pracovat i s civilnm proste-dm. Skupina se tak dozvdla, e se peszjmov zem budou pohybovat ti pode-zel, kte pat ke skupin Black Skulls. Je-jich clem je krom distribuce drog i monostteroristickho toku na civiln obyvatelstvopilehlch vesnic. Znali tedy tak piblinoutrasu jejich pesunu, kterou si skupiny v denplnn kolu ovily za pomoci modernchbezpilotnch prostedk. Dolo tak k potvr-zen, e ti mui opravdu m do clov ob-lasti. Rozen informac napovdlo, e sejedn o ozbrojen mue, kte jsou ochotniklst odpor.

Vojci mli vce monost, jakm zpso-bem postupovat, prozrazuje nadporukRosts. Rozhodli se, e po upesnn po-zice budou za pomoci Scan Eagle sledovatti podezel v jejich stopch a pekvap je.Tento zmr se ukzal jako dobr. Podezelse mezitm pesunuli do clov zny a elitnskupina je mohla sledovat a dobe napl -novat dal postup.

Pomalu jsme se skryt pesunuli podlpotoka tak, aby bylo sloit ns vystopo-vat, k za stranu drogovch dealer poru-k Tom Pomije. Doli jsme na msto, kdenae skupina m pekladit, a ani bychomcokoli tuili, jsme si udlali pohodl. To, cose stalo zhruba za pl hodiny, ns pekva-pilo. Z lesa na ns vyskkalo asi sedm mas-kovanch vojk. Ne jsme se nadli, bylijsme spoutni a vyslchni. Rozhodn tonebylo nic pjemnho. Vystavili ns nap -klad teplotnmu nonkomfortu. Take jsmeasi po hodin st informac prozradili.

Po prvotnm vslechu, odebrn vzor-k DNA a otisk prst byli zadren pednina zpravodajskou skupinu. Mezitm se elitnvojci sthli zpt na svou zkladnu. Zpravo-dajsk skupina zskala dal informace, kte-r nsledn poskytla dern skupin.

Ti zadren prozradili, e jejich clemnebyly vjimen drogy. Za nemal obnos

mli podniknout teroristick tok na blz-kou vesniku Tisovka. Dle ekli, e ze sl -ben nann odmny jim mla bt po-skytnuta prvn polovina nsledujc denmezi destou a jedenctou hodinou, a tona mst, kde byli zadreni, prozrazujerotmistr Patrik Jech. Z dalch zdroj bylopatrn, e by se mohlo jednat o zpravodaj-skho dstojnka tilandsk armdy. Muselijsme tedy zadret tuto osobu a zskat takdkazy, e TDA pes veker ujiovn sv-tovch mocnost, vetn OSN, stle nez-konn operuje na zem cizho sttu.

S informacemi o kolu byli vojci sezn-meni veer. Jejich clem tak bylo bhemnslednch hodin pipravit pln, kter byneml slabiny. Dky prbn przkumninnosti jsme mohli zit monosti, kudyme ppadn kontakt Black Skulls pijet.Velmi brzy rno jsme se pesunuli ze z -kladny smrem k vytipovan cest a pi-pravili na vozidlo lku tak, abychom mini -malizovali ppadn nebezpe pestelky,vysvtluje rotmistr Frajt.

Po nkolika hodinch se nai vojci do-kali. asov interval od odplen nloepod autem po sthnut tmu zpt do lesaneml peshnout osm minut. V oblasti to-ti operovala mstn policie, setkn s n sechtli vyhnout. Tm byl pesn rozdlen,kadmu jednotlivci byla piazena innost,kterou zajist.

Lku pipravili dobe. Jakmile jsme za-stavili auto, okamit z lesa vybhli vojci,kte ns s kikem vythli z vozu. Bhempr sekund jsem byl spoutn a ml zav-zan oi," prozrazuje poruk Tom Pomi-je, kter v tomto ppad plnil lohu idiezpravodajskho dstojnka TDA. Fakt tobylo rychl," k rotmistr Patrik Jech, kte-r tentokrte hrl dstojnka. Ani sekundunepromekali. Okamit pouta, zavzanoi, osobn prohldka, prohldka auta, neu-stl dotazovn, neustl snaha dostat nsmimo komfortn znu, tak abychom pli

nevzdorovali. Stle jsem slyel odpotv-n njakho asu, popisuje rotmistr PatrikJech, kter se zhostil role zpravodajskhodstojnka TDA. A pozdji jsem se dozv-dl, e velitel jednotky sledoval as a infor-moval sv vojky, a samozejm korigovalpostup pi zskvn dkaz a prvotnmvyslchn.

asov limit byl dodren. Tm zskalnezvratn dkazy o diverzn innosti TDAna zem cizho sttu. Totonost byla potvr-zena na zklad otisk a DNA. Zskny bylymapy, hesla a kmitoty radiovho provo-zu TDA, zbran. Za osm minut byli zadrenpedni zpravodajsk skupin a po dernjednotce jako by se slehla zem.

Pi jejich pesunu jim byl upesnn dalkol, kter znl: pesunout se na msto vy-zvednut. Po tdnu usilovn prce tak bylamise splnna a vojci se mohli s dobrmpocitem vrtit do sv domovsk posdkyv Tboe.

Text a foto: rotmistr Zdenk Koza

7/25/2019 ar1_2016

10/27

17A report 1/20166 A report 1/2016

odpora afghnsk armdy nespovala jen v dodvce tolikotebnch vrtulnk Mi-24/35

esk Hindyv Afghnistnu

esk republika darovala v letech 2008 a 2009 estrtulnk Mi-24/35 ve verzi D. Jejich kapitola se na letiti HKIAprosinci po sedmi letech uzavela s celkovm nletem750 hodin, po stovkch bojovch a podprnch let. Dky

pikovmu mentoringu a celkov koncepci vcviku se stal

egendrn Hind postrachem neptel a vtanou posilou,isponujc drtivou silou. Nyn se oekv nhrada v podobtroj z Indie.

Pednm operanho kolu 16. AAT (Airdvisory Team), pod velenm mjr. Ing. Dali -ora Kenka, se uzavela kapitola bitevnk,er maj dodnes ve svt nebval ohlas

pes destky let starou koncepci. Zjedno -uen lze ci, e na relativn star strojee pod o konkurenceschopnou techniku,er doke zastoupit vrtulnky hned n-

olika kategori. Kdy peltne Hind, nep-l se maj na pozoru. Nevd toti, zdali jeihne sprcha z kulometu, raketa, i vysaze- komando. Obrovsk nlet a vdr strojou zsluhou mentoringu eskho leteck-o personlu, bez kterho by provoz vrtul-k prakticky nebyl mon.

Bez pekladu by to neloNa zatku veho bylo intenzivn nav-

n spoluprce s afghnskmi pekladate-(peklady pruek o pouvn vrtulnk

do afghnsk pertiny neboli dar), kte v -znamnou mrou pispli k pekonn jazy-kov bariry mezi pslunky afghnskchvzdunch sil a mentory z AR psobc-mi v Afghnistnu v rmci jednotek AAT(OMLT a AMT). Tch se za psoben es-kch" Mi-35 vystdaly pes dv destky ro-tac. Z potku to byl vcvik afghnskchpilot a pozemnho personlu, v roce 2012se pidal i mentoring oprav a provdnpedepsanch prac na Mi-24/35. Samot-n plnn kol zahrnovalo u od pot-ku pozemn teoretickou ppravu pilot,zamenou na aerodynamiku a konstrukcivrtulnku, popis innost jednotlivch syst-m, nouzov postupy a v neposledn adtak taktiku vrtulnkovho letectva. Nejtzkoukou vak bylo samotn ltn ve vy-sokch nadmoskch vkch v kombinacis vysokmi teplotami a ltnm ve vysoko -horskm prosted. Ne vak afghnt pi-

loti sloili maturitu" spnmi leteckmistelbami, museli et mentoi ujt jetdlouhou cestu zahrnujc vytvoen Osnovleteckho vcviku, Standardnch operanch

postup pro jednotliv koly leteckho v-cviku a organizaci plnu leteck ppravy.

Letet nvodNedlnou soust bylo zahjen spolu-

prce s leteckmi pozemnmi nvodmimentorovanmi pslunky 22. zVrL z N-mt n/O. Bhem samotnho leteckhovcviku naltali et piloti spolen se sv-mi afghnskmi kolegy celkem pes 700 ho-din, vetn 100 hodin bojovho vcviku.

Dleitm prvkem pro spn psobenbyla ptelsk atmosfra a vynikajc vztahymezi eskmi a afghnskmi piloty a jejichvelenm, spolen s pkladnou spoluprac

s koalinmi partnery US Air Force, Maar-ska a Chorvatska. Po tchto nkolika letechpsoben je a hmatateln pokrok afghn-skch pilot Mi-24/35, kte doshli mistrov-stv v pouvn leteck techniky, spn seastnili relnch bojovch mis na podpo-ru pozemnch jednotek a vdy kol splnili.Pozemn personl ml situaci jet sloitj,protoe u vtiny afghnskch technik sezanalo prakticky pln od pky" a v sou-innosti s jejich a pekvapujc uktuacmezi zkladnami po celm Afghnistnu

jde nakonec splnn tto sti kolu na vrubobrovsk porci profesionality, nasazen a tr-plivosti vech, kte se na jejich nkdy i op-tovnm vcviku podleli.

Ppravy ped letemV potcch operanho psoben se jed-

nalo o ppravu vrtulnk na stojnce, pro-vdn pprav vrtulnk ped letem a po-letovch kontrol. Nsledn se psobenrozilo o skupinu technick pomoci, kterse specializovala na provdn rozshlchprac po naltanch 25, 50, 100 a 200 ho-dinch. Celkov zamen bylo zejmnana teoretickou ppravu z konstrukce a prin-cip innosti vrtulnku, byly aplikovny po-

stupy prac po naltanch hodinch vetnpeklad do dar a zvltn draz byl polo-en na ppravu ped bojovmi lety se za-menm na bezpenost pi prci s munic

a zbraovmi systmy. 16. rotace AAT, zaa-zen v 438 AEAG (Air Expeditionary AdvisingGroup), nebyla pouze o Mi-24/35: nedlnousoust zstal vcvik posdek v bojovmpouit kanonu G-23 a nezench raket S-5na vrtulncch Mi-17, kde se podailo navzatna spnou prci pedchozch AAT. Mezidal koly patily pezkuovac lety pilota palubnch technik s kvalikac zaltvac"nebo instruktorsk vcvik ve skupinovm l-tn, provdnm nejen na zkladn v Kbu-lu, ale tak v Jalalabdu. Nedlnou soustvcviku byla teoretick pprava a praktickvcvik na leteckm trenaru.

Komplikovan ppravainnost byla komplikovna znanou bojo-

vou vytenost a s tm spojenmi problmypi vytven harmonogramu a spojitosti v-cviku. Nicmn dky vzjemn mezinrodn

spoluprci a pochopen s afghnskmi kole-gy se tyto pekky dailo pekonvat a plnitkoly v poadovan kvalit. V prbhu misebylo znt zlepen a snaha uplatovat zs-kan teoretick dovednosti v praxi. Stle sepotvrzuje povst vrtulnku Mi-17 jako nepe-konatelnho kon" v afghnskch podmn-kch pi zvldnut a vyuit, vetn bojovchsituac. Byli jsme svdky, kdy se vrtulnkybezpen vracely se znanm bojovm po-kozenm. Vzhledem k problmm s bez-penost prce pi manipulaci se zbraovmisystmy Mi-17, vetn smrtelnho zrannpslunka afghnskho personlu, se ntm zamil i na tuto oblast, co ns utvrdilov tom, e mentoring v tchto podmnkchprakticky nikdy nekon bez ohledu na to,o kterou oblast vcviku se jedn. innosteskch mentor je vemi koalinmi part-nery a pedstaviteli afghnskch vzdunchsil vnmna velmi pozitivn. Obrovsk pnosafghnskmu letectvu dosvduje i fakt,e po celou dobu na innosti na Mi-24/35od potku jejich psoben nedolo k dnleteck nehod i pesto, e ltn v tamnchpodmnkch pat k tm nejnronjm v-bec. Na esk AAT tm ek v brzk dob

nov vzva v podob zvldnut stroj, kterna pelomu roku pislbila Indie.

Text: Michal Voska, foto: Jan Kouba a archiv

7/25/2019 ar1_2016

11/27

19A report 1/20168 A report 1/2016

V VN odstartoval nov projekt pro zlepen pe o vlen veterny

Prioritou je prevenceV esk republice je v souasn dob evidovno na tinctsc nositel osvden vlen vetern. Ve vkov kategoriio padesti let jich je tm jedenct tisc. Pe o n, vetnch druhovlench, pat mezi priority souasnho veden

Ministerstva obrany. Jednou z organizac, kter pichznovm projektem pro zlepen pe o vlen veterny, jestedn vojensk nemocnice Vojensk fakultn nemocniceraha (VN). O jak program se jedn a co ve nabz, o tom

nformuje nmstkyn editele VN Lenka Gutov.

Pe o vlen veterny m v na nemoc -ci velmi dlouhou historii, k Lenka Guto-

. U od roku 2005 jsme pemleli o tom,k sluby vlenm veternm nabdnout.elk poptvka byla zejmna po slubchouhodob pe, ale protoe v t dobebylo vyjasnno rozhran mezi sociln-i slubami a slubami dlouhodob pe

a akutnch lkch, tak jsem v roce 2006 vy-ila platnosti zkona o socilnch slubch

. 108, kter m ve svm vcnm obsahui 52, a to bylo poskytovn socilnch slu-eb ve zdravotnickch zazench.

Poptvka pevyovalanabdku

Byla to tehdy ta nejjednodu cesta,jak poskytovat sociln sluby veternm.

Litera zkona toti umoovala tyto slu-by pouze registrovanm poskytovatelmsocilnch slueb. A tento jedin paragrafpomohl ve zdravotnickch zazench vye-it situaci, kdy na lkch akutn pe bylipacienti, kte potebovali jet pi dlou-hodobou. Proto zatek tchto slueb seu ns datuje k roku 2006, kdy jsme oteveliprvnch dvacet lek sociln pe o vle-n veterny, pokrauje nmstkyn.

Charakter tchto socilnch slueb bylzamlen na dobu pechodnou, ne se na-jde denitivn pobytov zazen. Ve skute-nosti ale dochzelo k situaci, e jen mlovetern akceptovalo pesun do domovpro seniory, kde by zstali na doit. Po-ptvka byla velmi velk a pevyovala naemonosti, pokrauje Lenka Gutov. To sa-mozejm plat i dnes, i kdy jsme v nsle-dujcch letech tuto kapacitu rozili z tchstvajcch dvaceti na tyicet lek. Zjem-

ce o lka evidujeme, ale ociln mohoubt pijati ve chvli, kdy se toto lko uvoln.

Pe o druhovlenveterny

Postupem asu druhovlen veternistrnou a tak se ukazuje, e dominuj-cm dvodem nesobstanosti a zvislostina druh osob je staeck demence a pe-vn Alzheimerova choroba.

Proto jsme rozhodli o tom, e ticetz tchto tyiceti akutnch lek zaregistru-jeme jako slubu ve zvltnm reimu, a toprv pro tuto kategorii diagnz druhov-lench vetern, uvd dle nmstkyneditele.

Magistrt hl. m. Prahy vyel stednvojensk nemocnici vstc, a proto se tatosluba se zvltnm reimem mohla stt

jednm z benet, kter stedn vojensknemocnice vlenm veternm poskytuje.Je to sluba pobytov, s nslednm deni -tivnm umstnm. To prv sociln lkaneumoovala. V souasn dob se uka-zuje, e druhovlench vetern ubv,ale jsou v tak vysokm vku, e zan btpoptvka po klasickch seniorskch domo-vech. I s tmto vhledovm plnem do bu -doucna, v rmci poskytovanch slueb, ne-mocnice pot.

Prv v letonm roce bychom chtlizadat o registraci domova pro seniory,rozili bychom tm kapacitu dalho druhusociln sluby podle zkona . 108, avizujeLenka Gutov.

Na pi pispv i MOKlienti se spolupodl na nancovn po-

skytovn sociln sluby, a to tm, e si plat

ubytovn a stravovn. Zdravotn poji-ovna pak hrad kdy zdravotn pe, kte-r vykonvaj veobecn zdravotn sestryna tchto lkch, a dal dotac se podlMagistrt hl. m. Prahy, tedy nannmi pro -stedky ze sttnho rozpotu Ministerstvaprce a socilnch vc.

K zajitn plnohodnotn pe, tedy ta-kovch slueb, aby byly na rovni, a odpo-vdajcho potu personlu, vak ani tototrojnancovn nesta. Velmi nezanedba-telnm pspvkem na provozovn tch-to slueb je proto dotace od Ministerstvaobrany.

Program Zelen cestaPed lety zaala stedn vojensk ne-

mocnice poskytovat spolen program proMinisterstvo obrany R a VN n azvan Ze-len cesta, kter byl pevn zamlen provlen veterny a profesionln vojky.

Dnes jsou v tomto programu i dal sku-piny, a to Policie R, Hasisk zchrannsbor a Celn sprva v inn slub. Je toprogram zamen na poskytovn ambu-lantnch slueb, kde jde pedevm o ko-

ordinaci ambulantnch vyeten tak, aby-chom co nejvce zkrtili tu dobu eknv prbhu vyeten, informuje o dalmprog

ar1_2016

Documents

Transcript of ar1_2016